Léky? Ne 50, ale 80 miliard!
Posuzovat potřebu léků a výdaje na ně lze totiž nejen podle údajů české pobočky IMS (Intercontinental Marketing Services) Health, ale také podle čísel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). A ty mají vyšší vypovídací hodnotu hned z několika důvodů.
Za prvé zahrnují veškeré léčivé přípravky bez ohledu na to, zda jde o léky preskripční či volně prodejné, o léky vydané v lékárnách nebo ordinované v ambulancích, nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních. Údaje IMS vycházejí pouze z dat o prodejích od velkodistributorů léků do veřejných a nemocničních lékáren a nezahrnují přímé dodávky od farmaceutických firem, které mají distribuční oprávnění.
A za druhé pracují s reálnými cenami pro končeného spotřebitele, zatímco údaje IMS nezahrnují obchodní přirážky ze strany distributorů a lékáren, ani daň z přidané hodnoty.
SÚKL sice ještě nezveřejnil údaje za čtvrté čtvrtletí loňského roku a tedy ani za celý rok (to můžeme čekat někdy koncem února či začátkem března), data za první tři čtvrtletí však již k dispozici jsou a čtvrté lze poměrně přesně odhadnout.
Jestliže tedy v prvním kvartálu činily výdaje za léky 19,6, ve druhém 20,4 a ve třetím 19,5 miliard, můžeme pro kvartál čtvrtý počítat s cca 20 miliardami. A za celý rok se tak dostáváme přibližně na 79,5 miliard, čili těsně ke zmíněné osmdesátce. Bude-li tomu tak, znamená to oproti loňskému roku nárůst o 6,75 miliard korun.
S hodnocením toho, proč tomu tak je, zda to je či není dobře, jak se zvýšila spoluúčast pacientů na hrazení těchto výdajů atd. si počkáme až po zveřejnění definitivních čísel.
Výdaje za léky 2001 – 2009 podle údajů SÚKL
Rok Náklady na léky v mld korun
2001 44,23
2002 48,03
2003 52,22
2004 56,99
2005 64,57
2006 58,97
2007 67,16
2008 72,75
2009 79,50 (odhad)