Výhledové trendy v oblasti módy


Přichází snad nový hédonismus ve stylu 80 let, touha předvádět své tělo? Svědčí o tom luxusní obchody značky Prada či Armani obložené zrcadly jako nové tržiště marnosti? Tento „vizuální kanibalismus“ je pouze jedním z trendů, vedle kterého se daleko více uplatňuje snaha prosadit hodnoty spojené s nadčasovostí, ekologií, funkčností. O tom všem vypovídaly i lednové světové kontraktační veletrhy pánské, dámské a mladé módy pořádané ve Florencii a Paříži.


Z přehlídky na veletrhu mladé módy Who´s Next, Paříž

Zpomalit a více myslet

Méně egocentrismu, podpora tomu, co má šanci přežít, otevřenost novým mediím a zaměření na téma etiky a ekologie. Tak by se ve stručnosti daly charakterizovat směry, o kterých se mluvilo na konferencích pořádaných v rámci těchto veletrhů.

Ekonomové sice oznámili konec krize, ne všichni se ale shodli v tom, že další období bude pouze periodou stagnace. Pesimisté hlásají další propady. Spotřebitelé se změnili. Nakupuje se s rozvahou. Nadčasové oděvy se ocitají v centru pozornosti, což vedlo i některé návrháře a firmy k tomu, že se prezentují jen jednou kolekcí ročně. Přehlídkám, zvláště těm pořádaným v rámci Fashion Week se rovněž věnuje pozornost. Jejich původní smysl, představit výtvarný názor návrháře, se vytrácí. Jsou daleko více společenskou událostí, na které je tím nejpodstatnějším účast celebrit. Jestliže 20. století dalo návrháři šanci vystoupit z „krejčovské“ anonymity a on mohl vyslovit svůj svobodný pohled a názor na oblékání, v 21. století se návrhář ztrácí a ukrývá za značkou, jejíž tváří není ani on, ani produkt, ale celebrita, známá osobnost společenského života.


Z přehlídky na veletrhu mladé módy Who´s Next, Paříž

Film zastínil fotografii

Počin nedávno zesnulého britského návrháře Alexandra McQueena, přenášet svou přehlídku videem přímo na internet, byla reakce na tuto situaci. Prohlásil, že si přeje odtajnit prezentaci, na kterou je sezván jen omezený počet návštěvníků a umožnit, aby ji mohly sledovat milióny diváků. Současně je zřejmé, že reklamní a módní fotografie je zastíněna filmem. Není film dokonalejším mapováním módy? Vždyť šaty ožívají až v pohybu, když jsou doopravdy nošeny.

Problém celebrit, které zastínily návrháře a produkty, se nedotýká jedné značky s téměř dvousetletou tradicí, a tou je francouzský modelový dům Hermes. Tváří firmy jsou její produkty spojené vždy s vyhlášeným literárním tématem roku. Po Stromu, Hvězdách, Mytologii a Tanci se nyní dostáváme do roku Příběhů. Mimořádnou poezií je čtyřicetivteřinový reklamní snímek nové vůně Cesta, který natočil Eric Valli, známý především jako autor hraného filmu o pouti tibetských nomádů Himalaya. Na jedné straně prezentují režiséři módu jako umění, na straně druhé se mnozí módní tvůrci pokoušejí o umělecký film. Nelze přehlédnout debut A single man Toma Forda.


Z přehlídky na veletrhu mladé módy Who´s Next, Paříž

Japonci přehodnotili vnímání luxusu

Od devadesátých let se v Japonsku velmi dobře prodávalo značkové zboží. Podle sociologického průzkumu vlastní 30 milionů Japonců kabelku, kufr či alespoň peněženku francouzské značky Louis Vuitton. Dnes řada firem, např. Chanel, Versace, Boss i zmíněný Louis Vuitton tu ztrácejí zákazníky a přesouvají se do Číny a do Indie, kde ale vyhlídky zatím nejsou nijak slibné. Prorazit na trh je otázkou několika dlouhých let.

