Právě tato část věty zazněla včera v pozdní odpoledne u dveří jednoho sídlištního bytu. Měla samozřejmě své pokračování. Sympatický muž v brýlích a v téměř padnoucím obleku říkal:

„..nějaký Fiala, a chci vám nabídnout realistické skoncování s potížemi, které nám přineslo Babišovo vládnutí. Všechno je pořád dražší, dokonce o 13 procent než dříve. Hrůza, viďte?

A co říkáte například elektřině? Také je dražší, ale nemusela by být, máme pro vás řešení.“

Pana Fialu přerušil hlas manžela naslouchající ženy, který se v předsíni objevil.

„Co chtějí?“ zeptal se manželky a hosta ignoroval.

„Já nevím, nabízejí levnější proud, nebo co..“

„Jo, takhle? Koukejte vypadnout, vy elekro šmejdi!“

A zabouchl před Fialou, doprovázeným štramandou a obtloustlým chlápkem v malém sáčku.

„Měla jsem je oslovit já!“ protestovala žena a muž přikyvoval.

„No jo, Markéto, ale premiérem chci být, tedy budu já, tak kdo jiný by měl jménem naší trojice náš program lidem nabízet?“ bránil Fiala.

„Půjdeme tady v paneláku ještě někam, nebo to na sídlišti zabalíme?“

„Tady končíme, stejně už bude pět,“ oznámil profesor.

Během jízdy výtahem z jedenáctého patra Jurečka s ulehčením podotkl: „To ale byla klika, že jsme televizní štáb nenasměrovali už sem, pěkně by nás ve zprávách vymáchali.“

Na další „štaci“ byla trojici už v patách televize.

Když zazvonili, otevřel jim padesátiletý muž v domácím županu a s rouškou.

Fiala optimistickým tónem pronesl:“ Dobrý den, jak se máte, Vondrovi?“

„Ále, nestojí to s touhle vládou za nic.“

„To říkáme taky a naše SPOLU nabízí řešení.“

Po krátké pauze Markéta televizi vypoklonkovala a agitační trojka vešla dovnitř.

Majitel bytu si sundal roušku a nabídl jim skleničku. Jurečka vypil hned dvě a Adamová srkala džus.

„Ještě pořád, si Sašo myslíš, že by ódeska měla po volbách jít do vlády s Babišem?“ ptal se, anebo snad ujišťoval Fiala.

„To víš, že ano,“ odvětil Saša a podíval se na oba partnery.

„Věřím tomu, že nás v tom lidovci a topkaři nenechají samotné.
Já už teď vymýšlím takové povolební státotvorné prohlášení, proč s ANO jdeme.“

„Kde budeme zvonit zítra, jestli vůbec ještě budeme?“ ptala se Markéta. Fiala jí něco odpověděl, což ovšem přehlušil zvuk přijíždějícího metra.

„Co to zkusit ještě teď, ve vagónu“, navrhl lehce škytaje, Jurečka.