18. 11. 2014

Napadlo mne, že ve svém vyprávění používám různé termíny a chronologická označení, která jsem dosud blíže neosvětlil. Pokusím se to tedy napravit:

Stručná archeologická chronologie Súdánu



Do 6000 BC - lovci sběrači: Paleolit

6000 - 4900 BC - pozdně lovecko sběračská společnost: Mezolit

4900 - 3000/2500 BC - první zemědělci: Neolit/chalkolit skupina A & C

3000/2500 - 1295 BC - kultura/říše Kerma

1550 - 1069 BC - egyptská Nová říše

750 - 300 BC - Napadská říše

300 BC - 350 AD - Merojská říše

6. - 13. století AD Makurie - křesťanská říše

Od 7. století AD pronikání islámu

Po 1250 AD - nadvláda egyptských Mamlúků


Usli se nachází severně od Chartúmu, asi 40 km od Jebel Barkal, na levém břehu Nilu, pod čtvrtým kataraktem. Archeologicky je to lokalita dosud neznámá, objevili ji teprve před necelými deseti lety polští kolegové a my jsme zde v roce 2009, jako první, začali kopat.



Vyprávění o archeologii Súdánu mohu doplnit obrázkem chrámu Buhen z doby vlády královny Hatšepsut (1508-1458 BC), který byl přestěhován do Národního muzea v Chartúmu v souvislosti s výstavbou Náserova jezera. Je tam dnes k vidění na zahradě v dobře osvíceném pavilonu - hangáru. Jde o jednu z předních staroegyptských památek v Súdánu. Náš chrám je poněkud mladší a jeho výzdoba je podstatně méně zachovalá. Ale je to náš chrám v Usli.





19. 11. 2014

Konečně přichází volný pátek! Po návratu ze žhnoucí odpolední pouště jsme chvíli plavili proseté vzorky a já jsem v práci s vodou plynule přešel na praní. Před svátečním dnem je to třeba.



Když Agatha Christie Mallowan pobývala se svým manželem na archeologických expedicích v Sýrii a Iráku napsala knihu "Tell me how you live" (Řekněte mi, jak žijete?). Moje vyprávění nemá ani v nejmenším ambice přiblížit se poutavým popisům slavné spisovatelky, je ale zajímavé srovnat si některé reálie našeho a Mallowanovic života na expedici. Je třeba přiznat, že po více než 80 letech nebydlíme lépe než naši britští předchůdci v Mezopotámii. V úvodu vyprávění o naší expedici jsem stručně zmínil, jak vypadá dům a jeho vybavení. Dnes připojím i pár obrázků.



Ústředím naší expedice je ložnice a obývací dvůr. Na verandě většinou jíme a úřadujeme. V zadním traktu domu je koupelna, záchod a prádelna, kde také plavíme naše vzorky. Na druhé straně domu je menší dvorek, užívaný teď naším kuchařem Ahmedem jako kuchyně. Vedle v menší verandě teď bydlí naši asistenti Hátim a Abdu.



Jednou z velkých výhod neustálého života pod širým nebem je hvězdná obloha. Hvězdy jsou teď lépe vidět. Z počátku expedice je přesvětloval měsíc v úplňku, teď je z něj ale úhledný "turecký" ležatý srpeček a hvězdy na obloze hrají prim. Než jdu spát vidím nad záchodem velký vůz. Když se kolem jedné ráno probudím, vidím na obloze Orion, ten pak ustupuje a když v 5:15 začne hulákat muezín, je na obloze nad mojí postelí zase velký vůz, to je signál blížícího se budíčku.

Inu není nad to mít nad hlavou hvězdné noční hodiny.



21. 11. 2014

Je volný pátek, tak hurá na výlet. Náš uslický taxikář je vděčný za každé ryto, tak se telefonicky domlouvám s Hátimem a Abdu-Rau, kteří čtvrteční večer "propařili" v Karímě, zda bych je mohl vyzvednout v Jebel Barkal a objet pár lokalit. Vše klaplo a za necelou hodinu se scházíme u policajtů na úpatí hory. Muzeum, jehož vznik podpořily Spojené státy a které prosazoval náš kolega Murtada, je dnes bohužel zavřené, ale není to jen kvůli pátku, je tam nějaký dlouhoddobý problém. Tak aspoň před muzeem fotím několik přenesených pouštních skalních panelů s pravěkými rytinami zvířat. Je tu hlavně rohatý dobytek, ale i žirafa a slon. Ukázka, že poušť tady nebyla vždy a pásmo Sahelu, které dnes stále více ustupuje na jih bývalo původně mnohem severněji.