Pokles nákupu luxusního značkového na japonském trhu nezpůsobila pouze krize, ale touha po novém, vlastním vnímání módy. Japonci poznávají levnější komerční značky. Ztratili potřebu vlastnit to, co druzí, následovat v módním vkusu Západní Evropu. Tento trend byl nahrazen motivací prosadit osobnost. Tak se nyní na výsluní dostávají levnější značky jako například Gap.


Z veletrhu pánské módy ve Florencii - značka Henry Cotton

Couture zachráněna, klasika se vrací

Mediální scény a nářky kolem zániku francouzského salonu Lacroix utichly ve chvíli, kdy jej z bankrotu pozvedl šejk Hassan Ben Ali al-Naimi z Arabských emirátů. Připomíná to krizové období sedmdesátých let minulého období, kdy nebýt arabských princezen, možná by se pařížská haute couture s rachotem zřítila. Zachráněna byla rovněž německá firma Escada, když se dostala do rukou indické rodiny Mittal, která v Čechách vlastní ostravské ocelárny. Na scénu se opět vrátil salon Thierry Mugler v čele s uměleckou ředitelkou Rosemary Rodriguez. Právě ona se přimlouvá za rozumnější ceny modelů haute couture.

V pánské módě dochází k renesanci klasického saka. Britský gentleman je oslavován se stejnou vervou jako italský švihák, oba v dokonale padnoucích oblecích z kvalitních materiálů. Nové technologické úpravy vlny zajistily tomuto materiálu rozsáhlejší uplatnění na trhu. „Kosmický“, technický vzhled patří k trendu mladé módy, právě tak jako styl vintage: opotřebovaný, opraný a záměrně poškozený oděv. Tento styl se prvně, ale v drastičtější podobě objevil v Seattlu a je spojen s hudební skupinou Nirvana. Kdysi se mu říkalo grunge.


Veletrh Pitti Imagine Uomo, značka Hackett /britský džentleman/

Eticky a ekologicky

V módním světě figuruje již delší dobu pojem etický konzum. Po teroristickém útoku v New Yorku 2001 se v odborném textilním časopise View objevil obrázek meditujícího jogína, na kterého zezadu útočí značkové zboží: boty firmy Gucci, sako od Armaniho, boty od Ferragama. Tehdejší společenská elita se zhlédla v legendárním králi Džanakovi, který žil ve světě rozkoší a přesto dosáhl všestranné dokonalosti.

Tento model ale nefunguje. V osmdesátých letech minulého století zaprodali yuppies svou duši konzumu a vykoupit ji zpět není tak snadné. Potěšující zprávou by mohlo být zjištění, že mezi americkými zákazníky se jich více než 59% hlásí k tzv. „světle zeleným“ (light green), což znamená, že nakupují alespoň částečně ekologické produkty a zajímají se o recyklované oděvy. „Dark green“ spotřebitelů, kteří výhradně vyhledávají zboží s označením „eko“ se odhaduje na 9%. Ti ovšem tvrdí, že by se „zelená revoluce“ měla dotáhnout až do konce. V oblasti módy by měl být oděv zhotoven nejen např. z organické bavlny, nýbrž i další fáze výroby by měly odpovídat ekologickým parametrům. Podstatné je i konfekční zpracování a způsob adjustace. Současně je důležité, aby cena odpovídala hodnotě. Další příznivou zprávou je informace z toskánského textilního centra Prato. V minulém roce se tu recyklovalo 20 tisíc tun starého textilu.

„Važme si svého oděvu“, takové či obdobné upozornění lze nyní najít na visačkách u butikových modelů. Kde jsou ty času, kdy šaty byly kusem rodinného majetku a dědily se z generace na generaci? Od těchto dob nás dělí už celé jedno století. Naučíme se vážit si svých šatů?


Na veletrhu Pitti Imagine Uomo pánské módy ve Florencii se letos v lednu představila Škoda. Dosud tam žádná z českých firem nevystavovala. Jako doplněk veletrhu se v minulosti objevovala spíše italská sportovní auta.


