Jen těžko lze vymyslet trapnější scénku, než kterou zinscenoval šéf pražské ODS v sobotu na Kampě. Nechal se vyfotit u zahloubeného – v té chvíli už stoupající řekou zaplavovaného dlážděného sjezdu k Vltavě vedle Kaiserštejnského paláce. Na videu jsou vidět hasiči, kteří v zapuštěném sjezdu montují mobilní stěny – po kolena ve vodě. I na fotkách je vidět, že další dvě stojky už stojí na rovině ještě nezaplavené náplavky. Docent Svoboda ale okamžitě začal hřímat, že protipovodňové zábrany se začaly stavět pozdě, a že on tomu rozumí, protože – ještě jako primátor - byl na všech protipovodňových cvičeních. A stará dobrá ODS se za ním hned semkla – Boris Šťastný, Jana Černochová, kmotrovští starostové městských částí… Všechno je špatně, a za nás bylo líp…

Vzpomínám na anglický válečný námořní film, kde kapitán v záchranném člunu kverulujícího důstojníka, který si stěžoval, že se torpédovaná loď měla opustit dřív, zastřelil. A námořníci to kapitánovi schválili.

ODS se nikdy neomluvila za úplné selhání jejího vedení Prahy při záplavách v roce 2002, kdy primátor do poslední chvíle lakoval situaci narůžovo a jediné, na čem mu záleželo, byla co nejčastější vystoupení před televizními kamerami. Za více než osmimiliardové škody a zatopené metro nebyl nikdo stíhán, nejvyšší státní zastupitelství v roce 2006 potvrdilo rozhodnutí policie a žalobce, kteří vyšetřování příčin zatopení odložili. Směšný primátor Igor Němec – oblíbenec Václava Klause – dostal teplé místo šéfa Úřadu na ochranu osobních údajů.

Je ale, naštěstí, také jiná ODS – bývalý radní Josef Nosek od sobotního brzkého rána dělá vynikající práci – v pražském povodňovém krizovém štábu, řízeném politickou konkurencí. Pro něj je Praha na prvním místě – a stranické rozdíly musejí pro tuto chvíli stranou. Takhle se chová skutečný politik. Pro nízkost postupu ex-primátora Svobody není slov. Musí vědět, když už prošel tolika školeními (například v srpnu 2012 – bylo slunečno a vyklizené nábřeží), že při krizovém řízení lze všechna rozhodnutí dohledat adresně - na minutu přesně. Ví, že rada bude muset předložit zastupitelstvu podrobnou zprávu. Tam bude mít dost prostoru pro politikaření a velká slova. Ale nejdřív musí opadnout voda.

Ve chvíli, kdy tisíce hasičů, záchranářů, vojáků a dobrovolníků dře do úmoru, aby zabránili škodám, které si ODS po roce 2002 tak snadno odpustila, je jediná věta, která by měla z jakkoliv uražené strany opozice zaznít: JAK MOHU POMOCI? Všechno ostatní je velmi, ale velmi neprofesionální a nečestné.

Každý, kdo se někdy jenom přiblížil krizovému řízení živelných systémů – tedy nelineární vývoj situace s mnoha proměnnými (zemětřesení, velké skupiny uprchlíků, záplavy, teroristické útoky ve městech, atd.) ví, že rozhodující je dynamika řešení postupně definovaných úkolů, a sledování nejlepšího zájmu co největšího počtu postižených nebo ohrožených. To znamená, že nikdy nebude dosaženo dokonalého průběhu věcí. Nikdy nebude pomoc na všech místech přesně a včas. Přes všechny nácviky a školení. Ale na tohle všechno – i na detailní rozbor osobní zodpovědnosti nového vedení města - je čas potom, co voda opadne. Teď je třeba zachraňovat životy a majetek občanů. Jsou důležitější věci, než být za každou cenu vidět v televizi.

Není rozdíl mezi tím, co dnes Bohuslav Svoboda v uražené ješitnosti říká, a mezi tím, kdyby rovnou volal po zatopení Prahy. Důstojnější by bylo mlčet.