Restart demokracie 2012

Občanské fórum je náměstí, na němž se sejdou lidé, aby společně řešili svoje problémy.
(Václav Havel v listopadu 1989)


Uplynulo 23 let od Sametové revoluce, kdy občané tehdejšího Československa pod vedením Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí svrhli totalitní režim a nastolili svobodu a demokracii. Tehdy jsme věřili, že ideje a hodnoty, jako jsou vláda zákona, solidarita, čestnost, odvaha, pokora, jimiž se tehdejší revoluční hnutí řídilo, budou po znovunastolení demokracie a vítězství Občanského fóra platit napořád. Jenomže, to jsme se šeredně mýlili. Vývoj v následujících letech rychle ukázal, že bezskrupulózní boj o materiální statky bez dostatečného právního i morálního rámce dokáže probudit k životu mocné síly chamtivosti a touhy po moci, které postupně ovládly veřejný prostor.

Dnes žijeme v době nebývalé ekonomické prosperity, nikdy jsme se neměli tak dobře, svět je nám otevřen, ale přesto bychom mohli stejně jako kdysi Václav Havel konstatovat, že „naše země nevzkvétá“. Víc než kdy jindy platí, že nejenom chlebem živ je člověk. Namísto slušné a demokratické společnosti, je naše země ovládána podivnými „korupčními, klientelistickými, politicko-ekonomickými mafiemi“, které si doslova zprivatizovaly většinu veřejné moci, a navíc si zajistily téměř úplnou beztrestnost.

Nejvyšší „hodnotou“ je mantra ekonomického růstu, které jsou podřízeny všechny ostatní. Ekonomický kalkul, účetní přepočítávání společenských vztahů a procesů pouze na peníze vytlačil a stále vytlačuje z našeho života jakákoliv jiné hodnoty a ideje. „Náboženství růstu“, coby logický produkt ekonomizujícího přístupu ke světu učiní ze společnosti a lidí pouhé konzumenty.

Lidé pak přicházejí o přirozenou odpovědnost za svůj domov, krajinu, vlast, za vzájemné vztahy. Průmyslové plundrování krajiny a přírodních zdrojů je ospravedlňováno potřebou dalšího růstu. Lidé jsou vlastně programově postupně odcizováni svému domovu, svým kořenům, tradici a přirozenému zakotvení v řádu světa, sami sobě! Společnost, v níž jsou nejvyššími hodnotami peníze, zisk, sobectví, absence pokory, pouze osobní prospěch, oslabuje u občanů společenské vazby, jako jsou smysl pro rodinu, vzájemná soudržnost, smysl pro obec a stát. Tím se ovšem také oslabuje demokratický systém.

Politické strany se v takovém prostředí mění v komerční organizace obchodující s vlivem, státními zakázkami a pozicemi ve státní správě. Ve zprivatizovaném veřejném prostoru se podsvětí a jeho mafiánské struktury propojují s politikou, hledají cesty do nejvyšších pater společnosti a stávají se součástí politického rozhodování. Hlavní role se ujímá nový hráč na dějinné scéně – politickoekonomická oligarchie. Politické strany už vlastně jen předstírají politickou činnost a změnily se na jakési podivné personální agentury, které již nevedou souboj o ideje, ale především o pozice ve veřejné a státní správě, o vliv a veřejné zakázky. Politické programy a koncepce jsou jen jakýmsi šidítkem pro voliče, kteří bláhově volí tu či onu (pravou nebo levou) koncepci, aby pak v praxi strany dělaly v podstatě tutéž politiku. Ideologický obsah politiky vůbec už není důležitý: podstatné je využít a „zobchodovat“ politický vliv a rozhodování. Tento systém legitimizuje rozsáhlou systémovou korupci. A korupce v tak velkém rozsahu je vlastně utajený státní převrat.

