Drsná realita českého zdravotnictví očima pacienta.

V rámci akce „Děkujeme, odcházíme“ potvrdilo výpovědi 3800 lékařů. Ministerstvo hrozí vyhlášením výjimečného stavu, rušením malých a soustředěním péče do velkých nemocnic. Právě na neochotu a nezájem ve velkých špitálech si ale pacienti nejvíc stěžují. Nelze je kontrolovat, nelze je řídit, nelze je zaplatit. Jsou jeden velký tunel. Peníze pak nutně chybějí na slušné platy lékařů. Podle ekonoma Adama Ábelovského je zdraví zboží a zdravotnictví vyléčí trh (LN 30. 12. 2010). Někteří lékaři se už podle toho zařídili: chovají se tržně, nerozlišují špinavé peníze. Paní Hana Radechovská to může potvrdit.

Manželovi Pavlovi bude šedesát a do loňského června si na nic nestěžoval. Pak se objevily potíže s močením. Antibiotika od obvodního lékaře nezabrala. Hana proto zajistila vyšetření urologem v Berouně. Ultrazvuk a cystoskopie odhalily nádor močového měchýře. Podlomila se jim kolena. Urolog doporučil hospitalizaci na chirurgii v Hořovicích, kde část nádoru laserem odstranil. Ke konci hospitalizace si řekl o 20 tisíc korun. Zoufalí manželé souhlasili. Peníze mu Hana předala na schůzce v pizzerii. Řekl jí, že plánuje další vypalování nádoru laserem, a když bude souhlasit kardiolog (Pavel je po infarktu a má budíka), měchýř úplně odstraní a udělá vývod. Začátkem září provedl další dílčí zákrok. Pavlovi uložil, aby si zajistil souhlas kardiologa k velké operaci a slíbil, že ji provede v nemocnici v Písku, kde je lepší zázemí. Kardiolog operaci schválil. Souhlas k jejímu provedení v písecké nemocnici ale urolog, pro rizikovost zákroku, nedostal. Týž den Pavlovi volal, že jej odoperuje na chirurgii v Hořovicích. Krátce před přijetím do nemocnice ho požádal o schůzku a počátkem listopadu se s oběma manželi sešel v restauraci. Vysvětlil jim, že pro tak náročnou operaci nemá hořovická nemocnice potřebné vybavení. Musí si ho vypůjčit od kolegy. To bude něco stát: za půjčení přístroje 20 tis, speciální kleště 10 tis., od pojišťovny dostane za zákrok jen 2 tisíce, dalších 10 chce pro sebe. Pavel i Hana strnuli. Pracují jako skladníci, splácejí hypotéku. Čtyřicet tisíc jen tak neseženou, ani jim je nikdo nepůjčí. Urolog měl pochopení. Navrhl splátkový kalendář: 20 tisíc do konce roku, 20 do konce března 2011. „Peníze mi dáte bez ohledu na to, jak operace dopadne.“, zdůraznil. Odstranění močového měchýře s vývodem provedl v půlce října. Podle propouštěcí zprávy šel Pavel domů v dobrém stavu, ve skutečnosti ale s hnisajícím vývodem a jizvou. Haně došla trpělivost a zašla na policii. První listopadový týden se Pavlovi přitížilo. Urolog zjistil hnisavé komplikace a břišní výpotek. Provedl punkci, nasadil antibiotika. Druhý den volal, že zařídil týdenní hospitalizaci v Písku. „Do tak velké operace jste se bez potřebného zázemí neměl pouštět. Jde Vám jen o peníze!“, neovládla se Hana. „Važte slova!!!“, odsekl urolog. Koncem listopadu se Pavlův stav zlepšil a z písecké nemocnice ho pustili. Dva týdny se léčil doma. Zajištění vývodu manželé nezvládali. Protože k operatérovi ztratili důvěru, našla Hana v Berouně jiného urologa. Ten byl ochoten Pavla převzít. Ještě dříve navrhl konzultaci sestry specializované na péči o vývod v krčské nemocnici. Pavel ale dostal vysoké teploty a termín návštěvy propadl. Do Hořovické nemocnice se vrátit nechtěl. Vydali se hledat pomoc na urologii Nemocnice Na Homolce. Po vyšetření jim lékař oznámil, že nejde o život ohrožující stav. O Pavla se musejí postarat v Hořovicích. Hana bojovala dál. Přes známou zdravotní sestru domluvila návštěvu u primáře urologie v Krči. Když po hodině čekání přišel, zběžně prolistoval dokumentaci, na Pavla se ani nepodíval, zprávu nevydal a doporučil návrat do Hořovic. Pavlovo naléhání, že se vrátit bojí, k urologovi nemá důvěru a ten po něm chce peníze, primáře neobměkčilo. Po týdnu v hořovické nemocnici se na Štědrý den vrátil Pavel domů. Krize přišla před Silvestrem. V nemocnici zjistili únik moči do břišní dutiny a zánět. Urolog zavedl drén a provedl druhý vývod z ledviny. Po dvanácti dnech ho pustili domů. Třináctého ledna předala Hana urologovi první splátku. Akce proběhla v součinnosti s protikorupční policií. Urolog vyslechl obvinění ze spáchání trestného činu podvodu. Případ už delší dobou sledovali také reportéři ČT. Pavel dál zůstával v domácím léčení, v hluboké depresi z nemoci, z chování urologa, z celého zdravotnictví. „Naléhavě Vás prosím o pomoc při zajištění kvalitní péče o manžela na specializovaném pracovišti. Současně žádám o prošetření postupu ošetřujícího urologa a dalších, v péči o něj zainteresovaných lékařů, jak po stránce odborné, tak etické. Děkuji za rychlé jednání.“, píše 14. 1. 2011 Marta ministrovi zdravotnictví Hegerovi a prezidentovi lékařské komory Kubkovi. Úředníky, zaměstnanými bojem o platy lékařů, ale příběh zoufalého pacienta příliš nepohnul. Komora bude čekat na výsledek šetření policie. Ministerstvo posunulo problém na kraj. Hanina úpornost a podpora reportérů ČT ale nebyly zbytečné. Díky vstřícnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny je dnes Pavel v péči špičkových lékařů Ústřední vojenské nemocnice.

Chování urologa je cynické. Hrozivý je ale také nezájem a lhostejnost lékařů velkých nemocnic. Tak jako Hana s Pavlem může dopadnou kdokoliv z nás. Tak může vypadat realita trhem léčeného zdravotnictví: rozklad a korupce základní péče, pro běžného pacienta nedostupná specializovaná centra a věčné hádky politiků, jestli poplatek za den v nemocnici bude šedesát korun nebo stovka. Ministerstvo ani politici nás nespasí. Jedinou šancí je reforma zdola. Každý musí ve vlastním zájmu vystoupit proti korupci a plýtvání, odmítnout lhostejnost a nezájem, začít budovat zdravotnictví založené na rovném vztahu mezi lékaři a pacienty. Budeme k tomu potřeba odhodlání a statečnost paní Hany. Hluboce se před ní skláním.

Vyšlo 1. 2. 2011 v Lidových novinách