Všichni, komu antičtí Řekové nerozuměli, byli označováni za barbary. Namísto vycizelovaného jazyka filosofů, občanů městských států, vojáků a obchodníků, slyšeli od cizozemců jenom nesrozumitelné zvuky, které jim zněly primitivně a hrubě, jako štěkání „bar-bar“. Dívali se na tehdejší nenašince svrchu, a stejně tak po nich i Římané, jejichž vojenské síle antické Řecko nedokázalo vzdorovat. Pak ale jiní barbaři ve čtvrtém století dobyli Řím – a malířství a sochařství skoro na tisíc let zapomnělo na perspektivu, filosofie na jednotlivce a politika na občana.
Čeští novináři se buď bojí psát o ostudách prezidenta Klause, jsou líní, anebo už se za něj masově stydí. Veřejnost by ale asi měla vědět, co dělá a jak mluví formálně nejvyšší představitel České republiky v zahraničí, v pracovní době a za peníze daňových poplatníků. To poslední úplně nesedí, protože velkou část nákladů poslední pařížské ostudy zaplatili daňoví poplatníci ruští. V pondělí 2.dubna uvedla Klausovu druhou protievropskou knihu ve francouzštině ředitelka pařížského Moskvou placeného propagandistického Institutu pro demokracii a spolupráci Natalia Naročnickaja. Soudruh prezident byl dojat. Zbytek světa mu nechce rozumět, a tak navýsost přátelské přijetí u sovětských přátel dovolilo alespoň na chvíli zapomenout na nepřejícnost imperialistického a rozkládajícího se Západu.
Termín „užiteční idioti“ údajně jako první vyslovil Vladimír Lenin. Chtěl tak popsat naivní západní politiky a novináře, kteří obdivovali sovětské Rusko a sloužili pod svým jménem bolševické propagandě, a často i rozvědce. Imperiálně geopolitické uvažování většiny zahraniční politiky Ruska se od té doby nijak nezměnilo, a v globalizované virtualitě mediálního světa posluhujících „užitečných idiotů“ spíše přibylo. Václav Klaus mezi nimi dlouhodobě patří mezi nejtrapnější.