Je to jako na jaře, jen obráceně. Tentokrát to je ODS, kdo jako první oblepil území státu svými billboardy. Obrovskými, zpupnými, přinejmenším co do rozměrů v krajině a městech nepochybně.

Já bych spíš volil politiky, kteří ty hnusné billboardové konstrukce – kolem dálnic velké jako domy – budou chtít zrušit. A ne ty, kdo se na ještě vyvěsí. A nechají o tom natočit oslavné video!



A teď k obsahu. Jako vždycky, taková kampaň by oficiálně musela stát majlant. Neoficiálně tak majlant děleno třema až pěti, jinak by na ni prostě ODS a spol. neměly peníze.

Je to bezpochyby špatná investice. Podle billboardů se lidi nerozhodují. Povolební průzkum STEM ukázal, že 70 procentům květnových voličů byly billboardy šuma fuk! (A těm, kdo nehlasovali, nejspíš taky.)




Všechno marné. Politici kvůli plakátům dál utrácejí ukrutné peníze, zadlužují se – slibujíce nezadluženou budoucnost – a obtěžují nás perverzní kreativitou svých reklamních štábů.

Jsou vidět – ale cena za to je příliš vysoká, pro ně i pro nás.

Petr Nečas teď nasadil obamovskou image vyhrnutých rukávů. Je to profík, světák a jeden z nás. Úplně ho člověk vidí, jak na fotografii obživne a zamíří do davu, aby tím vykasaným předloktím tiskl ruce prostých voličů.

Samozřejmě, že to vypadá dobře a že to Nečasovi pomáhá setřást nálepku suchara. Srovnejte prosím originál a českou kopii.




Na billboardech to nehraje roli, přesto bych si dovolil jednu zásadní připomínku k Nečasovu verbálnímu projevu. Proti slovácko-valašskému akcentu nemám – ani jako Pražák - vůbec nic, každý máme nějaký přízvuk. Ale nemohu si pomoci: když předseda vlády vytrvale vyslovuje slovo jsme jako zme, tak mi to vadí. (Viz například zde, hned v čase 0:07.)

Podle ortoepických měřítek je zme nespisovná výslovnost. Správně říkáme sme (téměř neznatelné „j“), kdežto výslovnost jsme patří do vyššího, slavnostního stylu (například do parlamentního projevu).

Když už je Nečas takový weltman, mohl by i na tomhle ještě trochu zapracovat.