Normalizace nenormalizace, Listopad nelistopad, Havel neHavel, Klaus neKlaus, Zeman neZemam, covid necovid - oni jsou stále v čele. Televizní chalupáři už od roku 1975 trhají divácké rekordy.

- Stejně je úžasné, pane docent, jak moc lidí se pořád dívá na Chalupáře. Ono to musí být hlavně v tom, jací nesmrtelní machři tam hrají.

Kdepak, dnešní herci na ně nemají. Takovému Sovákovi, Kemrovi, ale třeba i Moučkovi a Vinklářovi – samozřejmě Bohdalce, která ještě díky bohu, funguje, těm nesahají ani po kolena.

-Myslíte? Mezi těmi dnešními se přece také najdou výrazné osobnosti.

-Prosím vás, osobnosti? Kdo si je pamatuje, až na pár z nich.

-No vidíte, v tom to bude. Všimněte si, jak malý okruh herců hrál velké a větší role v prvorepublikových filmech, které pořád dávají v televizi.

Těch herců mohlo být tak kolem třiceti. Jako Plachta, Pešek, Nový, Baldová, anebo Marvan, Burian, Mandlová, Šlégl, Pištěk, Neumann - a tak je přirozené, že si je lidé pamatovali, tím spíš, když hráli dobře a dokázali rozesmát. A také proto je vyžadovali. Co chtěl divák, to bylo svaté.

No a po válce někteří z nich hráli ve filmech dál. K nim se přidali mladší, právě ti budoucí machři, jak říkáte, ale žádná invaze mládí to nebyla. Znova se vytvořila skupina herců, které režiséři pořád obsazovali. Sem tam se ukázal někdo nový, a to se pak vždycky mluvilo o objevu. Vzpomínáte? Třeba Brejchová nebo Pucholt.

-Takže tím chcete říct, že jsme si během let oblíbili určité herce, a zvykli si na ně, protože jiní se v kinech neobjevovali, a v televizi jim taky dávali hlavní role?

-Ano, tak nějak to nejspíš bude.

A dneska, při tolika natáčených filmech a televizních seriálech, tam máte každou chvíli novou tvář. Přesto se situace zase normalizuje do osvědčených poměrů, a některé herce taky vidíme všude, a pořád. Jenomže vedle nich často staví začátečníky, málo známé – tady zatím – a ti ten elitní okruh poněkud ředí, takže na paměť je to nápor.

Ono to chce ale odstup. Počkat, a pak se v hlavě taky z těch dneska nejobsazovanějších herců vyloupnou machři, jako u těch z Chalupářů. A hodně taky udělá nostalgie.

-To máte pravdu. Ale při našem věku, bohužel, se už nedožijeme toho, až ještě za třicet let budou na Nově dvakrát do roka opakovat „Hasiče", a kdy bychom si mohli zatesknit: jó, tenkrát - tedy jako dneska- to byli ještě nějací machři! Hráči jako Rychlý, Benešová, Kopta…,

-Anebo v Kameňáku Vydra s Paulovou..

* ( -Taky v Čau lidi…

-Co prosím? Bavíme se o komicích! O profesionálech.

- Ale komik, tedy lidový, to je.

-Ovšem jen na pár sezón, pane soused)


* závorkováno kvůli nepatřičné politizaci


EVŽENE, JK TO ŘÍKAL LENIN PO REVOLUCI TOMU H. G. WELLSOVI? PŘIJEĎTE K NÁM ZA DESET LET, A UVIDÍTE ELEKTRIFIKOVANÉ RUSKO?

TAK JÁ, KDYŽ SE ZASNÍM, ŘÍKÁM: PŘIJEĎTE K NÁM ZA STO LET, A UVIDÍTE CHALUPÁŘE!