Na jaře 1990 bylo už Občanské forum v troskách a listopadová „revoluce“ s ním. Jenom jsme to ještě nevěděli. A ti z nás, kdo už to tušili, si to nechtěli připustit. Jenomže chybu na startu už sprinter nikdy napravit nedokáže.
Západní záškodnické centrály a jejich domácí přisluhovači nyní kydají špínu na soudruha Petra Nečase za jeho odvážná slova k podpoře exportu a proti módní vlně takzvaného “humanrightismu-dalajlamismu”. Jakoby zapomněli na hradbu naší hrdosti, o kterou se už v roce 1976 roztříštily jejich pokusy zneužít proti ČSSR spravedlivé odsouzení špinavců a zdrogovaných feťáků, kteří sami sebe po anglicku nazývali Plastic People of the Universe.
Britský týdeník The Economist si dělá legraci ze země, kde zavírají malíře tykadel do vězení, a kde prezident krade péra. K incidentu se redakci magazínu KACHNA vyjádřilo manifestem i vedení Českého hněvu. Příspěvek přinášíme v nezkráceném znění.
Nejdůležitější otázkou každé postkonfliktní transformace není ekonomická reforma, ale schopnost vytvořit ve společnosti pocit spravedlnosti. Toto jednověté shrnutí více než dvaceti let studií transformačních situací v řadě zemí staví Českou republiku mezi jednoznačné poražené. Ideologické prosazování budování „trhu bez přívlastků“ po listopadu 1989 bylo totiž stejně nepraktické a škodlivé, jako před ním stejně ideologické prosazování jediné pravdy „komunismu“. Jakákoliv myšlenka, pojatá ideologicky, se totiž postupem času vyprázdní a změní v paskvil. Smyslem ideálu u moci se vzápětí stává jenom mocenská obrana výhod a koryt.