Blesková výměna v čele ČEZu přišla shodou okolností týden poté, co Bezpečnostní informační služba zveřejnila svoji výroční zprávu. V ní se v rubrice „Hospodaření strategicky významných společností se státní účastí“ píše:

Předmětem zájmu BIS byly společnosti s majetkovou účastí státu a se strategickým významem pro komunikační, dopravní, finanční a energetickou infrastrukturu (např. České aerolinie, Česká pošta, České dráhy, ČD Cargo, Česká exportní banka, Exportní garanční a pojišťovací společnost, ČEZ), jejichž případná ekonomická nestabilita by měla závažné dopady na ekonomické zájmy nebo bezpečnost ČR.

Dlouhodobým jevem, který negativně ovlivňuje tyto společnosti, je relativně slabá pozice vlastníka usnadňující nehospodárné chování managementu. Vedení některých společností cíleně omezovalo kontrolní a řídící roli státu. Využívalo k tomu např. zkreslené a neúplné informování dozorčí rady, osobních vazeb mezi managementem a představiteli kontrolních a regulačních orgánů.

Nedůsledná role státu jako vlastníka je pak rozhodujícím faktorem, který dává relativně široký prostor pro možné poškozování státem ovládaných společností ve prospěch soukromých subjektů prostřednictvím zmanipulovaných veřejných zakázek, obcházení zákona o veřejných zakázkách, nadhodnocování akvizic, nevýhodného prodeje majetku nebo nákupu nepotřebných marketingových, poradenských a právních služeb. Další rizika představovaly nevýhodně nastavené smlouvy o poskytování služeb nebo majetku jiným soukromým subjektům pro jejich vlastní podnikatelskou činnost.

Omlouvám se za dlouhý citát. Ale je důležitý.

Pokud jde o ČEZ, tak se – bez nějakého bližšího veřejného zdůvodnění, a to ani ze strany politiků – nyní stalo toto: Dosavadní dlouholetý šéf firmy odešel šéfovat dozorčí radě. Dosavadní dlouholetý loajální pobočník šéfa firmy se posunul na jím uvolněné šéfovské místo.

Dá se to opsat i jinak: Stát kontrolu nad ČEZem ještě více odevzdává do rukou jeho manažerů – Martina Romana a Daniela Beneše. Roman se ze dne na den mění ve „státního zaměstnance“, který má dohlížet na vyšší, veřejný zájem. A má jménem státu klást ČEZu i nepříjemné otázky. Nesmí dopustit kostlivce ve skříních. Je to zkrátka "dozorčí".

Že se přitom může zájem státu a zájem ČEZu dostat skrze Romana do střetu, pokud už v něm není teď, je nabíledni. (Na pragmatické vysvětlení, že zájem státu a zájem ČEZu je přece jedno a totéž, nepřistupuji.)

A teď zpět ke zprávě BIS a slovům jako „relativně slabá pozice vlastníka“, „osobní vazby mezi managementem a představiteli kontrolních orgánů“ a „nedůsledná role státu“.

Netvrdím, že úplně všechno, co tajná služba zveřejnila, sedí jako ulité zrovna na ČEZ. Ale ČEZ si po směně Roman – Beneš politiku ochočí zase o něco víc. Není přece důvod si myslet, že nasazení Martina Romana do čela dozorčí rady „posílí pozici vlastníka“ a že „role státu bude důslednější“.

O tom, za jakých okolností Roman abdikoval a proč musel vzápětí nastoupit ausgerechnet Beneš a nikdo jiný, zatím mnoho nevíme. Takže se musíme spokojit s tímto povědomým - ovšem celkem věrohodným - vysvětlením:

„Rád bych Vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučuji doktora Beneše. Pracoval jsem s ním za hranicemi i doma a znám ho. Mám plnou důvěru, že vše půjde dobře, a dá-li Bůh, budu se na Vás ještě chvíli dívat, jak to vedete.“

Abdikační projev T. G. M., 14. prosince 1935. Tak nějak to asi bylo, ne?

* * * *

Více také:
Přestup roku: Roman jde z ČEZu do ČEZka. Ale proč?