Štědrovečerní premiéry televizních pohádek jsou pod neobyčejně silným drobnohledem. Nikoli však dětí, jak by se dalo čekat, ba ani jejich rodičů ve středním věku.

Ale zato jsou bedlivě zkoumány generací „odkojenou“ princeznou, a to buď: namyšlenou, nebo neveselou, či s hvězdou na čele, ale také jedním nesolícím králem, popřípadě hrátkami s čertem i s Padrholou & Dařbujánem sro.

A padesátileté reprizovaní oněch pohádek všemi televizemi pak někdejší dítka jenom utvrzuje, že tyhle tituly jsou doživotně nepřekonatelnými „jedničkami“ v žánru.
Proto novoty většinou narážejí. Někdy i při dobré vůli oprostit se od předpojatosti, je však hlava jaksi zcela nebere.

-Koukal jste večer na pohádku, pane docent?

-Díval jsem se, a musím sebekriticky uznat, že na profesuru jsem opravdu nikdy neměl, a ne, že mi ji nedali kvůli tomu, že jsem nebyl v partaji, jak jsem si až do včerejška myslel.

-A co to má společného s tou pohádkou?

-Protože při profesorských schopnostech bych té pohádce, kde se přemísťovali z časů do časů, asi rozuměl, ale takhle jsem měl z toho maglajs!
A to jsem, prosím, celý život přednášel teorii relativity. Neříkejte, že vy jste věděl, která bije, ehm, že jste se v tom přemísťování snad orientoval?

-No, taky jsem moc nevěděl, která vlastně bije, ovšem žena mě přinutila několikrát přepnout jinam, taky byla z toho magor, ale hlavně, že pohádka skončila dobře, jak se v pohádce o princezně a princi končit má. Že se opravdu vzali.

-Myslíte, že by to mohlo snad dopadnout jinak, než svatbou?

-Proč ne? Při pořádné modernizaci by spolu žili jen tak, jako královský druh a družka. Nebo jako přítel a přítelkyně. A to by se ještě mohlo stát, že ve stejném ději by sudička věštila právě narozené princezně, že si vezme dceru, která se teprve narodí sousední královně.

-Tohle myslíte vážně? Vždyť se pohádka vysílá hlavně pro děti!

-Ale pane docent, kde to žijete? Dětem se takové věci musí vtloukat, ehm, tedy, ne vtloukat do hlavy už od dětství, ale. Ale..

-Chcete říct, že už v raném věku by děti měly z pohádek vnímat pohlavní stejnost budoucího královského páru jako naprostou samozřejmost?

-Pane docent, takhle přesně bych to já, prostý člověk, nikdy říct nedovedl! Nedivil bych se, kdyby se příští rok takový sňatek v pohádce objevil. To by byl průlom.

-To určitě, ale k tomu nedojde. To by politici mohli vzít jako nátlak na klasické manželství, a pětikoalice přece stejnopohlavní sňatky v plánu nemá.

No, to jsme se docela zakeca.. ehm, rozpovídali, ale chtěl jsem se zeptat, když poprvé prošli tou branou času..

-Poprvé? To jsem měl nuceně přepnuto. Ale ještě něco se dá ocenit. Pokračuje trend, kdy princ už není neprotřelé ucho, a kdy princezna už dávno, dávno není pod zákonem.
Je to aspoň jako v životě. No řekněte, cožpak se dneska berou lidi skutečně mladí?