O tomto víkendu se s velkou pravděpodobností nestalo, aby jistá mladá dáma u stolku v brněnské kavárně dala o sobě vědět decentním máváním směrem ke vchodu, kde se právě objevil gentleman, na kterého čekala.

O setkání ji naléhavě požádal on.

„Nebylo by lepší, Marki, potkat se spíš u tebe v kanclu, tady jsme moc na očích. Znáš přece lidi, co si toho pak navymýšlejí,“ řekl muž, jehož oslovila jako Pavla, když si přisedl. Mohlo by to tak být, pokud nejde o fikci od samého počátku.

„Takhle je to lepší. Na radnici bych ti musela kafe uvařit sama. To víš, o víkendu neúřadujeme, to je jako u vás na ministerstvu. A tady ti kafíčko přinesou, a ještě vyseknou poklonu.

Anebo sis myslel, že bych snad měla trochu, ehm, prášku, tedy kypřícího, anebo snad zažívací sody? To nemám, a…a nikdy jsem ani neměla, to jsem jen šla kolem těch, co se lajnovali a chtěli se mnou selfíčko!“

„Ne, to ne, to mě ani nenapadlo,“ horlivě ujišťoval,“ že bych snad trochu vyzkoušel umletou křídu, tedy vyloženě rekreačně, když jsou ty dovolené, abych si vylepšil náladu po tom honu na mě kvůli Nejedlému."

Holka zlatá, jdou po mě. Prý ono vysvětlení, že jsem se schoval při bouřce pod stejný strom jako Maťa, tedy Nejedlý, nezní věrohodně. Tak, co si mám vymyslet? " Zoufale vožil hlavu do dlaní a pak prosebně pronesl:

"Možná právě ty bys mi mohla se svou fantazií pomoct.“ A spočinul odevzdaně pohledem na Marki.

„Nazdar, lidi!“ ozval se zblízka známý hlas. Byl to Petr.

„Co vy tady? Kujete pikle?“ A srdečně se zasmál.

„No, já jsem tady čirou náhodou, Petře,“ obhajoval se Pavel „Přišel jsem se schovat před tím strašným sluncem, a koho tu nevidím, schovávat se taky,“ vylezlo z něj.

„Ano, tak, přesně tak,“ dodala žena. „Nechceš si přisednout?“ A ukázala na prázdnou židli.

„Díky, ale už budu muset jít, manželka čeká, že jí ponesu tašku s nákupem. Stavil jsem jen na skok, pozdravit, viděl jsem vás přes sklo z venku.“

Už se otočil, že půjde, ale pak se obrátil zpátky.

„Slyšel jsem, že chcete zdražit vodné i stočné, a taky šalinu. Ještě se na to podívej, žena mi dělá rambajs, co všechno letí nahoru, a že snad si do toho ještě chceme zmrazit platy.

Tak aspoň šalinu nezdražte o víc, než o sedmdesát procent, aby to bylo únosné.“

„To je dobře, že už je v čudu,“ oddychl si Pavel po Petrově odchodu.

„Tak bychom mohli v klidu začít něco vymýšlet.“

Jen to dořekl, ozvalo se ťukání na sklo a za ním se doširoka usmívala růžolící dámská tvář- Doktorka Ali.

„Ta nám tu chyběla,“ nestačila málem doříct Maki, a Ali už si bez pozvání přisedla.

„Řeknu ti, Pavle, že ses do toho pěkně zamotal,“ začala. „Být premiérkou, tlačila bych tě k demisi, ale protože jí nejsem, a všichni jsme dobří Brňáci, a musíme držet spolu, tak ti teď zcela nezištně nabídnu k použití věrohodnou verzi o setkání s Nejedlošem.“

„Ježíš, Ali, to budeš moc hodná,“ a bylo vidět, že v očích se mu zalesklo.

„Tak hele,“ ztišila hlas. „Všude zveřejněnou fotografii, kde se před bouřkou schováváš s Nejedlým pod jedním stromem, prohlásíš za sprostý manipulativní podvrh. Za výplod zneužité umělé inteligence od samého počátku, kdy i fotograf je jen umělý inteligent, takový ten, ten, huma, humanista..“

„Myslíš humanoid?“ pomohla Marki.

„Ano, ten. A současně, když budeš chtít, externě ti v našem klubovém fotokroužku vyrobíme fotomontáž, jak sedíte v hospodě u stolu. Nad kartami.“

„Jako, že s Maťou mastíme?“ Chtěl si upřesnit Pavel, ale nadšený zrovna nebyl.

„To mě budou brát jako karbaníka,“ namítal.

„Jakého karbaníka? Budeš tvrdit, že se každou středu scházíte, abyste spolu hráli Prší. A že přitom musíte plnit bobříka mlčení. Dobré, ne?“

Podívala se na dvojici, která se tvářila až velmi neutrálně. „Tomu musí i Petr uvěřit,“ ujistila je. Pak ovšem změnila tón do prosebné naléhavosti.

„Ale udělej mi laskavost, Done, a vůbec nikde neříkej, že jsem ti to poradila já. To by se jistě domákl Havlíček, a vyšiloval by, že mám pletky s opozicí.

S ním se už opravdu dělat nedá. Rozhodně nechci, aby po volbách byl premiérem. V naší koalici bys měl být předsedou vlády ty, a já bych si vzala vnitro.

No, a tobě Marki, můžeme zařídit primátorování v Práglu. Doktorovi v té době už bude příliš na to, aby si mohl funkci zopakovat, a ty máš velké zkušenosti.“