O čem nás (znovu) poučil Feriho případ
Sexismus se v Česku považuje za veselou zábavu. „Už podle toho ksichtu“ poznáte ženu, kterou si nepoplácáte, bavil Radim Uzel publikum na jedné přednášce na Karlově univerzitě.
Sexistické chování nebývá ojedinělý úlet. Je to životní postoj, který může odrážet problémy v soukromém životě. Nestává se, že by se jinak slušný a zdvořilý muž k ženám choval s úctou, a „rozbalil to“ až na večírcích nebo v soukromí. Nebude to ani Feriho případ, zvlášť jestli jeho chování bylo „veřejným tajemstvím“.
O tom, zda a jak se političky a jiná pohlaví ve straně či jakékoli jiné instituci prosadí, do značné míry rozhoduje slušné, zdvořilé, důstojné, genderově vyvážené vyjadřování – téma, které se už dávno mělo dostat do škol. V různých jazycích, různých zemích a na různých úrovních už padesát let existují a dodržují se jazyková doporučení. Česká republika je signatářkou Doporučení Rady Evropy z roku 1990 k rozpracování zásad nesexistického vyjadřování.
Avšak českou společností rezonuje názor „všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo“. Ať si Brusel přikazuje, co chce, my tady jsme ještě normální, my tady ještě máme smysl pro humor, a pár vtípků a plácnutí přes zadek nikoho nezabije. Političky denně čelí sexismům: „podívejte se na ni, jak vypadá“, „vrať se k plotně“, „potřebuješ pořádný sex“, „jsi hezká, ale inteligence jsi moc nepobrala“ a tak dále. Sexismus má i své zastánkyně: mně nevadí sexuální obtěžování, mínila jedna exministryně.
Politováníhodně neprozíravým způsobem se k problému genderově vyváženého vyjadřování postavila česká jazykovědná obec. „Aby nás bůh při zdravém rozumu uchovati ráčil“, mínil slavný jazykovědec. Petici proti vnášení tématu rovného pojednávání pohlaví do výuky podepsaly v roce 2010 Ústav českého jazyka a teorie komunikace, bohemistická pracoviště na filozofických fakultách UK, OU, MUNI, JČU, katedry českého jazyka na pedagogických fakultách UK, UJEP, OU, UHK, JČU, MUNI a další; konkrétní jména jsou mi známa.
Mezitím ubíhá drahocenný čas. Náskok před ostatními budou mít ty politické strany, které si uvědomí závažnost a smysluplnost tématu zdvořilého a slušného jednání. Kdo tomu pořád ještě nevěří, nechť nahlédne do studie o děsivém obrazu žen v českých médiích. Média zajímáte, jste-li „krásná“, „blbá“ nebo něčí manželka či milenka. S takovým statusem ženy politiku dělat nemohou, a Dominik Feri - jsou-li pravdou jeho urážky ženské inteligence – k tomu mocně přispívá.
TOP 09 promeškala příležitost Ferimu včas domluvit. Avšak ani ze současných reakcí se nezdá, že by on sám a jeho kolegyně či kolegové něco pochopili. Feriho případ připomněl české veřejnosti problémy, které se vracejí jako bumerang:
Sexistické chování se v Česku bezstarostně toleruje. Je jen otázkou času, kdy na to doplatí a pověst instituce i svou vlastní zruinují další lidé, kteří se sexisticky chovají nebo je takové chování u jiných lidí baví.
České společnosti citelně chybí veřejné debaty o slušné a zdvořilé, genderově vyvážené komunikaci. Zkultivovaly by veřejný prostor a pomohly by lidem rozpoznat jazykové signály sexismů dlouho předtím, než se případně stane trestný čin. Totéž se totiž týká jazykových signálů sexuálního obtěžování a domácího násilí, o nichž se rovněž nediskutuje.
