Českým politickým stranám se často vyčítá, že jim chybí dlouhodobý výhled a strategický plán a že žijí pouze momentálním volebním okamžikem. ODS by tedy se svojí prezentací plánů na další desetiletí dopředu (Vize 2020) měla nutně u voličské veřejnosti bodovat a získat „vizionářskou“ převahu vůči konkurenci. Načasováním, pojetím programu, ale i jeho prezentací si však občanští demokraté situaci spíš komplikují.

Občanští demokraté v brněnském divadle svoji dlouhodobou programovou taktiku příliš ztotožnili s efekty, obecnými deklaracemi a hesly. Teatrálně předkládaný dokument však postrádá detailnost a propojenost se současnými problémy a obavami společnosti. Dynamická prezentace nápadně připomínala stejnou stranickou akci před volbami 2006, kde například Vlastimil Tlustý představoval koncept rovné daně a další straničtí mluvčí své ambiciózní reformní návrhy. I tehdy se skloňovalo zmenšování počtu ministerstev a reformy stěžejních veřejných služeb, zkrátka politika efektivní správy a šetření. Po volbách se však prvotní nadšení vytratilo.

Mnohé problémy způsobil povolební pat a napjaté vnitřní poměry ve Sněmovně, ani vládní koalice neoplývala přílišnou stabilitou a soustavně čelila nesmlouvavé a občas až nekoncepční sociálnědemokratické opozici. Tyto složité podmínky si voliči zprvu uvědomovali, velmi je však znejistilo, když vlastní reformní program ODS začali demontovat sami straníci, dle taktiky poslance Šťastného v oblasti zdravotnictví. Změna nálad a plánů zachvátila i vrcholné vedení, což znásobilo skepsi veřejnosti i běžných straníků. Nálada zůstala beze změn. Společnost je a priori skeptická, straníci zůstávají neteční, což ostatně prozradily dny před svoláním ideové konference, ale i vlažné publikum při samotné prezentaci.

Víkendové ideové konferenci se nepodařilo vybudit náležitou sebedůvěru strany a nestala se ani dynamickým výkopem ke kampani. Scénář Vize 2020 postrádal propojení se zkušeností a realitou straníků napříč republikou, chybělo mu navázání na současné výzvy a společenské potřeby. Až příliš okatě kopíroval tradičně opakované sliby strany, které však z velké části skončily u ledu. Hodnověrnost iniciativy tím kulhá a celá aktivita spíš navozuje dojem útěku od momentálních problémů ke vzdáleným vizím.

Veřejnost zkrátka nečeká velkolepé vize pro následující desetiletí, ale realistický přehled okamžitých návrhů řešení. Požadavky spíš diktuje strach z nezaměstnanosti, stavu veřejných financí a případných rizik ze zajištění budoucích veřejných služeb. Přidává se i otázka stavu vymahatelnosti práva, skutečného boje s korupcí a možností podnikání a studia. Tato témata však v aktuálně nabízeném stranickém dokumentu moc nezaznívají.

Víkendové veřejné odkrytí Vize 2020 přináší i jednu strategickou marketingovou hrozbu. ODS ještě nepředstavila aktuální předvolební program, se kterým chce jít do sněmovní soutěže a hrozí, že se právě tento volební manifest rozmělní v prezentaci dlouhodobého dokumentu Vize. Voliče tato přemíra dokumentů a plánů může zmást. I to je důvod, proč se zdá, že vize občanské demokracie je pro požadavky českého voliče zatím příliš zamlžená.

Komentář vyšel v deníku E15