Vysočanský kongres ODS skončil a svým průběhem v celé nahotě odkryl liberálně-konzervativní dilema modré strany. Opěvovaný konzervatizmus byl demonstrován v minimálních změnách personálního osazenstva vrcholného vedení, znovuzvolením Mirka Topolánka a opětovným potvrzením drtivé většiny místopředsedů. Ostatně i funkce prvního místopředsedy a formálně pravé ruky lídra demokratů zůstala pražské delegaci, jen lokace se posunula z Prahy 6 na Prahu 13. Liberální rozměr partajní ideologie ilustroval „rozchod z rozumu“ s „otcem zakladatelem“ Václavem Klausem a zejména vzývání a až obsesivní skloňování slova změna. Právě z těchto důvodů má devatenáctý kongres občanských demokratů nakročeno k ojedinělému postavení v historii strany.

Staré pravidlo politického řemesla říká, že čím více se něco opakuje a slibuje, tím se to pak méně děje. I nyní se tedy vkrádá nedůvěra ke slibovanému sebezpytování vedení ODS a změně stylu politiky staronového týmu. Již několikrát od voleb 2006 jsme byli svědky slibů katarze, vždy ale šlo pouze o krátkodobé umravnění, posléze vystřídané ještě větší erupcí arogance v závislosti na úspěšnosti politického díla vedení strany modré holubice. Nyní by se ale přeci jen mohlo blýskat na lepší časy. Je k tomu hned několik důvodů. Vedení občanských demokratů ví, že se ocitá před výzvami zcela zásadními pro budoucnost strany – brzkými eurovolbami, ale zejména kvapem se blížícími volbami sněmovními na jaře 2010 a volbami komunálními a senátními na podzim stejného roku, kdy bude ODS obhajovat nebývalý počet mandátů. Jejich neuhájení by modrým mohlo sebrat primát pravicové strany a vehnat ji do existenční a ideové krize.

Další neméně významnou výzvou je zabydlení volebního marketingu anglosaského střihu v českém prostředí a jeho dominantní vliv na každou příští volební kampaň. To klade nové nároky na vystupování vedení občanských demokratů a vyžaduje to i zcela odlišný přístup k veřejnosti na principu rovnosti a uzpůsobování politického menu apetitu občanů. Dvojnásob to platí v případě středových nevyhraněných voličů, kteří vyznávají praxi a reálné přísliby namísto ideologie.

Z těchto důvodů lze očekávat, že právě skončený kongres ODS nastartoval postupnou předvolební komunikaci této strany, testování nálad veřejnosti, provádění kosmetických a spíše populárních reforem, tak, aby postupně začala opravovat pošramocený obraz modré strany. Tomu bude uzpůsobena s velkou pravděpodobností i rétorika premiéra, jeho vystupování v mírnění ekonomické krize a zahraničněpolitických otázkách. Už nás nečekají žádná zásadní překvapení a revoluční změny, nýbrž politická rutina a předpříprava na horkou fázi kampaně, která započne po skončení českého předsednictví a bude bezesporu velmi tvrdá a nevybíravá.

Slibovaná změna nastane, ale ve vztahu k volbám příštím a s vědomím, že půjde o uhájení místa na politickém vysluní pro generaci politiků, kteří reprezentují současné vedení ODS.

Komentář vyšel v deníku E15.