Dušičky

31. 10. 2009 | 10:48
Přečteno 10967 krát
„Od věku není léku
a od smrti koření...“


První dva listopadové dny patří svátkům Všech svatých a Památce všech zemřelých.

Kořeny těchto svátků tkví pravděpodobně už v keltských rituálech, postupně si je k obrazu svému přizpůsobovala pak křesťanská církev.


Lidé vždycky věřili, že duše zemřelých se mohou v některých dnech vracet na zem.
Keltský kalendář slavil 1. listopad začátek nového roku a zároveň den, kdy se živí setkávali s mrtvými. Obětovalo se bohům, u jídla se počítalo s dílem pro zemřelé.

První svátek má svůj základ v události z roku 609, kdy byl v Římě slavnostně vysvěcen bývalý pohanský chrám starověkých bohů Pantheon. Jenže to se odehrálo v květnu. Někdy v osmém století ale církev fikaně svátek přesunula na začátek listopadu, aby se přiživila na období stále živých pohanských svátků a „opracovávala“ nepoddajné davy.

Naše generace pamatuje podobné nové „svátky“, kdy se 30.dubna zakazovalo pálení čarodějnic a mládež měla seřazená ve dvojicích nastupovat k Vatrám míru. (Pod rouškou tmy jsme stejně mizeli stejně na druhý kopec pálit své „fagule“!)

Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. A odtud i lidový název Dušičky.

Lidé navštěvují a zdobí hroby zemřelých. Na hřbitov nacházejí cestu i ti, kteří si jinak nevzpomenou.

První veřejná oslava tohoto svátku se uskutečnila v 10. století ve Francii.

Přeneseno do tržního hospodářství – v tyto dny se prodává více než polovina celoroční produkce svíček.

I u nás se rozšiřuje americká obdoba Dušiček - Halloween, slavená večer 31. října. Název vznikl z dobového výrazu All Hallow´s Eve (předvečer Všech Svatých). Děti se oblékají za smrtky, duchy, upíry, a nejrůznější seriálová a filmová strašidla, obcházejí domy sousedů a "koledují", všude svítí vydlabané dýně.

Z Irska přivezený svátek má jasné pohanské kořeny, církev si odjakživa stěžovala na bujaré pohanské oslavy a snažila se lidi přivést k pokoře, pokání a sebezpytování a - poslušnosti.

Snad nejvíce na světě se tento svátek slaví v Mexiku, kde je možná největším svátkem roku (Día de los Muertos). Oslavy tam trvají i několik dní, zdobí se oltáře i domácí oltářky s fotografiemi zesnulých. V dalších dnech se navštěvují hřbitovy, kde ale nevládne tichá, pochmurná atmosféra jako u nás, ale hrává tam hudba,lidé si povídají, nahlas se modlí, rozkládají campingové židličky a slaví. Hostina s mrtvými bývá zakončována mnoha přípitky. Vliv na reálnou podobu těchto oslav mají předkolumbovské indiánské rituály, kdy se pro smrt používal výraz – klid, pokoj. Smrt byla skutečným vysvobozením ze strastí těžkého života, nebyl důvod se jí bát...

Nikdy nezapomenu na dušičkové cesty na hřbitovy s rodiči. Na vzpomínání na dědy a babičky, na zvláštní pocit myslet na mrtvé a na smrt.

Nezapomeňte se projít mezi hroby pokud možno se svými dětmi. V současné době hlučné civilizace se zmínkám o smrti vyhýbáme, smrt vytěsňujeme ze svého okolí. Děti nevidí zabíjení domácích zvířat kvůli obživě, staří lidé umírají většinou mimo rodinu.

V návštěvě hřbitovů s dětmi není nic morbidního. Je to jen připomínka toho, že po vzniku života a umožnění vzniku životů dalších, přijde zánik. Smrt přijde po životě. My se jí štítíme, ona nás nikoliv.

