Cesta na dovolenou. Německo. Zastávka u benzínky, kafe, záchod... Vhodíš 70 centů, závora tě pustí dál, vpravo ženy (pochopitelně fronta), vlevo muži (bez fronty). Ženy nervózně přešlapují. Muži v klídku nad mušlemi přemítají o fontánách, případně o kapajících kohoutcích. Najednou do oblasti pisoárů bezelstně vejdou dvě možná čtyřleté holčičky.


Zvědavě se rozhlížejí a zvědavě obcházejí jednotlivé čůrače z boků a nahlížejí, co to drží pánové ve své silnější ruce... Mlčky shlédnou, naštěstí bez poznámek, obejdou pár exemplářů a s porozuměním profesionálních ornitologů si mezi řadami pánů něco italsky vysvětlují. Najednou zaječí kdesi siréna. Není to siréna, je to jejich italská matka. Vběhne se zapnutým majákem do pánského oddělení s rukama jakoby klapkami na očích (prsty roztažené!) a vyrve obě rozšafně debatující děvčátka z objetí ďábla.
Holčičky mají jasno. Maminka vypíná sirénu a zahanbeně učůrává dál ve frontě, shrbená pod přísnými pohledy ostatních nezostuzených matek...

Jedno tajemství odhaleno. Léto se svými miliony dalších budiž pochváleno.