VIDEO: Poslanci chtějí pustit NKÚ do státních firem
Obnova hnědouhelných elektráren ČEZ, nákup nových lokomotiv ČD, a nákup nových tramvají DPP. Co mají tyto investice společného? 1) Podle srovnání běžných tržních cen by se při nich daly ušetřit miliardy 2) Dodavatelé jsou vlastněni společností Appian s neprůhledným vlastnictvím, část nedávno odkoupil Tomáš Krsek, který byl se šéfy všech zmíněných firem nedávno hrát golf v Dubaji. 3) Ačkoli se nakupuje z veřejného majetku a následky předražených investic ponesou občané (třeba pražská jízdenka za 32 Kč), nemůže tyto nákupy kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, neboť mají formu akciové společnosti.
Nejvyšší kontrolní úřad není tak bezzubá instituce, jak se občas píše. Například zpráva z kontroly státního podniku Lesy ČR v roce 2004 (státní podniky NKÚ kontrolovat může) velmi jasně popsala zvýhodňování šesti velkých dodavatelů, a následný mediální tlak přinutil ministra Gandaloviče k přípravě reformy za pomoci nezávislých odborníků. Ta byla sice na poslední chvíli zastavena poté, co se na schůzkách spolu s ministrem začal objevovat jistý Martin Knetig, jisté ale je, že zpráva NKÚ „krádeže za bílého dne“ aktérům komplikovala. Další hloubková kontrola NKÚ probíhá v s. p. Lesy ČR právě letos a shodou okolností nedávno současný ministr Fuksa oznámil svůj plán převést LČR na akciovou společnost vlastněnou ze sta procent státem. Jedním z hlavních právních rozdílů je to, že tím LČR vyvede z dosahu Nejvyššího kontrolního úřadu. Náhoda?
Ve všech sousedních státech mohou nejvyšší kontrolní instituce kontrolovat i akciové společnosti ovládané státem a samosprávou. Zavedení této pravomoci slibovala i koaliční smlouva, avšak z programového prohlášení vlády jaksi vypadlo a návrh novely, který v dubnu schválila vláda, plánuje rozšíření pravomocí NKÚ pouze na kraje, obce, vysoké školy a veřejnoprávní média: ČEZ, ČD, DPP a spol. mohou zůstat v klidu.
Ekologický právní servis se o zohlednění těchto firem neúspěšně pokoušel v mezirezortním připomínkovacím řízení, následně k tomu před projednáváním návrhu vyzval přímo ministry, a dostalo se mu odpovědi od premiéra Nečase, že by „hrozily arbitráže minoritních akcionářů“. Úřad vlády nám následně sdělil, že premiér tato tvrzení neopíral o žádnou analýzu ani mezinárodní komparaci, neboť ani nebyla zpracována.
Ekologický právní servis proto právní analýzu a mezinárodní komparaci kompetencí NKÚ ve společnostech ovládaných státem a samosprávou zpracoval a minulý týden ji na semináři představil poslancům (Výtah z analýzy naleznete v online prezentaci). Přítomní ekonomové i zástupce slovenského NKÚ potvrdili, že žádné arbitráže nehrozí a nikdy k nim nedošlo.
Zástupci čtyř poslaneckých klubů (pozvaná ODS hlasovala nohama proti) se na nutnosti rozšířit pravomoci NKÚ na tyto firmy shodli:
Vyhráno samozřejmě není. Ekologický právní servis se teď bude pokoušet vyjednat, aby některý výbor v poslanecké sněmovně podal k vládnímu návrhu pozměňovací návrh, a bude se pokoušet vyjednat pro něj podporu v PSP i v Senátu. Budeme rádi, když nás v tom podpoříte a budete sledovat alespoň přes Facebook – skupina Transparentní státní firmy.
Nejvyšší kontrolní úřad není tak bezzubá instituce, jak se občas píše. Například zpráva z kontroly státního podniku Lesy ČR v roce 2004 (státní podniky NKÚ kontrolovat může) velmi jasně popsala zvýhodňování šesti velkých dodavatelů, a následný mediální tlak přinutil ministra Gandaloviče k přípravě reformy za pomoci nezávislých odborníků. Ta byla sice na poslední chvíli zastavena poté, co se na schůzkách spolu s ministrem začal objevovat jistý Martin Knetig, jisté ale je, že zpráva NKÚ „krádeže za bílého dne“ aktérům komplikovala. Další hloubková kontrola NKÚ probíhá v s. p. Lesy ČR právě letos a shodou okolností nedávno současný ministr Fuksa oznámil svůj plán převést LČR na akciovou společnost vlastněnou ze sta procent státem. Jedním z hlavních právních rozdílů je to, že tím LČR vyvede z dosahu Nejvyššího kontrolního úřadu. Náhoda?
Ve všech sousedních státech mohou nejvyšší kontrolní instituce kontrolovat i akciové společnosti ovládané státem a samosprávou. Zavedení této pravomoci slibovala i koaliční smlouva, avšak z programového prohlášení vlády jaksi vypadlo a návrh novely, který v dubnu schválila vláda, plánuje rozšíření pravomocí NKÚ pouze na kraje, obce, vysoké školy a veřejnoprávní média: ČEZ, ČD, DPP a spol. mohou zůstat v klidu.
Ekologický právní servis se o zohlednění těchto firem neúspěšně pokoušel v mezirezortním připomínkovacím řízení, následně k tomu před projednáváním návrhu vyzval přímo ministry, a dostalo se mu odpovědi od premiéra Nečase, že by „hrozily arbitráže minoritních akcionářů“. Úřad vlády nám následně sdělil, že premiér tato tvrzení neopíral o žádnou analýzu ani mezinárodní komparaci, neboť ani nebyla zpracována.
Ekologický právní servis proto právní analýzu a mezinárodní komparaci kompetencí NKÚ ve společnostech ovládaných státem a samosprávou zpracoval a minulý týden ji na semináři představil poslancům (Výtah z analýzy naleznete v online prezentaci). Přítomní ekonomové i zástupce slovenského NKÚ potvrdili, že žádné arbitráže nehrozí a nikdy k nim nedošlo.
Zástupci čtyř poslaneckých klubů (pozvaná ODS hlasovala nohama proti) se na nutnosti rozšířit pravomoci NKÚ na tyto firmy shodli:
Vyhráno samozřejmě není. Ekologický právní servis se teď bude pokoušet vyjednat, aby některý výbor v poslanecké sněmovně podal k vládnímu návrhu pozměňovací návrh, a bude se pokoušet vyjednat pro něj podporu v PSP i v Senátu. Budeme rádi, když nás v tom podpoříte a budete sledovat alespoň přes Facebook – skupina Transparentní státní firmy.