Přišlo to na mě v autě. Rádio hlásilo, že jeden z nich posílá druhého místo do ..., do Bruselu. Pak jsem si vzpomněl, že už jedno ruské letadlo se tak kdysi jmenovalo. A jestli se nemýlím, tak bylo hodně velké. Jmenovalo se opravdu Buran?

A čím dál víc jsem ten pojem rozebíral, tím víc mě to bralo. Kde se líhnou? Co, s prominutím, žerou, že se jim tak daří? A proč se nám zdá, že politika je pro ně nejlepší živná půda?

Na politiky je, aspoň občas, hodně vidět a vůbec se jim to nelíbí. Slyšel jsem, že už ani na soukromé schůzky s nimi se nesmí nosit mobil! Kdyby nebylo vidět, možná by mohlo být slyšet...

Pak jsem přišel na první poprázdninové představení muzikálu Kladivo na čarodějnice. A člověk přede mnou si natáhl nohu na područku prázdného křesla před ním. Nechtěl jsem věřit svým očím. Ostentativně vystrčil svou křápu do výše očí a měl ji tam většinu představení. O pár židlí vedle zase dva lidi pilně smskovali v nejdramatičtějších okamžicích.

Někde tu musí být jejich líheň. Určitě je někdo kojí buranským mlékem, řekl bych, že je někdo supertajně klonuje. Mrkněte se, domorodci, do děr v Blaníku, jestli se tam neprohodili. Za zrezlé dědky perspektivní sebevědomí burani.

Kde je intelektuální elita tohoto národa? Viděl někdo v poslední době jiného spisovatele než Michala Viewegha? Kam zalezli ti, jejichž otcové obraceli vzhůru nohama šedesátá léta? Kdo je tady vlastně nula? Vystrčte hlavy ze zákopů! Zatím se do nich nestřílí!

Nevzniká v nějakém sochařském ateliéru nadživotní socha zasloužilého burana? Nechystá se náhodou velká outdoorová kampaň (napříč politickým spektrem), kde se lidem šikovně vysvětlí, že být buranem je nejvyšší meta lidského snažení? Neproběhne už co nevidět na obrazovkách se vší vážností hodných velkých počinů soutěž Zlatý buran? Nebude finalisty nominovat buranská mediální rada? Nebo Akademie zasloužilých buranů českých?

Osvícení už tu byli... Kyvadlo na pražské Letné pořád tiká. Orgán, který se nepoužívá zakrňuje. Čeká nás civilizace bezhlavých?

P.S.
Pro ty, kteří ještě neztratili hlavu, jsme otevřeli nový portál. Jmenuje se Vanilka.cz. Nám voní. Ale o jeho ostré hrany se dá i pořezat. Kdybyste se chtěli podělit o své názory a třeba nám i vynadat, jděte do nás! Já tam provětrám i některé starší a živé věci z mého blogu na Aktuálně.cz, ale v redakčním zásobníku už mám i spoustu „špeků“ od dalších kolegů, jejichž jména Vám nebudou neznámá... Vylezete ze zákopů i vy? Ale pozor, dobře se rozhlídněte! Buranská jízda se chystá k útoku na pravém i levém křídle!