(Zdroj informací kniha A. Vondruškové - České zvyky a obyčeje)

(Psáno pro www.vanilka.cz)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Gábor Laco napsal(a):

Halloween se neslaví v předvečer. Není to americký (USA) svátek, ale prastarý pohanský svátek. Proto píši, že se neslaví v předvečer. V dobách předkřesťanských začínal den podle nyní v poledne a končil druhý den v poledne. Tudíž-halloween se slaví ráno pohanského dne.
31. 10. 2009 | 11:03

EK napsal(a):

Bylo by dobré vrátit smrt více mezi lidi. Někde jsem dokonce četla, že lidé, kteří jsou zlí, někde hluboko v sobě odmítají vlastní smrtelnost. Mnoho problémů začíná jako únik před nevyhnutelným a to nejen smrti.

Když mi umřela v poměrně mladém věku tchýně, neměla obřad, prý si to nepřála. Takže ji odvezli, spálili a tchán si pak přišel pro urnu. Bylo mi z toho strašně mizerně, což mě docela překvapilo.

Narození dítěte většinou provází jakési uctívání a myslím, že s odchodem ze světa by to mělo být stejné. A jako se o novorozence pečuje, s láskou, mělo by se pečovat i o ty, kteří jsou pořád těmi blízkými, jen se na nich projevuje to, co se bude jednou projevovat na nás všech. Zestárlí lidé by měli mít právo cítit se slabí a nemohoucí bez výčitek, že otravují. Lehko se řekne, že.....
31. 10. 2009 | 11:19

Bavič napsal(a):

Ti, kteří jsou pořbeni bez obřadu nemají "dušičku". Jsou to chcípnutý psi. A je to správné. Dnes a denně se potkáváme s umělci. Stačí nám podívat se na komedianský obřad. A od toho jsou. Už se těším na další umření od komediantů. Taková umřelina V.Havel - ó bože to bude rojení. Prosím, přidejte k tomu deset rakví, které by se spopelnily bez obřadu. Snížete procento bez obřadů!
31. 10. 2009 | 11:37

EK napsal(a):

Bavič:

Mám tomu rozumět tak, že pohřeb s obřadem Vám přijde jako komedie?
31. 10. 2009 | 12:38

Holubář napsal(a):

Pane Krůto,
vy tu vedete vlastně jakýsi vzdělávací kurz. Díky, našinec buď nemá čas nebo sílu pídit se po původu či průběhu některých událostí či zvyků(nebo je líný :-).

Za jednu myšlenku vás chválím - vzít děti na hřbitov. Moji rodiče mě tam velmi zřídka zavedli také a nevnímal jsem to jako nic morbidního. Obcházel jsem hroby, četl jména a divil se hlavně hlavně tomu, že někdo se dožil třeba jen tří nebo pěti let. Kdybyste mi to nepřipoměl, ani bych si na to nevzpoměl.

Bohužel ale pociťuji v křesťanských "dušičkách" jakousi stádnost. Trošku jako když chlapi museli přinést manželce kytku na MDŽ a pak měli rok pokoj. Považuji za lepší na své blízké vzpomenout v den, kdy jsme s nimi něco hezkého zažili. A nebo jen tak. Jako přinést ženě sněženky poprvé,když na ně narazíte na jaře poprvé.
V podchodu metra, samozřejmě.
:-)
31. 10. 2009 | 12:54

Holubář napsal(a):

Omlouvám se za blbě formulovanou poslední větu. Snad mi rozumíte.
31. 10. 2009 | 12:56

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, též jsem měl kdysi v tomto období poněkud divné pocity. Skoro bych řekl, že někdy až drobet

TEATRÁLNÍ

Hej smutný pane
v černém tričku
oblečte se
je podzim
dušičky na hřbitovech
a pozůstalí na svíčkách
hřejí si teď
zkřehlé
svědomí

Jen otužilý plavčík Svět
dál deštěm smáčí
zbytečný nápis z léta
- naučím plavat
v jakékoliv vodě
Značka:
Ofélie
mají
přednost -

Hej smutný pane
v černém tričku
oblečte se
odložte lebku
a pojťe se
smát...

