Současná debata o ústavní stížnosti poslance Melčáka a JUDr. Kalvody již téma probrala ze všech možných úhlů a alternativ. Dosud se však v horečné diskusi zapomíná na jedno hledisko, z mého pohledu neméně zásadní, a to na finanční zdraví a osud ekonomické nezávislosti českých stran na místním „průmyslu vlivu“ a zájmového lobby.

Jsem přesvědčen, že půjde o obdobně významný trend jako v případě verdiktu Ústavního soudu ve věci oprávněnosti stížnosti na jednorázovost ústavního zákona o předčasných sněmovních volbách.

Hned v úvodu chci říci, že vítám iniciativu soudního přezkumu oprávněnosti přijímání mimořádné ad hoc ústavní normy v situaci, kdy existují sice toporné a komplikovanější, ale využitelné možnosti rozpuštění Sněmovny a cesty k předčasným volbám. Konečně totiž získáváme šanci omezit libovůli zákonodárců volněji interpretovat ústavní zákon státu. Po tomto precedentu budou jistě pro příště obezřetnější a v těchto záležitostech distingovanější.

Jen mě udivuje termín podání ústavní stížnosti, nemohu se ubránit dojmu, že jde o promyšlený záměr, o to víc, když v roce 1998 poslanec ČSSD Melčák hlasoval pro obdobný zákon rozpouštějící tehdejší Sněmovnu. Vždyť šlo předstoupit před Ústavní soud se stížností mnohem dřív, nechat ho normu posoudit a neproblematizovat volbu v samotném závěru.

Zajímá mě však jiný aspekt současného problému – odsunutí termínu předčasných voleb, které dle mých odhadů nastane. Díky němu dojde ke „zmrazení“ volebních kampaní, dosud v české historii nejnákladnějších. Kampaňování bylo už skoro v nejvyšších otáčkách, kvůli čemuž došlo k obrovskému puštění žilou finančnímu zdraví jednotlivých stranických hráčů. Je veřejně známou informací, že ekonomický stav drtivé většiny českých parlamentních partají je neradostný. Jsou zadlužené až po uši, na tuto kampaň si rozpůjčovaly ode všech možných půjčovatelů a už není příliš kde brát. Peníze jsou už z velké části investovány a náhle hrozí další období půjček.

Ve výsledku prodloužená kampaň vyšle do Poslanecké sněmovny unavené a finančně notně oslabené politické strany, které budou za mnohé zavázány a budou vedeny touhou rychle zacelit hluboké finanční ztráty svých kas, na což jim státní příspěvek za hlasy nepostačí. Hlad po finančních zdrojích bude o to větší, protože naše strany čeká cyklus dalších neméně důležitých voleb – komunálních a senátních, které mají potvrdit jejich místo a váhu v českém stranickém systému.

Jestli je tedy někdo momentálním vítězem, je to lobbying a sféra zájmových skupin. Ti získávají velmi vděčné klienty….