Dominika Feriho nahradí Olga Sommerová. Jestli tím opět skončil veškerý rozruch kolem sexismů ve veřejném prostoru, bude se v nejbližší době podobný skandál pravděpodobně opakovat.
Sexistické chování nebývá ojedinělý úlet. Je to životní postoj, který může odrážet problémy v soukromém životě. Nestává se, že by se jinak slušný a zdvořilý muž k ženám choval s úctou, a „rozbalil to“ až na večírcích nebo v soukromí. Nebude to ani Feriho případ, zvlášť jestli jeho chování bylo „veřejným tajemstvím“.
O tom, zda a jak se političky a jiná pohlaví ve straně či jakékoli jiné instituci prosadí, do značné míry rozhoduje slušné, zdvořilé, důstojné, genderově vyvážené vyjadřování – téma, které se už dávno mělo dostat do škol. V různých jazycích, různých zemích a na různých úrovních už padesát let existují a dodržují se jazyková doporučení. Česká republika je signatářkou Doporučení Rady Evropy z roku 1990 k rozpracování zásad nesexistického vyjadřování.
Avšak českou společností rezonuje názor „všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo“. Ať si Brusel přikazuje, co chce, my tady jsme ještě normální, my tady ještě máme smysl pro humor, a pár vtípků a plácnutí přes zadek nikoho nezabije. Političky denně čelí sexismům: „podívejte se na ni, jak vypadá“, „vrať se k plotně“, „potřebuješ pořádný sex“, „jsi hezká, ale inteligence jsi moc nepobrala“ a tak dále. Sexismus má i své zastánkyně: mně nevadí sexuální obtěžování, mínila jedna exministryně.
Politováníhodně neprozíravým způsobem se k problému genderově vyváženého vyjadřování postavila česká jazykovědná obec. „Aby nás bůh při zdravém rozumu uchovati ráčil“, mínil slavný jazykovědec. Petici proti vnášení tématu rovného pojednávání pohlaví do výuky podepsaly v roce 2010 Ústav českého jazyka a teorie komunikace, bohemistická pracoviště na filozofických fakultách UK, OU, MUNI, JČU, katedry českého jazyka na pedagogických fakultách UK, UJEP, OU, UHK, JČU, MUNI a další; konkrétní jména jsou mi známa.
Mezitím ubíhá drahocenný čas. Náskok před ostatními budou mít ty politické strany, které si uvědomí závažnost a smysluplnost tématu zdvořilého a slušného jednání. Kdo tomu pořád ještě nevěří, nechť nahlédne do studie o děsivém obrazu žen v českých médiích. Média zajímáte, jste-li „krásná“, „blbá“ nebo něčí manželka či milenka. S takovým statusem ženy politiku dělat nemohou, a Dominik Feri - jsou-li pravdou jeho urážky ženské inteligence – k tomu mocně přispívá.
TOP 09 promeškala příležitost Ferimu včas domluvit. Avšak ani ze současných reakcí se nezdá, že by on sám a jeho kolegyně či kolegové něco pochopili. Feriho případ připomněl české veřejnosti problémy, které se vracejí jako bumerang:
Sexistické chování se v Česku bezstarostně toleruje. Je jen otázkou času, kdy na to doplatí a pověst instituce i svou vlastní zruinují další lidé, kteří se sexisticky chovají nebo je takové chování u jiných lidí baví.
České společnosti citelně chybí veřejné debaty o slušné a zdvořilé, genderově vyvážené komunikaci. Zkultivovaly by veřejný prostor a pomohly by lidem rozpoznat jazykové signály sexismů dlouho předtím, než se případně stane trestný čin. Totéž se totiž týká jazykových signálů sexuálního obtěžování a domácího násilí, o nichž se rovněž nediskutuje.
Dominika Feriho nahradí Olga Sommerová. Jestli tím opět skončil veškerý rozruch kolem sexismů ve veřejném prostoru, bude se v nejbližší době podobný skandál pravděpodobně opakovat.