Veselé krizování...
31. 10. 2009 | 13:28

hugous.z.lipek napsal(a):

Velmi se mi líbí,když o těchto svátcích chodí fňukat na hroby lidé,kteří se k těm mrtvým za života chovali nedobře.Dnes jako úlitbu nosí kytky.Je to šaškárna,stejně jako kecání na pohřbu.nebožtík zemře někde zapomenutý v nemocnici nebo důchoďáku a na pohřbu si všichni oddychnout,že už mají pokoj od něho.Je potřeba odložit tu přetvářku a přiznat si,že i tyto svátky vč.našeho pohřebnictví jsou jen BYZNYS a nic jiného.Svíčky,hory kytek a pak celý rok nic.
31. 10. 2009 | 13:33

Hurá napsal(a):

Přijdete-li na hřbitov, nejlépe v podvečer, sednete si někam mezi hroby, všm zde smrtí zrozeným vyjádříte (v duchu) pochopení pro jejich chyby i dobré skutky, popřejete jim klidný odpočinek, tak vám garantuji, že mírumilovnější a inspirativnější klidné místo jinde nenajdete.
31. 10. 2009 | 13:40

ali napsal(a):

Dříve byl klasickým pohřbem myšlen průvod s plačkami a vší parádou. Byl to vlastně takový smutný svátek pro celou rodinu i obec, či sousedství..obřad v kostele, průvod, uložení zesnulého do země a pak tradá do hospody zapít zesnulého. V dnešní době krematorií a spalování je to už nějak mimo. Přijdete do krematoria, odbulíte obřad a všichni se pak rozejdou. Krematoria nám byl čert dlužen. Jsou to deprimující a nedůstojné stánky smrti, které uráží nejen zesnulého, ale i pozůstalé. Líbí se mi mexický model. Ten bych zavedla, aby člověk neměl strach umřít a věděl, že se jeho život naposledy oslaví. Tak aspoň ty dušičky ať jsou veselé a vzpomínka na nejbližší též..hezký, dušičkový víkend všem dobrým lidem..
31. 10. 2009 | 13:43

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, krematorium je docela prima, teda aspoň volně podle já...

DERNIÉRA

Mám já vážnou chorobu
ta mě táhne
do hrobu

Cestou jen tak
pro legraci
vezmu já to
přes kremaci

Tam naposledy
už pěkně zdáli
omrknu si
pozůstalý...

Veselé krizování...
31. 10. 2009 | 13:52

realita napsal(a):

No jasně,nasrat na hrob.Žádné kvítí.
31. 10. 2009 | 14:35

Martin napsal(a):

Pohřeb do země a následné rituály jako navštěvování hrobu a pak dušičky jsou relikt naší pohanské minulosti pečlivě opečovávaný církví. Dále tento kult je tak silný, že zemřelým se dostává někdy až více péče než živým. Jsou známy případy, kdy stará babička žije osamělá, ale jakmile zemře, chodí se na hrob i 4x ročně. Proto považuji za velmi vhodné se na dnešní návštěvu hřbitova zvysoka vy**at a raději navštívit v rodině někoho dosud živého. Zcela jistě to má mnohem větší smysl.
31. 10. 2009 | 14:51

Bach napsal(a):

Na mrtvého můžete myslet i bez toho, že byste museli být na dva metry od jeho popela. Ale chápu lidi, kteří chodí na hrob. Ať už kvůli silnému citovému poutu, nebo jen z obav, aby zanedbaný hrob nedělal ostudu. Chápu také, že někdo jede na hrob jen jednou za rok, protože se to musí, asi jako Vánoce.
Fotrovu urnu jsme píchli do země na zahradě, kde to měl rád. Ale ani mě nenapadne na to místo chodit - i když živého jsem ho měl rád a v eldéence jsem byl pečený vařený.

Dušičkový hřbitov má jistě zvláštní atmosféru. Ale sedět na hřbitově zrovna o dušičkách... hlubší myšlenky by asi byly vytěsňovány úvahami o konzumu, stádovosti.
31. 10. 2009 | 15:26

ali napsal(a):

wbgarden
vtipálku poeto, nemyslím, že byste byl nad hrobem a poezii máte dobrou...
ale krematoria jsou fakt odporný budovy. Není nad klasickou márničku, kostelíček a hřbitůvek..volný přístup babce s punťou, děti hrající si mezi náhrobky na schovku, dědeček pokuřující na obrubníku u babičky fajfku, maminka s volně pobíhajícím děckem po hrobečkách a nikoho nepohoršujícího tímto přirozeným úkazem..dnes nemůžete na hřbitov ani se psem, aby se nikdo neurazil..co kdyby teprve věděli že můj strýc který si přál být pohřben se svým jezevčíkem, tak můj tatínek, po skonu toho psíka, v noci a tajně šel a zakopal ho do hrobu ke stýci..

