Život nám pod čela cvaká pod čela neopakovatelné momentky. Jednu krásnou jsem si očima cvaknul pod čelo včera před polednem. Pospíchal jsem na poslední rychlý nákup. V tichém koutě asi dvacet metrů od vchodu do supermarketu seděli dva chlapi, kteří občas u vchodu žebrají o koruny. V momentě, když jsem procházel poblíž, přistoupil k nim asi čtyřicetiletý muž a povídá:
Něco velmi aktuálního...
Přišel mi od kamaráda tenhle objevný recept nejen na nejlepší cukroví na světě, ale i na komplet vánoční pohodu. No, neberte to!
RYCHLÉ RUMOVÉ PRALINKY:
Naši pohanští předkové slavívali Vánoce jako svátky hojnosti, jako oslavu zimního slunovratu. Nebylo to žádné tiché usebrání, ale doba bujarého veselí, lidé se přestrojovali do zvířecích masek, zpívali laškovné písně a „vedli si nevázaně“. To bylo ovšem trnem v oku církvi.
Původ slova Vánoce se podle některých pramenů odvozuje i z německého „vína noc“.
Ve spisu z roku 1619 se o noci na pětadvacátého prosince píše: „... nebo Čechové ještě až posavad tu noc téměř až do jitřní o závod píti obyčej mají...“