Dezinformace na Nově
Ve středu 23. 1. přinesla televize Nova ve svém hlavním zpravodajství ve 25. minutě informaci o nové inovační strategie České republiky na léta 2019-2030 s ambiciózním názvem Česká republika: země pro budoucnost. Příslušný 27stránkový dokument vznikl z iniciativy premiéra Babiše a Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace ve spolupráci dalšími odborníky a Babiš ho následující den představil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Dříve než se dostaneme k tomu, co uvedla Nova, je vhodné připomenout, co se vlastně myslí pod pojmem "inovace". Podle zákona 130/2002 Sb. se inovacemi rozumí "zavedení nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb do praxe". Z této definice je zjevné, že inovovat mohou jen podniky a jen pokud mají nové výrobky a služby již vyvinuté. Hovoří-li tedy nová inovační strategie o podpoře inovací, není tím obvykle myšleno jen samotné zavádění nových výrobků a služeb do praxe, ale podpora výzkumu a vývoje, které inovacím nutně předcházejí a bez nich není čím inovovat.
A nyní doslovný přepis toho, co Nova uvedla (tučně jsem vyznačil klíčová tvrzení) :
Rey Koranteng, moderátor: Česko zemí budoucnosti. Tak by měl podle české vlády svět už brzy vnímat naši zemi. Na podporu vědy a výzkumu chce podle dnes zveřejněného plánu v následujících letech dát až čtyřnásobek současného objemu peněz.
Lucie Borhyová, moderátorka: Plány ale kritizuje nejsilnější opoziční strana ODS, prý zatím žádné vládní kroky podpoře vědy, výzkumu a inovací nenasvědčují.
Jaroslav Brousil, reportér: Inovační strategie pro následujících 11 let má Česko vyšvihnout do pozice evropského inovačního lídra. Letos jde do inovací více než 42 miliard. V následujících letech má být podpora až čtyřnásobně vyšší.
Andrej Babiš, premiér ČR: Chceme říct celému světu, že Česká republika je zemí pro budoucnost.
Jaroslav Brousil, reportér: Letos jde do vědy a výzkumu 0,8 % z hrubého domácího produktu. To je jedna z nejnižších podpor v Evropě. V roce 2030 to mají být tři procenta, tím by se Česko zařadilo mezi světovou špičku.
Ze všech uvedených čísel a tvrzení je pravdivé jediné, a totiž, že v roce 2030 mají celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (což je správný výraz pro vědu a výzkum), tj. výdaje státního rozpočtu včetně prostředků z EU spolu s výdaji podnikatelského sektoru, činit 3 procenta HDP, všechno ostatní jsou nesmysly.
Nejabsurdnější je tvrzení, obsažené i v tabulce doprovázející slova redaktora Brousila, že letos jde do vědy a výzkumu 0,8 % HDP. Kdyby si pan redaktor přečetl aspoň úvod do dokumentu, o němž píše, našel by tam jako první cíl části Země pro výzkum a vývoj toto
Posílit financování výzkumu a vývoje (měřeno jako % HDP): 2020: 2,0 %, 2025: 2,5 %, 2030: 3,0 %, tj. každý rok růst o 0,1%; z toho 1 % z veřejných zdrojů a z podnikatelských zdrojů 1,5 % v roce 2025 a 2 % v roce 2030.
To by ho mohlo trknout, že těch 0,8 % HDP v roce 2019 asi není správně, když o rok později mají být již 2,0 %. A kdyby se podíval do dokumentů Českého statistického úřadu, který vede o výdajích na výzkum a vývoj podrobné statistiky, včetně mezinárodního srovnání, zjistil by, že již v roce 2017 činily celkové výdaje ČR na výzkum a vývoj 1,79 % HDP. Uvedené číslo 0,8 % HDP se ve skutečnosti týká pouze výdajů z veřejných prostředků, tj. státního rozpočtu plus prostředků z EU, na výzkum a vývoj, nikoliv celkových výdajů, zatímco čísla 2,5% a 3% HDP pro roky 2025 a 2030 odpovídají celkovým výdajům na výzkum a vývoj. Nova míchá jablka s melouny a díky tomu je nepravdivé i tvrzení, že letošní míra podpory výzkumu a vývoje je „jedna z nejnižších v Evropě“, ve skutečnosti jsme těsně pod průměrem.
Protože 4 krát 8 je 32, srovnání jablek v roce 2019 (0,8 % HDP) s melouny v roce 2030 (3 % HDP) zjevně vedlo redaktora Brousila k šokujícímu závěru, že v následujících letech chce vláda dát na výzkum a vývoj „až čtyřnásobek současného objemu peněz“. Toto nesmyslné tvrzení je v menší obměně i v dalším tvrzení pana redaktora
které obsahuje další zmatení pojmů. Uvedených 42 miliard, tj. právě oněch 0,8 % HDP, není podpora inovací, ale celkové veřejné výdaje na výzkum a vývoj, o nichž byla již výše řeč. Z těchto 42 miliard Kč jde do skutečných inovací ve smyslu výše uvedené definice jen nepatrná část. Většina jde do výzkumu na vysokých školách, v ústavech Akademie věd a v resortních výzkumných organizacích. V podnikatelském sektoru je z veřejných prostředků podporován jen výzkum a vývoj, jež inovacím přirozeně předcházejí. Ročně jde do podpory výzkumu a vývoje v podnicích cca 4 miliardy Kč.
A není ani pravda, co tvrdí ODS. Rada pro výzkum, vývoj a inovace pokračuje v drobných, ale důležitých krocích (výrazný nárůst financování, nová metodika hodnocení, novela zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků apod.), které nastartovala předchozí Rada, kdy byl v jejím čele místopředseda vlády pro výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. To se nedá se stavem a způsobem činnosti Rady v době, kdy byli v jejím čele premiéři Nečas a Topolánek z ODS, srovnat.
Důvod, proč píši tento blog, není ani tak uvést na pravou míru tvrzení Novy o Babišově nové inovační strategii a výši podpory výzkumu a vývoje u nás, ale upozornit na to, že média mají obrovský vliv, ale také velkou zodpovědnost. Pokud si největší soukromá televize neověří správnost informací, které vysílá o tak jednoduché záležitosti, jako je financování výzkumu a vývoje a její redaktor se zjevně nenamáhá zeptat se kompetentních úřadů, jak máme věřit, že podobné dezinformace nevysílá o jiných, daleko důležitějších záležitostech?