Gesta a výrazy které ještě nedávno byly vulgární už nepobuřují, ale jít se psem položit kytku na hřitov je nedůstojné..tak jsem viděla babičku s punťou, jak jí s ním vyhnali..plakala a divila se..a já taky..

podivnej svět..
více úcty k mrtvým, méně k živým..
31. 10. 2009 | 15:48

Holubář napsal(a):

ali:
Máte poněkud rustikální představy. Ale moderní je průmyslová velkovýroba. V katalogu si vyberete pohřeb, třeba model B3 (včetně zapůjčení smutečních šatů), variantně chryzantémy nebo karafiáty.

Venkovský hřbitůvek a dědeček s fajfkou jen za příplatek (fajfku postupně zrušíme v souvislosti se zákazem kouření - kouřit mohou jen kramatoria. Fajfka pak už jen jako nefunkční dekorace).

Pro manažery pohřeb A2 - zrychlená varianta.

V.I.P. možnost slavnostních salv. (platí sponzoři).

Pak přijdou směrnice z Bruselu a evropská pravidla pohřbívání se sjedností po německém vzoru. Snad to nebudou masové hroby.
:-)
31. 10. 2009 | 16:04

Kamil napsal(a):

Udělat obřad zemřelému je v pořádku ale chodit na hřbitov pak, proč???
Muslimské hřbitovy zejí prázdnotou, protože duše jsou u Boha a proč tedy chodit za hnijícím kusem masa? Jsem křesťan ale s tímto souhlasím.

Buď věříme, že nic není a pak není důvod na hřbitov chodit, nebo věříme, že mrtví jdou k Bohu a pak tedy také není proč tam chodit.

Lépe je myslet na ty kdo nás již opustili, brát si příklad z toho dobrého co dokázali a to špatné neřešit, ale pobíháním po hřbitovech nikomu neprospějeme.
31. 10. 2009 | 16:30

gusta napsal(a):

Dyť je to, proboha, agent StB!!!!
I ty d/Dušičky už jsou jim dobrý?????????????
31. 10. 2009 | 16:34

arlon napsal(a):

https://www.youtube.com/watc...
recaptcha
charisma State
31. 10. 2009 | 16:49

Holubář napsal(a):

arlon:
Z babičiny krabičky
31. 10. 2009 | 16:54

nuclear napsal(a):

Krůto, přestaň dělat chytrého!
Svátky církev zaváděla ve stejný datum kvůli polidštění trhanů.
A dnes je slabý vliv církve to jediné, co brání aspoň minimální životní jistoty nebo svobody před nadvládou kapitálu.
Nezapomeň kapitalistům prodat náboje ....
31. 10. 2009 | 17:28

Paveljan napsal(a):

Kamile souhlasím s tebou bez výhrad.
31. 10. 2009 | 18:55

Mik napsal(a):

U nás je malý kostelík na návrší.Je to poutní místo.Kolem jsou louky lesy a rybníky.
O Dušičkách tam je tolik svíček,že ve tmě už z dálky kostelík září.Když tam přijdete pozdě večer,už tam nikdo většinou není.Jen spousta svíček tiše září jako na nějaké neskutečné slavnosti.
Když jsem byl malý potuloval jsem se často po kraji a vždy jsem zvítal na tento hřbitov.Ať bylo léto,jaro,podzim nebo zima.Prohlížel jsem si náhrobky s obrázky a nápisy....jen tak....
Ještě tam občas zavítám,ale už je mi 40....víte já myslím,že smuteční obřad je dobrý a nutný pro nás pozůstalé, narozdíl od mrtvých ,protože my tady na tomto světě zůstáváme a dokud neodejdem,budem si ty co už nežijí, pamatovat....
31. 10. 2009 | 19:04

Imhotep napsal(a):

Pane Krůto, když už o tom tématu chcete psát, pak by bylo vhodné studovat i něco jiného, než je Vámi zmiňovaná kniha.
Existuje něco jako cyklický rok, který byl jaksi od neolitu společný mnoha kulturám. bylo by dobré zmínit se o Samhainu, který je dědicem starších svátků starších kultur, ze kterých se nám jména nedochovala atd.
31. 10. 2009 | 19:15

ali napsal(a):

