Dnes budu stručný ve svém komentáři, už proto, že události posledních dní mě v mém neradostném přesvědčení utvrdily a raději své střídmé úvahy ponechám v tomto syrovém stručném stavu, bez dalšího nadbytečného rozvádění a zřeďování smutné podstaty.

V minulých dnech, v čase blížícího se dvacetiletí od sametových událostí naše politická elita prošla testem politické dospělosti a vyzrálosti. Ostatně, tak jako to je v této zemi vždy po deseti letech zvykem. A bohužel naši političtí představitelé, napříč politickým spektrem a funkcemi prokázali dosavadní státotvornou nevyzrálost, v některých případech až infantilitu.

Málokde by se totiž obětí nelítostného domácího a vnitrostranického politického boje bez skrupulí stala dlouhodobá zahraniční politika, naše diplomatické zájmy a riskovala by se tak okatě a neprofesionálně pověst státu. Evropské vedení a kormidlování Rady ministrů se změnilo v kolbiště českých vnitropolitických bojů a přeměřování aktuálních mocenských sil, navíc v časech ekonomicky a politicky svízelných, jak doma, tak v cizině. Současné domácí politické síly zaslepeně riskují oslabení naší po roky budované vyjednávací pozice v unijní rozhodovací struktuře, naši pověst čitelného a kompetentního partnera, i osud bolestivě vyjednaného a pro funkčnost Unie významného mezinárodního dokumentu – Lisabonské reformní smlouvy.

Nehledě na názor a vztah k evropské integraci by se žádná politicky vyspělá země nevydala cestou politického souboje v přímém přenosu, navíc v čase významné mezinárodní moderace a v momentě, kdy mohla konečně Praha v „plném lesku“ prokázat svoji mezinárodní erudici, politickou vyspělost a nespravedlivost občasných „dojmologických“ výpadů, kterých se České republice a naší společnosti od „západního“ světa a jeho tiskovin dostávalo.

Bohužel, naše elita prokázala, že dvacetiletí svobodného politického vývoje je málo a že pro české politické sumo, které již několik let probíhá, není žádná ostuda malá. I ta světová.

Testem jsme nejen neprošli, ale ještě jsme na to hlučně upozornili. Pán Elysejského paláce musí jásat.


Psáno pro deník E15