Kvaltování toliko pro skot dobré jest, mínil už dávno světoznámý český pedagog – učenec bez peďáku, který by dneska sítem kvalifikačních požadavků pro učitele ani neprošel, ale měl svatou pravdu.

Znovu se platnost oné „poučky“ prokázala při pouze dvoudenním informačním vakuu ohledně nejaktuálnějšího zdravotního stavu prezidenta republiky.

Celý národ ovšem věděl, že Miloš Zeman je v nemocnici, opět v těch nejlepších plukovnických i generálských rukou.

Přitom místo očekávatelného trpělivého čekání na vyčerpávající informaci, tentokrát bez obvykle předchozích nic neříkajících "flešek", se začaly rojit fámy, zhusta zlověstné a chmurné.

Uklidňující citování žalmů mluvčím Hradu bylo zejména bezvěrci považováno za náznak toho, že před prezidentem se už otevírá milosrdná poslední cesta.

Předseda vlády a šéf sněmovny byli ústavními právníky přes média poučováni o tom, že pokud by prezident odešel, vykonávali by společně úřad oni.

Proto se také spekulovalo, zda po volbách pověří Babiše sestavit vládu sám přesluhující premiér a navíc ještě půlprezident Babiš, nebo se bude muset dohadovat s novým šéfem Sněmovny. Pokud jím nebude nikdo z ANO, může to být pořádná svízel, pakliže bude prosazovat třeba prof. Fialu nebo dr. Bartoše.

A žádný nový prezident, pokud by hlavou sátu nebyla A. Schillerová, by Babiše premiérem nejmenoval.

Dokonce se mluvilo o tom, že vojenská kontrarozvědka má poznatky o sílícím pnutí v armádě, že vojáci chtějí znát zdravotní stav svého vrchního velitele. Mělo to prý dojít tak daleko, že ministr Metnar povolil armádě uspořádat komorní vojenskou přehlídku na dvorku nemocnice pod okny prezidentova pokoje.

Vojáci chtěli dát najevo, jak moc přejí hlavě státu uzdravení a navrácení sil ke garantování obrany vlasti před nepřítelem, který se už šikuje za branami Moskvy.

Dokonce ve školách začaly děti spontánně psát panu prezidentovi pozdravná psaníčka.

A to všechno, ta směsice plánů post funerálních politických kroků, i emotivní podpory prezidentovi v brzkém uzdravení s přáními, aby svůj druhý mandát dočerpal, vznikla „jen“ kvůli netrpělivosti vybičované médii, která nebyla ochotna další den, dva posečkat.

Teď už víme, jak na tom pan prezident je. Dohromady mu nic nebylo, a není. Je jen dehydrovaný a více méně vyčerpaný, nohy mu neslouží o nic líp, než předtím.

Ale hlavně to Miloši Zemanovi, s prominutím, dál dobře „pálí“.

Takže se nestane, aby nepřišel na jméno – jako teď Biden australskému premiérovi při jednání – tomu chlápkovi, tomu, tomu z Průhonic, až ho bude chtít jmenovat premiérem - nebo onomu, co teď sedí tam, kde sedával Brežněv, až s ním bude chtít telefonovat, anebo tomu z té země, z té, kde vládnul Mao, aby vyjednal pár kontejnerů čipů.

Ovšem při jménu Koudelka určité výpadky má.