Tvrzení opozičních politiků, novinářů a Mikuláše Mináře, organizátora demonstrací proti Babišovi, že zpráva auditorů Evropské komse je zdrcující, je pravda, ale odpověď na otázku pro koho, není ani zdaleka jednoznačná. Pokud si v klidu a pečlivě tuto zprávu přečteme a zapomeneme na Babiše, zjistíme, pro většinu čtenářů asi překvapivě, že především pro jeho nejhlasitější kritiky z ODS a TOP 09 a také pro ČSSD.

Slova vyřčená Mikulášem Minářem na jedné demonstraci „Ty důkazy jsou v podstatě zdrcující a zatím nikdo nepředložil jakékoliv návrhy, které by mohly zvrátit výsledky toho auditu o sto osmdesát stupňů.“ svědčí o to, že on si auditorskou zprávu nepřečetl vůbec, i když o ní tak kategoricky mluví. Zvrátit výsledky auditu o sto osmdesát stupňů opravdu nejde, ale z jiných důvodů, než si myslí.


Než se dostaneme k obsahu auditorské zprávy, je třeba připomenout několik skutečností týkajících se cílů a průběhu auditu. Byly kontrolovány systém a procedury přidělování prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje ERDF), Kohezního fondu (CF) a Evropského sociálního fondu (ESF) podnikům koncernu Agrofert i v rámci Operačních programů (OP)
• Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK, resp. OP PI), MPO
• Životní prostředí (OP ŽP), MŽP
• Zaměstnanost (OPZ), MPSV
• Praha Adaptabilita (OP PA), Magistrát HMP
zvláště v programovacích obdobích 2007-2013 a 2014-2020. První období se shoduje s obdobím řádných vlád Topolánka a Nečase a úřednických vlád Fischera a Rusnoka, druhé převážně s obdobím vlády Sobotky. V závorce jsou zkratky českých názvů programů a na konci jsou uvedena ministerstva, která plní funkce Řídících orgánů (Managing Authority) jednotlivých OP. Tyto Řídící orgány byly odpovědny za formulace pravidel přidělování dotací a další relevantních dokumentů, kontrolu žádostí a rozhodovaly i o přidělení dotací. Je proto užitečné připomenout obsazení dotčených úřadů (bez členů úřednických vlád):
OP PIK 2007-2013: M. Říman (ODS), M. Kocourek (ODS), M. Kuba (ODS)
OP PIK 2014-2020: J. Mládek (ČSSD), J. Havlíček (ČSSD)
OP ŽP 2007-2013: M. Bursík (SZ), P. Drobil (ODS), T Chalupa (ODS)
OP ŽP 2014-2020: R. Brabec (ANO)
OPZ 2007-2013: P. Nečas (ODS), J. Drábek (TOP09), L. Mȕllerova (TOP09)
OP PA 2014-2020: A. Krnáčová (ANO)
Celkem bylo auditováno 39 případů dotací (v anglickém textu „operations“) z celkového počtu 98 dotací pro společnosti skupiny Agrofert ze všech tří fondů, z toho 21 v OP PIK, 15 v OP ŽP, 2 v OPZ a jeden v OP PA. 26 kontrol se týkalo období 2007-2013 a 13 období 2014-2020. Výsledky jednotlivých částí auditu jsou konvertovány do navržené korekce, tj. vrácení přidělených prostředků.
Audit se zaměřil především na důsledky možného střetu zájmů Andreje Babiše na dotace pro podniky koncernu Agrofert, ale kontroloval také fungování řídících a kontrolních systémů (Managing and control systems) jednotlivých Operačních programů. Jak uvidíme, finanční dopad tzv. korekce (correction) této části auditu je i podle auditorů daleko významnější než dopad jeho střetu zájmů. Finanční dopad chyb a nedostatků zjištěných ve vybraném vzorku dotací je pro účely stanovení korekcí extrapolován na celý soubor poskytnutých dotací. Při přepočtu korun na Eura je použit kurz 25,80 Kč za Euro.