V systému privatizované veřejné moci nemá vlastní politika, tedy řešení problémů daňového systému, vzdělávání, zdravotnictví, penzijního systému a dalších valnou hodnotu. Vše je deformováno služebnou vazbou politiků na takzvané kmotry v pozadí. Dokud se nepodaří zničit nebo alespoň výrazně narušit vazbu kmotrů na politiku a veřejnou správu, nemá řešení těchto jinak podstatných věcí žádnou cenu. Nikdy totiž nevíme, do jaké míry je prosazované politické řešení, reforma či projekt jenom záminkou k dalšímu drancování veřejných prostředků.

Lidé jsou politikou znechuceni, politika je opět považována za svinstvo, s rostoucí arogancí moci narůstá obecné znechucení a pasivita, doslova ta pověstná blbá nálada. Pro politické strany infikované virem systémové korupce je samozřejmě výhodné, když se občané drží dál od politiky. Politické strany jsou pod kontrolou klientelistických skupin, snažit se cokoliv měnit k lepšímu zevnitř těchto stran se ukazuje jako Sisyfoský úkol. Občanská společnost sice vyjadřuje nespokojenost s politikou peticemi, demonstracemi a dalšími akcemi, jenže to se vždy časem vyčerpá - vyšumí. Zkorumpovaným stranám a politikům naopak vyhovuje, když se nespokojenost ventiluje různými prohlášeními a peticemi, které je vlastně nikterak neohrožují. Lidé mají pocit, že se něco děje, ale neděje se nic. Ti kdo drží moc, vydrží platonický tlak veřejného mínění a stejně si pak udělají, co chtějí. Spoléhají na to, že ve volbách pomocí peněz cíleně vyvedených ze státních zakázek zmasírují reklamní propagandou pasivní občany – voliče, kterým stejně nezbude nic jiného, než jim to tam hodit.
S jistou nadsázkou se dá říci, že stát byl ukraden. Politické strany, jak ty staré tak i nové, jsou v podstatě nevolitelné nebo jen se zaťatými zuby. Svým způsobem dnes podobně jako v roce 1989 stojíme proti společnému nepříteli - klientelistické oligarchii, která nám ukradla stát.
To, co nyní potřebujeme úplně nejvíc, je návrat vlády do rukou lidu, jakýsi restart demokracie. K tomu ale musíme společně vykonat spoustu věcí. Apelovat na stávající politické strany je ztrátou času. Kapři si sami rybník nevypustí.
Ovšem nejhorší, co by se nám mohlo stát, je, kdybychom na politiku zcela resignovali, kdybychom to vzdali, nechali se znechutit a bez boje jim to odevzdali. Musíme si pro ztracený stát, ideje a hodnoty dojít sami, musíme vstoupit do politiky.

Pojďme s tím něco udělat!
Abychom s tím pohnuli, potřebujeme tři věci:

1. Dejme o sobě vědět
Dát o sobě navzájem vědět. Většina z nás žije se svojí nespokojeností sama nebo v úzkém kruhu přátel, s nimiž si zanadává na poměry, a to je tak všechno. Dejme tedy o sobě vědět ostatním podobně smýšlejícím a vytvořme síť jako zárodek akčnější struktury.

2. Řekněme si, jak na to
Je třeba se dohodnout na tom, co je třeba udělat, jaké změny k lepšímu v politickém a společenském systému je třeba prosadit, abychom obnovili demokratické poměry u nás. Nabízíme deset nejdůležitějších věcí jako základ dalšího snažení k obnovení demokracie, tedy jakýsi nejmenší společný jmenovatel úsilí, na němž se lze spojit. Tedy jakési Desatero restartu demokracie.

3. Vytvořme sdružení, které s tím pohne
Klasické způsoby změny společnosti k lepšímu, jako jsou volby nebo přímo angažmá v politické straně, selhaly. Silné hnutí „Vyměňte politiky“ sice zamíchalo kandidátkami a do parlamentu se dostali nečekaní lidé ze zadních pozic kandidátky, ale to byla de facto jen kosmetická změna. Uvnitř politických stran drží pevně otěže místní „šíbři“, kteří novou krev nahoru nepustí. Petice, demonstrace a další protesty politici přečkají a vydýchají a nakonec je stejně po jejich. Lidé mají odpor k politice. Dokonce i aktivisté občanské společnosti odmítají rezolutně politicky se angažovat, ušpinit se. Ale bez politické činnosti nebude žádné zlepšení poměrů. Navrhujeme vytvořit sdružení s programem Desatera restartu demokracie. Sdružení má tu výhodu, že může sdružovat jak lidi politicky aktivní, tak i pasivní sympatizanty. Nevyžaduje formální členství.


DESATERO RESTARTU DEMOKRACIE

Deset nejdůležitějších věcí, které je zapotřebí vykonat, abychom obnovili demokracii u nás

Skutečná demokracie teď
Za prvé chceme skutečnou demokracii, a to hned. K tomu musíme zavést následující změny ve volebním zákonu a v zákonu o politických stranách, protože jedině tak skoncujeme s touto politickou garniturou, chceme totiž kompletní výměnu. Chceme nový volební zákon, protože ten starý umožňoval stranám naší vůli obcházet. Chceme zrušit limit pro uznávání preferencí tak, aby o tom, kdo bude zvolen, rozhodovali voliči a ne stranické sekretariáty. Také chceme zavést limit nákladů na volební kampaň, aby o volbách nerozhodovaly peníze, ale vůle občanů. Zrušit možnost firem sponzorovat politické strany a omezit výši daru politické straně tak, aby politické strany nemohly být podnikatelským projektem k prosazení soukromých zájmů.

Politika místo marketingu
Za druhé chceme zakázat politickou propagandu formou placené reklamy, protože to podlamuje občanský charakter politiky jako přesvědčování občanů jinými občany v politickém dialogu. Namísto placeného ohlupování lidí formou marketingových kampaní, tupých a demagogických hesel na billboardech a v tištěných médiích chceme návrat politiky zpět na náměstí, kde se občané scházejí, aby řešili společné problémy. Politické strany a politici mají přesvědčovat občany o své politice na mítincích, na besedách a na shromážděních, v místech kde občané žijí, tedy na přirozených místech, kde se má odehrávat skutečně demokratická politika.

Politika na občanském principu
Za třetí chceme skutečnou vládu občanů a ne klientelistických politiků, slovy Abrahama Lincolna vládu lidu, lidem a pro lidi. K tomuto účelu požadujeme deprofesionalizaci politiky. Poslanec a senátor má být čestná funkce, kterou vykonávat je ctí pro každého občana a ne způsob jak se nekalým způsobem obohacovat na úkor občanů. Proto musí poslanci a senátoři dostávat jen náhradu za ušlou mzdu po dobu, kdy se nezbytně účastní jednání parlamentu, ale jinak dále musí vykonávat svojí původní profesi. Nechceme profesionální politiky odtržené od běžného života občanů kující pikle s různými silami v pozadí. Naopak státní zaměstnanci a vysocí státní úředníci nechť´jsou dobře zaplaceni na úrovni odpovídající jejich odpovědnosti.

Oddělení ekonomiky od politiky - likvidace systémové korupce
Za čtvrté chceme zlikvidovat systémovou korupci, a tím zlomit vládu politicko-ekonomické oligarchie. Víme, že korupci nikdy zcela neodstraníme, ale chceme, aby se stala maximálně osobním selháním jednotlivce a nikoliv způsobem vlády. K tomu potřebujeme přijmout celou řadu zákonů a nových institutů:
Zavedení majetkových přiznání pro všechny občany nad určitou hodnotu majetku, zdanění legálně nedoloženého majetku a vyvození trestně právních důsledků.
Zrušení anonymních akcií na majitele a zprůhlednění vlastnictví firem
Prosazení zákonné ochrany oznamovatelů korupce a zavedení odměny pro ty, kteří na korupci upozorní. Zavedení institutu korunního svědka do právního řádu.
Povinné zveřejňování na internetu všech smluv uzavřených státními orgány, kraji či obcemi nebo firmami s účastí státu, krajů či obcí. Toto zveřejnění musí být podmínkou platnosti takové smlouvy.
Zavedení majetkové odpovědnosti státních úředníků i veřejných činitelů, kteří svým jednáním způsobí škodu na státním nebo veřejném majetku.

Depolitizace a profesionalizace státu
Za páté chceme stabilizovat stát, obnovit jeho apolitičnost, zmobilizovat jeho výkonnost a také uvést do chodu policejní a justiční aparát v boji proti korupci. K tomu je třeba prosadit účinnost již přijatého zákona o státní službě, který zajistí nezávislost úředníků na politických stranách a jejich skutečnou profesionalizaci.

Stabilizace společnosti
Za šesté chceme stabilizovat celou společnost, která je s každou novou vládou vystavována nesmyslným reformám, které hned následující vláda odstraňuje. Chceme zastavit chaotické reformní úsilí v podobě reforem pro reformy, které jsou poznamenány ideologickou předpojatostí a často jsou jen záminkou pro další převod veřejných prostředků do soukromých rukou. Chceme sestavit týmy odborníků typu NERV, které vypracují dlouhodobý koncept rozvoje společnosti v oblasti zdravotnictví, vzdělání, důchodového a sociálního systému. Teprve to, na čem se shodnou přední odborníci, se bude v rámci politiky realizovat.

Sociální stát podmínkou svobodného rozvoje občanů
Za sedmé trváme na zachování sociálního státu jako projevu vzájemné solidarity občanů a jako podmínky jejich důstojného života a osobní seberealizace. Nelze připustit rozvrácení dlouhodobě budovaného systému, který umožňuje lidem žít důstojně i v obtížných životních situacích pod záminkou konkurenceschopnosti nebo jiných ideologických nebo ryze ekonomicko-účetních důvodů.

Osobní politická odpovědnost
Za osmé chceme zavést přímou volba starostů, primátorů a hejtmanů, aby byla posílena osobní odpovědnost volených představitelů přímo voličům a potlačit zákulisní vliv „kmotrů“ na volbu těchto představitelů obcí a krajů.


Nezávislá veřejnoprávní média
Za deváté požadujeme změnu ustanovování členů rad veřejnoprávních médií tak, aby většina členů byla delegována přímo společenskými a občanskými sdruženími a svazy reprezentujícími kulturní, regionální, sociální, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Média veřejné služby nesmí podléhat politickým tlakům a zájmům, aby si zachovala schopnost na korupci a velké podvody upozorňovat.

Nepolitická politika
Za desáté chceme do politiky vnést ducha, kterým byla nesená Sametová revoluce. A sice ducha občanské nesobeckosti, obyčejné slušnosti, přátelství, tolerance, tvořivosti a humoru. Zbavit se démonů chamtivosti a touhy po moci, které dnešní politiku ovládají.

K dosažení těchto cílů se musíme spojit ve sdružení, které nebude mít hierarchii. Do tohoto sdružení se nevstupuje, to si každý se svými přáteli založí v podobě jedné buňky, která se připojí k ostatním.
Pokud souhlasíte s uvedenými cíli a chcete jich dosáhnout, pak založte svůj Restart demokracie 2012 v místě svého bydliště, na pracovišti, na náměstí, v hospodě nebo na sociální síti a přihlaste se ostatním.
Definujte také svoje další cíle, kterých chcete dosáhnout a které chcete přidat k základnímu desateru. Až nás bude víc, svoláme se a rozhodneme o dalších praktických krocích k realizaci našich cílů.

Kontaktní adresa:
Mail: restartdemokracie2012@gmail.com
FB: restart demokracie 2012

17.listopadu 2012
Jan Štern
Pavel Štern