Před pár dny se v tisku objevila zpráva, že se trojkoalice již nyní – v prvopočátcích svého působení – zabývá přejmenováním ústředního orgánu resortu školství. Brzy bychom se tedy měli dočkat Ministerstva pro vzdělávání, vědu, mládež a sport. Samozřejmě by nový název o něco přesněji vystihl působnost tohoto úřadu, avšak nutnost změny v názvu je zcela na pováženou, neboť dosavadní pojmenování „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“ není nijak zavádějící, pouze zbytečně dlouhé (již 22 let).

Zato Ministerstvo pro místní rozvoj skrývá pod svým názvem agendu, kterou by tam leckdo nehledal, pohřebnictví. Že je Ministerstvo kultury vedle oblastí umění, kulturních památek či filmu také ústředním orgánem tisku a církví taktéž mnozí netuší. A co znamená vnitro, jehož ministerstvo je převážně spojováno pouze s policií, neví určitě značná část obyvatel a předpokládám, že to nikoho z nich netrápí. Potřeba dát ministerstvu školství nové jméno se proto nejeví jako nezbytná věc veřejná.

Jestliže Česká republika navazuje na odkaz samostatného Československa, a to státní vlajkou, 28. říjnem coby státním svátkem apod., pak také označení „ministerstvo školství“ náleží k této tradici, neboť přívlastek „školství“ nahradil rakouský výraz „vyučování“ obsažený v názvu tehdejšího ministerstva. Navíc termín „školství“ je již natolik vžitý a dostatečně výstižný, že pokus o jeho nahrazení jiným lze považovat za zcela zbytečný. (Jen pro doplnění: v roce 1953 krátce existovalo samostatné Ministerstvo vysokých škol.)

Jak již ve svém blogu uvedl Zdeněk Brom, řeší nová politická garnitura okrajové záležitosti resortu. Záměr změnit název ministerstva rovněž potvrzuje jeho slova: „Problémem školství totiž není to, že má málo peněz, ale to, že je často musí použít na to, co ani nepotřebuje, anebo je narychlo naprosto nesmyslně vyhazuje.“ Jenže nové logo, hlavičkové papíry a razítka bude Ministerstvo pro vzdělávání, vědu, mládež a sport nutně „potřebovat“!