aneb letní tip na zajímavou knížku, která by rozhodně u Vás neměla zapadnout.

„Z toho, co bylo před první světovou válkou pouhým snem, se vyklubala pádná realita, která ohrožovala kapitalistický řád na celé planetě.“ – „Žádná předchozí autokracie neovládala společnost ani zdaleka s takovou intenzitou.“ – „Málokdo však popřel, že sovětský řád byl vskutku novátorský – nic takového se ve světových dějinách dosud nevyskytlo.“ I těmito slovy se pokouší popsat podstatu komunistických úvah a praktik, které dosáhly celosvětové působnosti, přední britský historik a odborník na sovětské dějiny, Robert Service ve své novince na českých knižních pultech.

Kniha „Soudruzi – světové dějiny komunismu“ od oxfordského historika Serviceho analyzuje vývoj komunismu od jeho ideových počátků a historických kořenů, přes první pokusy o národní revoluce počátku 20. století, až po konce a předávání moci ve většině států světa. V případě některých izolovaných „rovnostářských autokracií“ komentuje i jejich přerody ve zvláštní poloautoritativní politické mutace čínského, vietnamského nebo například kubánského typu. Ve svém díle vzpomene většinu zemí, kde bolševismus a jeho variety hlouběji zapustily své kořeny a významně ovlivňovaly jejich společnosti, tyto země analyzuje a pokouší se dopátrat univerza.

Jeho záběr je široký, přitom podání zůstává velmi čtivé a inspirativní. Svému čtenáři nabízí možnost porovnání a pochopení společných rysů tohoto autoritativního politického smýšlení. Pozitivní také je, že autor nenabízí černobílé vidění, neutíká k rychlým soudům, naopak své hodnocení opírá o historická fakta, obohacuje reálnými příklady chování jednotlivých bolševických variací a jejich představitelů.

Originalita autorovy práce spočívá v širokém záběru, kdy srovnává většinu příkladů komunistických stran, nejen východní „sovětské“ polokoule, ale i třetího světa, zemí západní Evropy a Spojených států. Pro českého čtenáře se tak poprvé více odhaluje zajímavý detail světového komunistického hnutí, a to nezvyklá míra vazalství, která panovala u všech komunistických stran, i mimo bezprostřední geopolitický vliv Mosky či Pekingu. Jak se během četby ukazuje, věrnost Kominterně, potažmo Kremlu zdaleka nezávisela na vzdálenosti od „rudého mocenského centra“.

Dílo britského historika vyniká i v dalším ohledu. Jako jedno z prvních pracuje s informacemi z nedávno otevřených moskevských archívů, které dodávají autorovým závěrům plastičtější obraz a domácímu čtenáři, poučenému komunistickým prožitkem, přidává málo známé souvislosti z vývoje celosvětového komunistického hnutí. Právě v tomto aspektu a v kombinaci s autorovými úvahami nad úspěchy, ale i neúspěchy instalace komunismu ve vybraných zemích tento rys obzvláště vyniká.

Jistou vadou na kráse je, že má občas britský historik tendenci vydávat většinu autoritativních vlád za komunistické, takže mezi ně počítá i Pol Potovu Kambodžu, či naopak k nim zahrnuje i Alendeho Chile. Tyto závěry se ale dají přinejmenším považovat za sporné. Působivost této knihy by byla zvýrazněna i zahrnutím dějin „malých a běžných“ , tedy jednotlivých nižších stranických orgánů, státních institucí a zkoumaných společností. Serviceho zájem zůstává spíše na úrovni velmocenské a u mezistátních dějin. I tak se však jedná o objevný text s velkou přidanou hodnotou.

Autor v publikaci vystihl fakt, že nejobecnějším zárodkem podpory komunismu je útlak a touha po lepším zázemí a optimističtější budoucnosti. A to nehledě na geografickou polohu nebo dosavadní historii. Volání po moci a způsoby jejího prosazování jsou si překvapivě velmi podobné.
Service se nevyhýbá ani originálnímu pohledu na rarity světového marx-leninismu, zmiňuje například několik indických států, které si, i přes nepřízeň centrální vlády v Dillí, vytvořili své „SSSR v malém“, přejmenovaly řadu svých měst na Moskvu a potomky i nadále pojmenovávají jmény Lenin, Stalin a Chruščov. I tento úkaz potvrzuje slova britského historika, že zabývání se fenoménem komunismu a jeho úspěchu má i dnes smysl a je navýsost aktuální.

Kniha „Soudruzi“ je pro českého čtenáře přínosná i přesto, že je dílem západního autora, pro kterého byl bolševismus pouze akademickým tématem. Díky celosvětovému porovnání, které Service ve své knize nabízí, čtenář zjišťuje, jak byl komunismus univerzální v účelu i praxi, systematicky sázel na politiku síly a tlaku,umně zneužil předchozích tradic a zásadně změnil tvář společnosti a význam mnoha základních hodnot k obrazu svému. Jejich váhu a vnímání pokřivil na desítky let dopředu. Právě z tohoto důvodu je dobré si „Soudruhy“ od Roberta Service rozhodně přečíst.

Kvalitní četbu přeje JK :-)