Když Miloš Vystrčil téměř před třemi lety přebíral zásluhovou medaili od svého tchajwanského protějšku na místě samém, (k nelibosti prezidenta Zemana doma) měl dojatě prohlásit - o mimice bylo možné kvůli covidové roušce jen spekulovat – že se cítí být Tchjwancem.

Zopakoval to ještě čínsky, aby mu všichni rozuměli. Byla to vlastně „replika“ na Kennedyho někdejší slavné solidarizující zvolání v rozděleném Berlíně: “Ich bin Berliner“.

Přičemž německy by Vystrčilův výrok zněl: “Ich bin Taiwaner.“

Hostitel poté rovněž cosi zdvořilostního komorně zvolal, což by se slušelo být v českém znění: “Já jsem Čech.“

Na Tchaj-wan pak rychle po volbách zavítala rovněž předsedkyně Pekarová, také v letadle nabitém podnikateli a obchodníky.

Podobnou větou, hodnou čítanek, jako předtím kolega z horní sněmovny se neproslavila. Zato se navrátila plná sdíleného optimismu, že můžeme očekávat zvýšený zájem tamějších investorů o budování podnikatelských komplexů u nás.

U nelhostejné veřejnosti, která se zajímá o průmyslový rozvoj v zemi, ale zejména u kritické opozice, pak nechtěný informační šum vyvolal neopodstatněné iluze o tom, že by snad, i jako výraz vděku šéfům obou českých komor za politickou podporu ostrova a vymezení vůči ČLR, měli u nás Tchajwanci vybudovat továrnu na čipy. Zatím v Evropě první a jedinou.

Přitom to bylo jinak. Tchaj-wan už několik let sice uvažoval o továrně v Evropě, ale v hledáčku Česko neměl. Leda tak zřídit v ČR výzkumné, nevýrobní středisko.

Už v době návštěvy Pekarové Tchajwanci intenzivně jednali s Německem o postavení továrny na čipy v Sasku. Nikdy neprohlásili, že by chtěli stavět u nás. Dokonce ani předsedkyně Pekarová nikomu netvrdila, a byla by to trestuhodná dezinformace, že „tchajwanské“ čipy se v nové fabrice firmy TSMC budou vyrábět tady.

Bylo by tedy málo trefné přijít s „legráckou“, co že vlastně Vystrčilovi tehdy host na jeho slova, že je Tchajwanec, opáčil.

Nebylo to, náhodou, v německém překladu:

“Ich bin Dresdner“ (Já jsem Drážděnák), čímž by dával našemu předsedovi najevo, že továrna na čipy bude stát v Drážďanech?

Taková spekulace má jednu obrovskou chybu. V té době Drážďany ještě jisté nebyly.

Teď už téměř jisté jsou. Předsedkyně Pekarová je aktuálně terčem neopodstatněného posměchu za to, že stavbu v blízkém sousedství uvítala. Udělala to, jak je u ní zvykem, však příliš vehementně, čímž opět vyvolala mylný dojem, že má na věci kouštíček zásluhy. Nemá.

Investice je to obrovská a je evidentní, že bychom na spoluúčast, která je podmínkou zbudování, vůbec neměli. Museli bychom přijít s částkou sto dvaceti miliard – při dnešním zadlužení!

Ale spekulovat o tom, že právě takto vynaložené peníze, i když na dluh, by ten pravý smysl měly, je zbytečné. Jestliže Tchajwanci oslovili bohaté a spolehlivé Německo s jeho decentní diplomacií a ne poměrně chudé Česko, zato s manifestačními projevy ústavních činitelů.