Holubář
kašlu na rustikální představy!
Řídím se realitou dětství...bohužel... :o(((
31. 10. 2009 | 20:10

Radek napsal(a):

Ali - mluvíte mi z duše s těmi babičkami a pejsky,atd. Na hřbitov chodím moc rád, moc rád mám lidi kolem sebe (až na výjimky) a moc rád potkám na hřbitově při procházce mezi hroby starou paní s konvičkou a kytkou v ruce. Jsem (realitvně) mlád, navzdory tomu asi rovněž i sentimentální vůl. :-((
P.S. blog pana Krůty pohladil moji (dušičkami) zjitřenou duši
31. 10. 2009 | 20:41

Mungo napsal(a):

Doplnil bych větu v blogu:
"Děti nevidí zabíjení domácích zvířat kvůli obživě, staří lidé umírají většinou mimo rodinu."
A děti se rodí v porodnicích, takže 99% jich má jako rodiště okresní město, kam se někdy už nikdy nevrátí. Ale je to jejich rodiště.
31. 10. 2009 | 20:46

Araine napsal(a):

Moc hezky napsáno.Jinak procházky na hřbitov opravdu nejsou morbidní.My jsme takhle chodily s tátou nyní mám na co vzpomíbat.Chodily jsme pravidelně kždý rok na Vyšehradský hřbitov a hledaly jeden hrob a nikdy jsme ho nemohly najít,nyní vím,že tam je.Možná to byl tátův záměr :).A tohle mi připomělo,že už dlouho plánuji si tohle zopakovat furt nějak nemám chvilku,ale teďka si jí najdu :)
31. 10. 2009 | 20:49

ali napsal(a):

Radek
vskutku? To jsem ráda..dnes je návštěva hřbitova a zemřelých neosobní poviností..mně neva návštěva hřbitova, člověk zapřemýšlí o vlastní smrtelnosti a zbytečném pachtění po pozemských statcích..co je víc? Smrt či pozemské statky? Co si vezmem do hrobu? Co z nás bude za 50,100let? Co zde zanecháme? Co jsme pro lidstvo? Kdo jsem JÁ? Kdo jsou ostatní? Nic...pouhé a momentální vědomí nás, jiných a nepodstatných..tak nahlížím na všechny, zvláště pak na lidi, co si myslí, že jsou jedineční, nepostradatelní a geniální..ať žijou Dušičky!!!
31. 10. 2009 | 21:33

ali napsal(a):

Kamil
každý je jiný...někomu vadí chodit na hřbitov, neboť mu to připomíná vlastní smrtelnost. Je to smutné. Všichni jednou natáhnem ráfy. Vy, já, Paroubek, Klaus.......všichni jsme jen smrtelníci a všichni se obrátíme v prach. Tak čeho se bojíte? Ne vyhnutelnému faktu? I Vy jednou budete hnijícím masem, nebo spáleným prachem..tak jest a nebojte se. Mě smrt nesere, jen mě sere, že je to na furt! :o(
31. 10. 2009 | 21:38

ali napsal(a):

nuclear
nezapomeň kapitalistům prodat náboje? ... co tím chtěl básník říci? To je jako - nezapomeň Paroubkovi propíchat šprcky? ...
31. 10. 2009 | 21:46

Holubář napsal(a):

ali.
Proboha, to nedělejte. Takové hrozné důsledky.
31. 10. 2009 | 22:55

Lena napsal(a):

Když byl můj švagr a jeho sestry malé děti, hrozně rády jedly čokoládu. Tatínek je bral za předky na hřbitov a když zaopatřil hrob, vzal děti a obešel hroby cizích lidí. A přitom jim vyprávěl příběhy o mrtvých. Skončil u bohaté hrobky se sochou malé holčičky a pravil: "Vidíte, jaká ta holčička byla malá, jak brzo umřela? To je proto, že se přejedla čokoládou!!!" A parchantíci pak minimálně měsíc čokoládu nevyžadovali.
31. 10. 2009 | 23:39

