Barack Obama ještě nevstoupil hlavním vchodem do Bílého domu jako prezident v úřadu a již je zajímavou inspirací české politiky a našich stran, které plánují svůj další růst a volební úspěchy. Odhlédnu-li od velmi poučného závěru prezidentské volební kampaně, kdy vítěz prokázal politickou vyzrálost a státnický nadhled, aniž by ihned projevil sklon zneužívat své nové volební převahy v Kongresu a jeho několikaletý soupeř McCain předvedl mistrnou ukázku toho, jak s náležitou velkorysostí a grácií přijmout porážku a slepě se neuzavřít další povolební parlamentní spolupráci. To vše v několika minutách a bezprostředně po ohlášení výsledků v záři reflektorů předních světových médií.

Tato situace by měla být základní lekcí naší politické obci o tom, jak v praxi vypadá kultura kompromisu, úcta k pravidlům politické soutěže a principům vyspělé demokracie.

Historičnost těchto prezidentských voleb je v efektivnosti kampaně a v mnoha unikátních inovacích, které zásadně promluvily do výsledného výběru nového pána Washingtonu. Barack Obama představil potřebné inovace pro stranické systémy mnoha zemí světa, Českou republiku nevyjímaje. Ba naopak. Na dlouhé roky předurčil způsoby oslovování a systematické komunikace s voliči skrze internet, jeho sociální sítě, YouTube, sms a další současné ikony dorozumívání. Dokázal tím oslovit doposud opomíjené skupiny, či svodům volebního práva zcela odolávající občany. Jeho volební nabídka získala rychlost, aktuálnost, punc modernosti a zejména adresnost. Podařilo se mu vytvořit volební menu dle chutí jednotlivých velmi pestrých komunit voličů, podle jejich sociálních, profesních, vzdělanostních, etnických a mnoha dalších preferencí.

Právě systematické a promyšlené využití moderních způsobů komunikace mu pomohlo i vhodně aktualizovat volební program. Mnohé tradiční pilíře politiky Demokratů oblékl do moderního hávu, inovoval o potřeby Ameriky 21. století, přidal náležitý reklamní rozměr a velmi efektní symboliku kampaně. Podle výsledné účasti se ukázalo, že šlo o volbu víc než prozíravou.

Třetí sudičkou volebního úspěchu byla naprosto kruciální voličská účast. Ta by se neobešla bez dvou předchozích rozhodnutí, avšak i sama o sobě budí respekt. Týmu Baracka Obamy se podařilo přesvědčit většinu amerických prvovoličů a mladých voličů do 35 let, což jsou pro každou většinovou politickou stranu „volební akcie budoucnosti“, ve svém oslovování neopominul ani skupiny klasických a disciplinovaných voličů. Každé jmenované kategorii nabídl část z ekluzivity svého politického projektu okořeněný pocitem být u osudové volby. To vše adekvátně opepřeno charismatem kandidáta.

Sečteno a potrženo – toto výběrové řízení na nejmocnějšího státníka demokratického světa by určitě nemělo zapadnout jako jedno z mnoha podobných, ale speciálně naši političtí předáci a jejich stranické týmy by měly toto klání analyzovat víc než pečlivě. Tedy pokud chtějí zajistit svým partajím skutečně sebevědomou budoucnost, početné zástupy hrdých sympatizantů a nakonec i klíče od Strakovy akademie.