Komunální volby - ještě vůbec není rozhodnuto
Blížící se komunální volby budou napínavější než se původně zdálo. Prahu čeká nevídaně vyrovnaný volební souboj o primátora, ale i o „pravicové“ prvenství mezi ODS a TOP 09, kdy se rozdíl v preferencích z průzkumů pohybuje v rozmezí statistické chyby. I v dalších krajských městech jsou výsledky poměrně vyrovnané a slibují napínavé duely do posledních chvil. Vyrovnanost výsledků má několik důvodů. Vedle vysoké míry profesionalizace kampaní a poměrně velkého mediálního zájmu o komunální volby, za to může i odlišná skladba potenciálních voličů oproti vzorku z jarních sněmovních voleb a zejména nastupující amerikanizace obecních voleb.
Přímo ilustrativním příkladem je právě pražská kampaň. Oproti minulosti letošní agitaci zasáhl důraz na personalizaci. Program buď zcela vymizel, či se smrskl na pouhé slogany a ústřední místo zabrali tváře a charakteristiky volebních lídrů. Právě volební předáci se stali esencí volebních manifestů drtivé většiny stran, snad vyjma komunistů a zcela ovládli volební popis. Nedochází k porovnání jednotlivých řešení a návrhů politických formací, nýbrž zkušeností, postojů, hodnot, ale i poklesků pánů a dam z billboardů. Nehledě na to, že komunální typ voleb vždy vynikal právě vysokou mírou konkrétnosti, preferenčním výběrem a představováním týmů, ne jednotlivců. I logika volebního výběru neodpovídá zvolenému politickému marketingu. Vždyť sebesilnější a sebepopulárnější kandidát na starostu, primátora je volen zastupitelstvem, ne voličem a působí zejména jako reprezentant úřadu, ne jako exekutivec. Přitom volební inzerce, letáky, profily v médiích, diskusní duely a plakáty všeho druhu vykreslují volby jako referendum o budoucím starostovi či primátorovi se silným mandátem.
Důvodů rozchodu volebního slovníku a reality je několik. Hlavním je snaha přitáhnout pozornost, strhnout voliče logikou volebních dostihů a tím ho dovézt z gauče k volebním urnám, ale i oslovit mladší generaci voličů. Ta zůstává k místním volbám značně netečná a postrádá důvod k volbám jít. Otázky domova a blízkého okolí ji až tolik nepálí. To je samozřejmě nepříjemná zpráva pro nové a středové formace. Proto z tolika prostranství promlouvají vrcholoví politici, poslanci, senátoři, i premiér a snaží se zmobilizovat veřejnost. Ač jde o zcela odlišný typ voleb.
Další velkou neznámou je i způsob volby. Symbolizovaný nově vyšrafovanými obvody s umělým členěním a nepochopitelnými čísly, tak preferenčním křížkováním, které oproti sněmovním volbám kandidující strany fakticky oslabuje. I to jsou důvody, které do poslední chvíle nechávají výsledek v Praze poměrně nejasný. Už proto, že všudypřítomní lídři pro Prahu kandidují jen v jedné sedmině metropole a v dalších obvodech nabízejí na kandidátkách spíše nenápadné, či dokonce kontroverzní postavy, které mohou voliče vést ke křížkovému rozmělňování podpory.
I to jsou důvody, proč se do posledního momentu bude bojovat o účast, za křížky pro strany a obecně za důležitost tohoto typu voleb. Právě to rozhodne o výsledku.
Komentář vyšel v deníku E15
Přímo ilustrativním příkladem je právě pražská kampaň. Oproti minulosti letošní agitaci zasáhl důraz na personalizaci. Program buď zcela vymizel, či se smrskl na pouhé slogany a ústřední místo zabrali tváře a charakteristiky volebních lídrů. Právě volební předáci se stali esencí volebních manifestů drtivé většiny stran, snad vyjma komunistů a zcela ovládli volební popis. Nedochází k porovnání jednotlivých řešení a návrhů politických formací, nýbrž zkušeností, postojů, hodnot, ale i poklesků pánů a dam z billboardů. Nehledě na to, že komunální typ voleb vždy vynikal právě vysokou mírou konkrétnosti, preferenčním výběrem a představováním týmů, ne jednotlivců. I logika volebního výběru neodpovídá zvolenému politickému marketingu. Vždyť sebesilnější a sebepopulárnější kandidát na starostu, primátora je volen zastupitelstvem, ne voličem a působí zejména jako reprezentant úřadu, ne jako exekutivec. Přitom volební inzerce, letáky, profily v médiích, diskusní duely a plakáty všeho druhu vykreslují volby jako referendum o budoucím starostovi či primátorovi se silným mandátem.
Důvodů rozchodu volebního slovníku a reality je několik. Hlavním je snaha přitáhnout pozornost, strhnout voliče logikou volebních dostihů a tím ho dovézt z gauče k volebním urnám, ale i oslovit mladší generaci voličů. Ta zůstává k místním volbám značně netečná a postrádá důvod k volbám jít. Otázky domova a blízkého okolí ji až tolik nepálí. To je samozřejmě nepříjemná zpráva pro nové a středové formace. Proto z tolika prostranství promlouvají vrcholoví politici, poslanci, senátoři, i premiér a snaží se zmobilizovat veřejnost. Ač jde o zcela odlišný typ voleb.
Další velkou neznámou je i způsob volby. Symbolizovaný nově vyšrafovanými obvody s umělým členěním a nepochopitelnými čísly, tak preferenčním křížkováním, které oproti sněmovním volbám kandidující strany fakticky oslabuje. I to jsou důvody, které do poslední chvíle nechávají výsledek v Praze poměrně nejasný. Už proto, že všudypřítomní lídři pro Prahu kandidují jen v jedné sedmině metropole a v dalších obvodech nabízejí na kandidátkách spíše nenápadné, či dokonce kontroverzní postavy, které mohou voliče vést ke křížkovému rozmělňování podpory.
I to jsou důvody, proč se do posledního momentu bude bojovat o účast, za křížky pro strany a obecně za důležitost tohoto typu voleb. Právě to rozhodne o výsledku.
Komentář vyšel v deníku E15