Lena napsal(a):

ali,
odkud máte ty ráfy? Říkal to u nás jeden profesor z ekonomky. Vždycky když někoho z nás potkal na ulici, prohodil pár slov a pak ho s větou: "Pojď, půjdeme se podívat, kdo zase natáh ráfy" vlekl k vývěsce místního pohřebního úřadu. A tak nás to všechny naučil, že na posledním srazu spolužáků povídal jeden, že když před srazem míjel vitrínku, vzpomněl na profesora a šel se podívat, kdo to zase natáh ráfy. A on tam visel pan profesor.
31. 10. 2009 | 23:43

ali napsal(a):

Lena
ráfy jsou výrazivem naší party..ale kdo to přinesl, už nevím..dost možná od pana profesora, Vámi zmiňovaného. Je to už ale asi tak 50 světelnejch let :o)
01. 11. 2009 | 12:16

Milan Bukovecký napsal(a):

Objel jsem to všechno,

manželčina strýce, kterého pustili z vězení v roce 1963, aby doma umřel. Osamělý hrob, pomalu šednoucí a šednoucí, celá jeho rodina odbojářů byla a jsou, i jejich potomci, v Americe, utekli hned po jeho smrti. Tchána, vzpomínal se jeho těžký život zemědělce, násilný vstup do JZD, vlastní rodiče, otce i matku, bylo mi u nich zima a černý čoud svíček vracel a vracel motlitbu za mrtvé. Když jsem byl kluk, museli mě vychovávat prarodiče, stál jsem jim u hrobu, leželi tam spolu s otcem a matkou, vzpomněl jsem si na dávnou přítomnost, která se nikdy nevrátí.
------------------------------
Vedle maminčina hrobu 28.10.2002
Vystoupil jsem z lesklé tváře auta
Když plechový osel hrál na bonga
Knoflík rádia kopnul plačku do autu
Zmlkly vibrace černé sukně tanga

Rudoarmějci schovaní v pasti lvíčka
Ve dlaních číhali jako Machorky knot
Až zapálím oheň na jogurtové tyčce
Spálím se Smíškům o voskový plot

Kdysi jsem Rusům, i když nám lhali
Ležícím tiše vedle maminčina hrobu
Na růže, kde zabloudilé duše spaly
Nosil jak čaroděj, po konvích vodu

Teď, na chvostu podzimu, už svatí
Podupávali u branky pobité cvočky
Z nudy šťourali v hromadě smetí
Prach jepičí hvězdy sněhové vločky

Klouzal jsem po oleji listí, bez hlesu
S košťaty mystéria, fantómem sýčka
Abych plsť úplňku poslal do vřesu
Dušičkám navléknout smrková trička

A zmrzlá silueta vesnic slzela, na
Panychidě kňučel harmoniky pes
Pop s fistulí, prsty v kouři svíček
Zvuk falzetu zněl hřbitovem
---------------------------------
Přeji hezký večer

Milan Bukovecký
01. 11. 2009 | 21:32

Jan Dominik Hladký napsal(a):

Nikdo nás nenutí na hřbitovy chodit. Můžeme klidně odpoledne, a to i celé strávit v hypermarketech při orgiích materialismu. Nevzpomenout si na své blízké, kteří nás již předešli na věčnost je jako jízda kamionem bez zpětných zrcátek. Celý rok se staráme o své povinnosti a příhody všedního dne a Slavnost všech svatých je dobrým upozorněním na pomíjivost života, s tím také sovisející pomíjivost materiálních hodnot. Staří římané říkali: "Memento mori." (pamatuj na smrt). Návštěva míst posledního odpočinku také upozorňuje na fakt, že ti co s námi tady ještě jsou, zítra již zde být nemusejí. Je dobré také upozornit, že není církevní tradicí dělat z hrobů výlohy plné řezaných rostlin a cetek, které stejně jednou skončí v popelnici. Daleko větší cenu má jedna svíčka a vzpomínka, Křesťané připojí motlidbu. Květiny nemusíme na hrob hrnout buldozerem. Ono daleko větší hodnotu má kvědina darovaná s láskou.
01. 11. 2009 | 23:06

wbgarden napsal(a):

Budu neustále opakovat, květina darovaná s láskou dělá samozřejmě divy. Moje řeč...
Veselé krizování...
http://i2.korzik.net/2009-1...
02. 11. 2009 | 09:03

Ládik napsal(a):

Silným zážitkem jsou návštěvy hřbitovů na Faerách. Leží tam převážně jen ženy; jejich sochy se sirotky se dívají na moře...
Tam děti nepotřebují chodit na hřbitov.
02. 11. 2009 | 09:40

Pocestny napsal(a):

No, je vidět, že to píšete lidem, kteří každého třetího nebožtíka zapomenou už v márnici.

