„Natááálie Otáááhalová“, protáhl moderátor délky ve jméně a příjmení tanečnice v pořadu StarDance. „A pak jsem ji spatřil a potěšilo mě to, protože ona tak i vypadá“.

Ona je celá taková natažená, mínil dále Marek Eben. Její pohotové otázce, zda to má být poklona, se divil: „Já nevím, co by to mělo bejt, samozřejmě že je to poklona! Kdyby se to srazilo, tak to bude Božena Buchtová, nebo něco takovýho.“

Označit ženu ukazovacím zájmenem „to“... Že by „sražená“ žena pro moderátora přestala být ženou? M. Eben „tím“ překonal prezidenta Trumpa, který světu představil pozdní náhradu módní ikony Jacqueline Kennedy, o níž prohlásil: „Jmenuje se to Melania“.

Moderátor průběžně vyslovuje poznámky o ženách jako objektech sexuálního uspokojení. V dřívějších dílech zaznělo například: „Je zvláštní, že když se objeví děvčata v těch večerních outfitech, tak to evokuje celou řadu různých představ u různých členů štábu.“ A dále: „Pavel je opravdovou rtutí v teploměru, která stále stoupá! No jasně, že stoupá, když si ten teploměr dá do podpaží něco tak žhavého, jako je Alice Stodůlková.“ (A opět rod střední.)

V roce 2015 se objevila v A2larmu kritika, z níž cituji: „Na ukázku z tréninku, kde tanečnice vzala partnerovu ruku a přiložila si ji na zadek, aby pochopil, který sval má zatnout, pak Eben reaguje laškovně: ‚To bych si taky nechal líbit, tohle.‘ Vystudovanou učitelku a herečku Jitku Schneiderovou pro změnu uvedl slovy: ‚A to až uvidíte, jak se vrtí, poznáte, jaká je to škoda pro ty dospívající chlapce.‘ Leoše Mareše se zeptal, jestli svou taneční partnerku v šatech s levhartím vzorem krmí granulemi. Politováním interpreta, který je gay, že si nemůže pořádně vychutnat, když je ve videoklipu obklopený spoustou krásných žen, pak Eben úspěšně posunul svůj prvorepublikový sexismus do 21. století.“ Tolik A2larm: jaké si z toho vzal moderátor ponaučení?

Misogynství se moderátorovou prací táhne již přes dvě desítky let. Když uváděl spolu s Klárou Doležalovou Anežku Českou, byly role rozděleny na odříkávání encyklopedických informací (Doležalová), a na druhé straně otevírání obzorů, sdělování zajímavostí, imponující znalosti (Eben). Po jednom odrecitování krátké učebnicové pasáže „pochválil“ M. Eben kolegyni slovy „No Kláro, vy jste to musela študovat celé těhotenství!“.

Zdá se, že M. Ebena zneklidňují krásné ženy podobně jako hrozny v bajce o lišce, která na ně nedosáhla, a pocítila potřebu o nich alespoň říci, že jsou kyselé. V pořadu Na plovárně lákal M. Eben publikum k interview s Terezou Maxovou: „Čeká Vás nejen krásné povídání, ale i krásné podívání. Tereza Maxová je nejen krásná, ale můžete ji bez obav pozvat na dvaceti tří minutový rozhovor!“

M. Eben neváhal oživit mýtus o údajné ošklivosti žen po ránu a jejich vzájemné nevraživosti. V interview o Tereze Maxové vytvořil obraz virtuálních sokyní, jimž adresoval poznámku „Musím vzít iluze ženám, které si říkají, tak takhle vypadá Tereza Maxová v osm hodin večer. Ne, takhle vypadá už v deset ráno“. V desáté řadě StarDance podotkl moderátor v podobném duchu o šatech Dany Batulkové: „To je deset let zpátky, a ona je pořád oblíkne. Nezabili byste ji?“

Na moderování pořadů o tanci se jistě dá připravit. Moderátor si mohl osvojit alespoň základní orientaci v oboru soutěžní tanec. Měl na to celé roky. Vyprávěl by o historii tance, o zemích, které ten či onen tanec proslavily, o slavných tanečních párech, sólistech a sólistkách, jejich osudech.

Bavit publikum sexismy přípravu nevyžaduje. Jenže jak dlouho ještě je bude divácká obec akceptovat jen proto, že je pronáší uhlazený, usměvavý, elegantní, dobře oblečený pán? Pořad byl věnován památce Karla Gotta. Styl moderování tomu zoufale neodpovídal.