Pochybnosti o státních maturitách
Od pondělí 30. května až do úterý 7. června probíhají na středních školách písemné části státních maturit. Školní maturitní zkoušky před komisí si maturanti již odbyli a rovněž tak ústní část státních maturit z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, pokud si jej studenti vybrali místo matematiky (pro ni je stanoven pouze didaktický test). Po dobu sedmi dnů se teď střední školy řídí přesným harmonogramem, aby všichni maturanti, kteří se přihlásili ke stejnému typu zkoušky, usedli po celé republice ve stejný čas do lavic v „registrovaných zkušebních učebnách“.
Povinné písemné zkoušky jsou sice jen dvě, do sedmi dnů však byla písemná část státních maturit rozvržena z toho důvodu, že některé zkoušky lze skládat ve dvou úrovních (např. všech pět cizích jazyků) a kromě toho mají maturanti ještě právo na nepovinné zkoušky. Ani předmět český jazyk a literatura, jenž je jako jediný povinný pro všechny maturanty, nebyl absolvován v jednom dni, nýbrž ve třech. V pondělí se psal didaktický test (zasílá se k opravě do Cermatu) a písemná práce (opravují ji učitelé ze školy), obojí jen v kategorii nižší úrovně. Kdo si chtěl oficiálně vyzkoušet úroveň vyšší, musel přijít nadvakrát, kvůli didaktickému testu v úterý odpoledne a ve čtvrtek odpoledne kvůli písemné práci. (Některým studentům se navíc kryly termíny s přijímacími zkouškami.)
Dohled, zda písemné části státních maturit na školách probíhají podle regulí, mají tzv. komisaři na základě pověření Cermatu. (Ústní část státních maturit se oproti tomu konala před tradiční komisí, jejich předsedu jmenoval na návrh ředitele školy krajský úřad.) Samotný průběh v „registrovaných zkušebních učebnách“ mají v režii tzv. zadavatelé. Jedná se o učitele, které určil ředitel dané školy, a to za podmínky, že nemají odbornou kvalifikaci v příslušném zkušebním předmětu. Nejsem si však jistý tím, že právě na školách s nevalnou pověstí, kvůli nimž se celá mašinérie státních maturit především koná, zadavatelé „nepřehlédnou“ napovídání studentů a tak podobně anebo dokonce tu a tam nenápadně nenapoví. Jak by se vše mělo správně dít, předvádí video Cermatu.
Když se zamyslím nad organizací státních maturit, jichž jsme se s velkou pompou dočkali, napadá mě jedna pochybnost za druhou. Některé jsem již přímo či nepřímo nastínil. Celá záležitost zdokonalení maturit by se byla bývala dala ošetřit stanovením podrobnějších pravidel a jednotnějších kritérií v rámci dřívější právní úpravy, čímž by se nejen ušetřily finanční prostředky, ale především by se nezatěžovaly školy, z nichž naprostá většina usiluje zcela samozřejmě o udržení nejvyšší možné kvality studia, a maturantům by se zbytečně nekomplikoval závěrečný rok studia. Nevěřím, že školy s podivnými praktikami uvíznou v síti Cermatu. Navíc snahy o navrácení někdejšího renomé maturitám po dvaceti letech postrádají v tuto dobu význam. Pokud bylo ve školství nezbytné něco změnit, tak ukončování studia středoškoláků k palčivým místům nepatří. Někdo si ale díky státním maturitám zajisté přijde na své – mimo jiné také byrokratičtí fajnšmekři, jak dokládá další video.
Dřívější články k tématu:
Státní maturity – zrušit, či nezrušit?
„Státní maturity“ versus „státní“ maturity
Státní maturity – třešničky na dortu
Chiméra nových maturit
Povinné písemné zkoušky jsou sice jen dvě, do sedmi dnů však byla písemná část státních maturit rozvržena z toho důvodu, že některé zkoušky lze skládat ve dvou úrovních (např. všech pět cizích jazyků) a kromě toho mají maturanti ještě právo na nepovinné zkoušky. Ani předmět český jazyk a literatura, jenž je jako jediný povinný pro všechny maturanty, nebyl absolvován v jednom dni, nýbrž ve třech. V pondělí se psal didaktický test (zasílá se k opravě do Cermatu) a písemná práce (opravují ji učitelé ze školy), obojí jen v kategorii nižší úrovně. Kdo si chtěl oficiálně vyzkoušet úroveň vyšší, musel přijít nadvakrát, kvůli didaktickému testu v úterý odpoledne a ve čtvrtek odpoledne kvůli písemné práci. (Některým studentům se navíc kryly termíny s přijímacími zkouškami.)
Dohled, zda písemné části státních maturit na školách probíhají podle regulí, mají tzv. komisaři na základě pověření Cermatu. (Ústní část státních maturit se oproti tomu konala před tradiční komisí, jejich předsedu jmenoval na návrh ředitele školy krajský úřad.) Samotný průběh v „registrovaných zkušebních učebnách“ mají v režii tzv. zadavatelé. Jedná se o učitele, které určil ředitel dané školy, a to za podmínky, že nemají odbornou kvalifikaci v příslušném zkušebním předmětu. Nejsem si však jistý tím, že právě na školách s nevalnou pověstí, kvůli nimž se celá mašinérie státních maturit především koná, zadavatelé „nepřehlédnou“ napovídání studentů a tak podobně anebo dokonce tu a tam nenápadně nenapoví. Jak by se vše mělo správně dít, předvádí video Cermatu.
Když se zamyslím nad organizací státních maturit, jichž jsme se s velkou pompou dočkali, napadá mě jedna pochybnost za druhou. Některé jsem již přímo či nepřímo nastínil. Celá záležitost zdokonalení maturit by se byla bývala dala ošetřit stanovením podrobnějších pravidel a jednotnějších kritérií v rámci dřívější právní úpravy, čímž by se nejen ušetřily finanční prostředky, ale především by se nezatěžovaly školy, z nichž naprostá většina usiluje zcela samozřejmě o udržení nejvyšší možné kvality studia, a maturantům by se zbytečně nekomplikoval závěrečný rok studia. Nevěřím, že školy s podivnými praktikami uvíznou v síti Cermatu. Navíc snahy o navrácení někdejšího renomé maturitám po dvaceti letech postrádají v tuto dobu význam. Pokud bylo ve školství nezbytné něco změnit, tak ukončování studia středoškoláků k palčivým místům nepatří. Někdo si ale díky státním maturitám zajisté přijde na své – mimo jiné také byrokratičtí fajnšmekři, jak dokládá další video.
Dřívější články k tématu:
Státní maturity – zrušit, či nezrušit?
„Státní maturity“ versus „státní“ maturity
Státní maturity – třešničky na dortu
Chiméra nových maturit