Avantgardní pojetí trendů na veletrhu Prêt-à-Porter v Paříži

Vykročit spolu s Pařížankami vstříc budoucnosti

Nenávratně pryč jsou doby, kdy stačilo, aby chlápek s bystrým okem pro módu Malcolm McLaren, sebral na ulici pár kluků, kteří chtěli dělat potíže, oblékl je do hadrů, co mají říz, a poslal je pod názvem Sex Pistols na jeviště. Potom už stačilo zatáhnout za šňůru od zesilovače a nová móda punk se šířila do světa rychlostí požáru. Prorazila i „železnou oponu“, dostala se do Moskvy a posléze zachvátila jako virus i Japonsko. To se odehrálo před třemi desítkami let. Dnes již není čím šokovat a revoluční návrháři postoupili místo evolucionistům. Přesto jako by stín Malcolmova punku dopadl i na současná přehlídková mola. Pod názvem „krev budoucnosti“ bylo v Paříži na veletrhu dámské módy Prêt-à-Porter představeno „vampýrské“ inspirační téma, které navazuje na historickou odnož punku.

Trendové fórum bylo poprvé v moderní historii módy prezentováno jako výhledové, tedy nikoli pouze pro jednu sezónu jako tomu bývalo dosud. Vize budoucnosti byla rozdělena do tří paralelních skupin. Každá skupina byla kromě modelů na figurínách představena krátkými filmovými snímky mladých režisérů.

Extrémně elegantní žena budoucnosti... (režie filmu Benjamin Seroussi)

... je oslněna kultem těla, tak jako tomu bylo v 80. letech minulého století. Dokonale informována o plastické chirurgii a jiných kosmetických vymoženostech si „modeluje“ svůj vzhled. Soustředí se na luxusní materiály a preferuje nové technologie spojené s vysoce funkčními vlastnostmi textilií. Nostalgicky vzpomíná na Y. S. Laurenta, ikonu módního světa minulosti, návrháře, který je dodnes synonymem slova elegance. Kultovními filmy tohoto tématu jsou snímky „Mars útočí“ režiséra Tima Burtona a „Avatar“ Jamese Camerona. Inspirativní je především hrdinka tohoto sci-fi Neytiri z kmene Na’vi.

Ulice budoucnosti... (režie filmu Mathieu Goulmant)

... se inspiruje herečkami, které vystupují především v televizních seriálech. Představitelka tohoto trendu brouzdá po internetu a sbírá informace o oblečení celebrit. Fascinují ji hvězdy hudebního světa a jejím miláčkem mezi návrháři je extrémně kýčovitý Američan Jeremy Scott pověstný svou vášní pro loga, kožešiny a televizní show, přítel Lisy Marie Presley. „Žena ulice“ nepohrdne ani počítačovými hrami ve stylu Mario Bros a pečlivě sleduje „fast fashion“ – novinky z přehlídek haute couture. V tomto tématu zaznívají reminiscence na osmdesátá léta minulého století, na dobu, kdy se přestalo rozlišovat mezi kultem a kulturou, kdy erupce slavných módních fotografů nebraly konce a slovo „designer“ se stalo zaklínadlem. To vše ovšem jen náznakem. Svět se změnil a nic se neopakuje. Důležité jsou účesy a doplňky. Čím složitější a extravagantnější, tím lépe. Hlavně je potřeba žít ve stínu celebrity. Panenky jako z cukru v novém obalu „Vive l’avantgarde“.

Krev budoucnosti... (režie filmu Marcus Griffin)

... představují dívky od deseti do pětadvaceti let, které prahnou po vzdělání, čtou a citlivě vnímají problémy současného světa. Pesimismus a romantika upířího pojetí lásky Romea a Julie z novely Twilight (Soumrak) od Stephenie Meyer zpracované do filmové podoby Catherine Hardwicke je hybnou a inspirační silou třetího módního tématu. Kultovní barvou je zde samozřejmě černá. Tyto dívenky nezapřou své předky, punkerskou odnož nazývanou Goth, spojující zvrácený nihilismus punku s novou definicí mužství ve stylu Davida Bowieho. Ta se zrodila v londýnském klubu Batcave v 80. letech minulého století. Od Goths převzaly vampýrky současných velkoměst zálibu v poloprůsvitných nadýchaných materiálech, krajkách a síťovaných punčochách. Avšak agresivita a touha žít ve věčném stínu smrti je jim cizí. Touží navrátit život k jeho pravým vitálním hodnotám, lásce, přátelství, ohleduplnosti.