Hátim zde, pod horou Jebel Barkal stále kope, dělá technika Italům i Novozélanďanům. A právě, Heather, archeoložka z Aucklandu byla v ruinách Amunova chrámu a při volném dni bez dělníků si dokončovala dokumentaci, než před vánoci zvedne kotvy a odletí domů k protinožcům. Hátima srdečně objala a kladla mi na srdce, že nám ho jenom půjčuje a že ho chce zpět hned jak v Usli dokopeme. O náš výzkum má velký zájem a chystá se nás v týdnu navštívit. Strávili jsme ještě na spalujícím slunci pár chvil diskusí o dataci našeho chrámu a pak mne Hátim odvedl do uzavřeného komplexu skalního Amunova chrámu. Zde jsme potkali fotografa/kameramana z National Geogrphic, který upozorňoval, že do skalního chrámu už nesmí pronikat denní světlo, které ničí nástěnné malby.



Když jsme dokončili prohlídku posvátného okrsku (je tam ale i merojský palác s lázněmi) v Jebel Barkal, vydali jsme se do Kurru, kde jsou v Súdánu vůbec nejstarší napadské pyramidy a podzemní hrobky (od 9. stol. BC). Pyramida náleží králi Piankovi (25. dynastie). Podzemní skalní hrobka krále Tanwetamani (zemřel 653 BC) je ve dvou komorách, na štukovém podkladu, překrásně zdobená nástěnnými malbami. Zde pohřbený král byl synovcem a následníkem slavného napadského krále Taharky, za jehož pyramidou jsme se museli vypravit na nedaleké královské pohřebiště v Nuri. Taharkova říše se, v době tzv. Nubijské egyptské (25.) dynastie, rozkládala od soutoku Madrého a Bílého Nilu (dnes Chartúm) až do fénických měst dnešního Libanonu. Jeho pyramida je s výškou 29 m nejvyšší ze všech 19 v Nuri.



Pak jsme se s kolegy stavili na trhu v Merowe, kde jsme v pátek odpoledne těžko sháněli občerstvení, nakonec jsme pořídili thámejový (místní falafel) sandwich a z mrazáku servírovanou čerstvou šťávu z guave (v které plavala ledová tříšť, kdo ví z jaké vody). Já jsem ale už plně přizpůsoben a proto pro mne toto dobrodružství nemělo žádné následky. Pak jsme si ještě vypili kávu&čaj v kavárně pod pytli od brambor a vyrazili domů, kde jsme očekávali páteční návštěvu.







22. 11. 2014

Naše páteční návštěva byl výzkumný team Pavla Onderky z Náprstkova Muzea v Praze, který už několik sezón zkoumá napadské památky ve Wad Ben Naga. Bylo to příjemné zpestření, jinak velmi poklidného, chodu naší expedice. S Pavlem přijeli i kolegové Vlasta a Jiří a také dva mladí němečtí archeologové. Byla s nimi i jejich inspektorka, která s nimi už druhou sezónu kope. Všechny jsme ubytovali, Abdu Daim ochotně donesl další postele. Ahmed se vytáhl a kromě selátu á la Sheraton a dušené okry s rajčaty připravil i UFC (Usli Fried Chicken). Vynikající! Do noci jsme hovořili o profesních problémech, ale přišla řeč i na českého prezidenta, hulváta a sexistu, který má z ostudy kabát už nejen u nás doma, ale i v Německu a zřejmě i mnohde jinde.



V sobotu ráno jsme ještě jednou společně navštívili výzkum, pořídili skupinové foto obou českých expedic působících současně v Súdánu a rozloučili se. Kolegy čekala dlouhá cesta zpět na jejich výzkum a nás další pracovní den zalitý sluncem.