Proto také v předvečer svátku dštíme z hradu nenávist a močíme na hroby, které už dávno zarostly v krajině.

Tohle není duševní společnost, tohle je prostě socialistický pionýrák, který rád Helloween a lampiony, vono je to taková noční bojovka...

A na Ježíška uděláme porádnej hovňostroj, ať si to křesťani užijou, možná se vožerem a půjdem i na půlnoční...

Kdepak, pane Krůta....
Vítězný Úmor,
Vítězný Máj,
Velikokotonoce,
Dožínky,
Vinožraní,
Pepu a Venu,
a k podzimku nějakou tu revolůci...
...kalendář wohnoutův
02. 11. 2009 | 10:05

Milan Bukovecký napsal(a):

Pocestný

To neznamená, že když to pan Krůta, jemně řečeno, zkomponoval z několika zdrojů, že sem vrhnete své RPG. Nebo jste mě chtěl úchylně vyštˇourat z popelnice na prahu stáří, lovče? Asi je to dementní domýšlivost, přesto bych Vám chtěl říci, když jste tady, prtˇák Vašeho ražení za to nemůže. Jak léčit? K Honzákovi nechoďte. Nejste milý. Napral by do Vás dusítko, byl byste bezpohlavní. Znám to. Má rada nestojí zatím nic. Až pak. Musíte se usmířit s otcem. Když už se Vám ho nepodařilo zabít, podejte mu ruku. Vždycky Vás to dožene. Proto Vám cvaká v té Vaší kebuli a vypouštíte neskutečný blábol, kterému stejně nevěříte. Žijete v nekoordinovaném zmatku. Jako byste byl bez minulosti. Taková hloupost, co? Stále jste se nenašel. Jestliže jdete po moci, co tu děláte? Běžte, běžte k nim, troubějí, už troubějí, na horách jeleni. Technolog moci Pocestný. Je tady, připravte žlábky na krev u řezníka!
Jestliže ne, měl byste plakat! Neumíte? Na Mikuláše vezměte dceru na film Sněhurka s sedm trpaslíků. Plačte, Pocestný, nikdo Vás nebude vidět. A když se zkusíte otočit, budou tam ronit i jiní frajeři.
Tak, a tedˇ, mě nechte, abych Vám nakopal prdel. To nebude za radu a poradu ale za to, že jste mi sáhl na duši, rozmázl tradici a po svém, neandrtálsky, zesměšnil minulost.

Milan Bukovecký
02. 11. 2009 | 11:43

Baba napsal(a):

Na počátku listopadu zbývají do Kateřiny tři hodové víkendy, dávní pohané ledové víno nesklízeli. Hřbitov navštivte s dětmi potmě. Až se v podvečerním chladném tichu projdete silničkami slavnostně vyzdobeného teple zářícího městečka, budete vědět, že do Mikuláše je měsíc a do Vánoc ještě dalších pár neděl.
02. 11. 2009 | 20:20

apart katalog Vánoce 2009 napsal(a):

První svátek má svůj základ v události z roku 609, kdy byl v Římě slavnostně vysvěcen bývalý pohanský chrám starověkých bohů Pantheon.
12. 11. 2009 | 19:23

cheap Jimmy Choo Shoes napsal(a):

30. 01. 2010 | 03:24

tiffany napsal(a):

"Úcta se musí zasloužit, nemohu mít úctu jen proto, že dotyčný chodí vzpřímeně po dvou zadních."

Nemusí to být zrovna úcta. Stačí něco jako sounáležitost.
06. 02. 2010 | 09:28

http://www.kw61.com/replica-anonimo-watc napsal(a):

fasfasf
29. 03. 2010 | 10:16

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
30. 03. 2010 | 10:08

discount air max shoes napsal(a):

<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 90</a>
<a href="http://www.discountairmax.c...">discount air max 95</a>
19. 04. 2010 | 05:45

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy