S dovolením se nepřidám ke kritice Miloše Zemana v kauze (ne)jmenování doc. Putny profesorem, i když se všemi kritiky soucítím. Nicméně stav, že prezident jmenuje profesory, tu panuje přes dvacet let a všichni byli spokojeni. Přitom právě skutečnost, že vysokoškolského profesora musí jmenovat prezident, je více než zarážející. Nikdy jsem nepochopil, proč po revoluci tento socialistický přežitek akademická obec svým vlivem nezrušila. Nevidím jediný rozumný důvod, proč by měl profesory jmenovat prezident, který s akademickou obcí nemá nic společného, o problematice oborů, v nichž jsou profesoři jmenováni, vůbec nic neví, a přitom počet jmenovaných profesorů za jeho funkční období jde do stovek? Jediný důvod pro jmenování profesorů prezidentem, který mne napadá, je jakási potřeba dát profesorskému titulu nějakou vyšší vážnost a důstojnost: vždyť pana profesora jmenoval sám pan prezident, to tedy musí být něco! Očekával bych, že když někdo dostane profesuru, je to výsledkem jeho vynikající vědecké nebo pedagogické činnosti, uznáním obrovských zásluh o obor a přínosu společnosti. Mě osobně operoval a zachránil mi život profesor Krška a já jsem ho pak oslovoval pane profesore s doslova nábožnou úctou. Takový profesor nepotřebuje uměle zvyšovat vážnost svého titulu tím, že mu ho dá sám president. Význam a vážnost takového profesora daleko přesahuje nějakého prezidenta a profesorský titul je vyjádřením jeho výjimečnosti bez ohledu na to, kdo ho jmenuje.

Jenže ono to doposud krásně fungovalo: prezidenti až na naprosté výjimky jmenovali navržené profesory, profesura tak dostávala prezidentský punc něčeho opravdu výjimečného, a tak trochu se vytratilo, zda si titul jmenovaní profesoři opravdu zasloužili. Za posledních dvacet let byly jmenovány stovky nebo tisíce profesorů a já osobně přesto nemám pocit, že bychom žili v zemi tisíců vynikajících a výjimečných lidí. Jestli je k něčemu kauza (ne)profesora Putny dobrá, tak k tomu, aby se ta hloupá pravomoc prezidenta ohledně jmenování profesorů zrušila a jmenování dostali do rukou rektoři vysokých škol. Profesoři budou jmenováni „jenom“ rektorem, ale o to více bude třeba ukázat, jaké výsledky za sebou dotyčný má a zda si profesuru a náš respekt opravdu zaslouží. Proto bych si přál, aby se rozhořčení nad nejmenováním doc. Putny přetavilo konečně v něco smysluplného, a sice ve změnu zákona.