Neslušnost a nedůstojnost řady českých nacionalistických reakcí na projev premiéra Petra Nečase v bavorském parlamentu dosti nečekaně přesáhly všechny doposud známé mantinely čecháčkovského fňukání a národního sebepoškozování. Laskavému čtenáři si dovoluji předložit jenom malý výběr, ze kterého jsem vědomě pro úplnou hloupost a nepravdivost vyřadil jakoukoliv zmínku ze strany českých komunistů a neonacistů.

1. Pro objektivnost a přehlednost však nejprve uvádím pasáž textu z projevu Petra Nečase, na který dotyční „demokraté“ reagovali:
„Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny,"
„Hledání společné interpretace dějin poskytne morální satisfakci, předválečné majetkové poměry však není možné obnovit.“

2. Petr Hájek – vicekancléř prezidenta Václava Klause, označil Nečasův projev za „zničující úder“, a má za to, že „Nečas prodává národ Sudeťákům“. Senátor Jaroslav Doubrava (čerstvě bývalý exkomunista za Severočeši.cz) rovnou premiéra vyzval „ať jde do hajzlu“. Jaroslavu Foldynovi (ČSSD) je z projevu „smutno“. Jan Zahradil (ODS) „cítí rozpaky“. Vladimír Dryml (SPOZ) ho považuje za „ostudu“. Senátor Lebeda (ČSSD) za „anální horolezectví“. Protestují váleční veteráni a přeživší lidické děti. Podle Jany Volfové (původně ČSSD, dnes místopředsedkyně Suverenita, a po dobu dovolené Jany Bobošíkové nejvyšší česká vlastenka) se Nečas "zásadně zpronevěřil národním zájmům České republiky a pošlapal svými výroky a činy ústavní slib poslance České republiky”.

Všichni kritici se shodují především v tom, že (ve zkratce) premiér vůbec nezdůraznil, že za to všechno může německá strana, která se nikdy neomluvila, a může si za to tedy sama, a že poválečný odsun německého obyvatelstva byl správný právě kvůli předchozímu bezpráví na českém lidu.

3. Jakýkoliv student kterékoliv slušné české školy, který by přišel ke zkoušce s tímto výkladem, včetně Michala Haška (ČSSD) nebo ministra Kuby (ODS) v televizi Prima, by musel být okamžitě vyhozen. Prokázal by tím totiž, že nezná ani ty nejzákladnější dokumenty zkoušené látky. Českým sociálním nacionalistům, bez ohledu na momentální politickou příslušnost, to prochází. Novinářům jakbysmet. Už před šestnácti lety, v lednu 1997, totiž tehdejší premiér Václav Klaus, dnešní šéf Petra Hájka, podepsal jménem České republiky „Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji.“

4. Tato deklarace ustanovuje: (Prosím laskavého čtenáře, aby si články II a III přečetl raději vícekrát)
I
Obě strany jsou si vědomy svého závazku a odpovědnosti dále rozvíjet česko-německé vztahy v duchu dobrého sousedství a partnerství a přispívat tím k utváření sjednocující se Evropy.
Česká republika a Spolková republika Německo dnes sdílejí společné demokratické hodnoty, respektují lidská práva, základní svobody a normy mezinárodního práva a jsou oddány zásadám právního státu a politice míru. Na tomto základě jsou odhodlány přátelsky a úzce spolupracovat ve všech oblastech důležitých pro vzájemné vztahy.
Obě strany jsou si zároveň vědomy, že společná cesta do budoucnosti vyžaduje jasné slovo o minulosti, přičemž příčina a následek ve sledu událostí nesmějí být opomíjeny.
II
Německá strana přiznává odpovědnost Německa za jeho roli v historickém vývoji, který vedl k Mnichovské dohodě z roku 1938, k útěku a vyhánění lidí z československého pohraničí, jakož i k rozbití a obsazení Československé republiky.
Lituje utrpení a křivd, které Němci způsobili českému lidu nacionálněsocialistickými zločiny. Německá strana vzdává čest obětem nacionálněsocialistické vlády násilí a těm, kteří této vládě násilí kladli odpor.
Německá strana si je rovněž vědoma, že nacionálněsocialistická politika násilí vůči českému lidu přispěla k vytvoření půdy pro poválečný útěk, vyhánění a nucené vysídlení.
III
Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány.

5. Německá strana tedy už před šestnácti lety jménem a vahou demokratického státu „přiznala zodpovědnost“, „lituje utrpení a křivd“, „vzdává čest obětem.. a těm, kdo kladli odpor“ a „je si vědoma“, že poválečné události byly důsledkem „nacionálněsocialistické politiky násilí vůči českému lidu“.

6. Ještě v únoru 2013 si český premiér z obav před domácí nacionálně socialistickou politickou spodinou nedovolil přečíst ani úplný text šestnáct let starého odstavce článku III,, schváleného dávno Poslaneckou sněmovnou. Česká strana - „Zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány“.

7. V roce 2013 je pro české nacionální socialisty všech barev stále ještě nemyslitelné přiznat, že pro civilizovaný národ je nemožné schvalovat, omlouvat, a odmítat potrestání zločinů především z období divokého vyhnání na jaře a v létě roku 1945, jako jsou:

- Plánování, organizování a provádění brutální etnické čistky, kde jediným znakem viny byl jazyk a jím definovaná národnost

- Využití státní moci, včetně zákonodárné, soudní a všech státních orgánů, včetně armády a bezpečnostních složek v době míru, k jejich provedení

- Vědomé vytvoření bezprávného stavu, umožňujícího nekontrolované a tolerované násilí proti civilním osobám, s důsledkem mnohačetných vražd, znásilnění, vyhánění, ponižování a utrpení, včetně dětí, těhotných žen a starců.

- Úmyslné amnestování všech těchto činů v roce 1946, a to v rozporu s dokumenty Organizace spojených národů, kterými v té době už Československo bylo vázáno.

Řečeno lidsky: Kdokoliv, kdo z šovinistických pohnutek ještě dnes v neúctě k lidskému životu schvaluje nebo omlouvá vraždy kojenců a malých dětí (Švédské šance, Postoloprty) znásilňování nezletilých (lágr Hanke u Ostravy) a tisíce dalších aktů pomsty na nevinných, je českým nacionálním socialistou, tedy nacistou. Byli to totiž zatím jenom ruští komunisté a němečtí nacisté, kdo věřili, že k lepším zítřkům a spravedlnosti se lze provraždit. Demokrat si nemůže myslet, že rozbít pažbou pušky hlavu malého dítěte (exhumace hromadného hrobu Postoloprty) napomáhá rozvoji demokracie, právního prostředí a lidských práv. Právě proto jsou dnes v mezinárodním právu zakotveny principy nepromlčitelnosti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidia.

Pro válečné veterány a lidické děti mám celoživotní hlubokou úctu. Snažím se chápat jejich důvody pro jejich dnešní ne příliš informovaný, nedemokratický a ne příliš lidský přístup. Připomínám si, že skutečný hrdina protinacistického odboje Jan Wiener, muž mimořádně spravedlivý a statečný, o odsunu říkal: „Československá armáda je jediná, která se ještě neomluvila za to, že se po válce nechala zneužít k vraždění civilistů“. Nebo je Vám ještě dnes jedno, že Vaším jménem tento stát nechal vraždit děti?

P.S. Znovu opakuji, že nepojednávám o odsunu jako takovém, ale o etapě „divokého vyhánění“ v roce 1945.