Závěry Auditu jsou na straně 62 a dalších a jsou rozděleny na dvě části, jedna, 6.2.1, se týká prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Kohezního fondu (CF) a druhá, 6.2.2 Evropského sociálního fondu (ESF), přičemž ta druhá je z hlediska rozsahu auditu a finančních dopadů oproti první zcela zanedbatelná.
V části A. Chyby zjištěné ve vybraném vzorku případů dotací (operations) ukazující na vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů, které se nevztahují přímo ke střetu zájmů a které by audit zjistil, i kdyby Babiš nebyl premiérem nebo Agrofert včas prodal, se konstatuje
Vysoký počet chyb spojený s charakterem zjištěných chyb ukazuje na vážné nedostatky ve fungování řídících a kontrolních systémů, zvláště pokud jde o efektivní fungování výběru a ověřování poskytovaných dotací a opravňuje hodnotit systémy kategorií 3 a to pro obě období 2007-2013 a 2014-2020.
Extrapolovaná korekce činí 303 681 873,26 Kč (přibližně 11,77 milionů EUR)
přičemž kategorie 3 je definována takto
Kategorie 3: systém funguje částečně, jsou potřebná podstatná vylepšení, byly odhaleny vážné nedostatky, které vystavují fondy nebezpečí protiprávného jednání. Dopad na efektivní fungování klíčových požadavků nebo autorit je významný.
Připomínám, že výtka je adresována Řídícím orgánům příslušných Operačních programů a tedy primárně výše uvedeným ministrům průmyslu a obchodu, životního prostředí a práce a sociálních věcí, nikoliv Agrofertu.
V části B. Systémové chyby související s porušením pravidel o střetu zájmů, což byl hlavní předmět auditu, je závěr rozdělen na dvě období, před a po 9. 2. 2017, kdy vstoupil v platnost paragraf 4c zákona 159/2006 Sb.
§ 4c
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

B.1 Pokud jde o období před 9. 2. 2017
Do tohoto období, které zahrnuje celá období vlád Topolánka, Fischera, Nečase, Rusnoka a převážnou část doby funkčního období Sobotkovy vlády, spadá 82 z celkem 98 dotací poskytnutých firmám koncernu Agrofert z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje a Kohezního fondu. Auditoři nejdříve konstatují:
Auditoři pro toto¨období konstatují, že pan Babiš podnikal (was engaged in business activity) a české úřady nezajistily, aby existující řídící a kontrolní systémy zabránily situacím se střetem zájmů. Neexistuje žádné svědectví, že byla na národní úrovni přijata opatření týkající se této skutečnosti, což představuje další nedostatek řídících a kontrolních systémů. Tyto systémy tak nebyly v souladu s článkem 32(3) Nařízení 996/2012 a článkem 4(1) českého zákona 159/2006 Sb.
I v tomto případě auditoři tedy ostře kritizují (ne)činnost řídících orgánů dotčených Operačních programů, ale pak dodávají
Auditoři si ovšem jsou vědomi, že český národní zákon o střetu zájmů nezakazoval poskytnutí veřejných prostředků, včetně prostředků fondů EU, společnostem, v nichž veřejný činitel měl podíl (was involved). Proto není navrhována žádná finanční korekce z důvodu porušení národních pravidel o střetu zájmů.

B.2 Pokud jde o období po 9. 2. 2017
V tomto období bylo uděleno 16 z 98 přidělených dotací a auditoři konstatují:
V tomto období auditoři shledali, že kromě pokračujícího nesouladu s článkem 32(3) Nařízení 996/2012 a článkem 4(1) českého zákona 159/2006 Sb., bylo 16 grantů bylo uděleno společnostem skupiny Agrofert v rozporu s článkem 4c zákona 159/2006 Sb. a jsou tedy protiprávní a 100procentní finanční korekce by proto měla být použita na všechny související výdaje, deklarované Komisi a veřejné příspěvky by měly být zrušeny. To představuje 16 dotací (všechny pro období 2014-2020, 14 z nich spadající pod OP PI a 2 pro OP ŽP). Celkový příspěvek EU k těmto dotacím činil 282,719 milionů Kč (přibližně 10,98 milionů Eur), ale protože 7 z těchto 16 dotací s příspěvkem 5,24 milion EUR bylo již korigováno v části A. Systémové chyby, činí čistý objem dotací, jež je třeba korigovat v tomto bodě (tedy v důsledku střetu zájmů, pozn. JCh.), 5,24 milionů EUR.
Celkový objem navržených finančních korekcí uvedených v částech A a B2 tedy činí 17,49 milion EUR (cca 451 milionů Kč), z toho jdou dvě třetiny na účet závažných nedostatků v činnosti řídících a kontrolních systémů a jen jedna třetina (cca 148 milionů Kč) je důsledkem údajného střetu zájmů Andreje Babiše. Audit jako celek je tedy především zdrcující kritikou (ne)činnosti řídících orgánů dotčených Operačních programů. V osmi neúřednických vládách Topolánka, Nečase a Sobotky za ně byli odpovědni 4krát politici ODS, jednou Strany zelených, jednou TOP09, jednou ČSSD a jednou ANO.


V předchozím odstavci jsem použil výraz „údajný" střet zájmů Andreje Babiše. Všimněme si, že korekci v důsledku střetu zájmů auditoři odůvodňují nikoliv porušením jakéhokoliv Nařízení EU, ale výlučně údajným porušením našeho zákona 159/2006 Sb., konkrétně článku 4c, jež byl do zákona vložen kvůli Babišovi. Auditoři jsou ovšem v tomto ohledu v přímém rozporu s názorem tehdejšího ministra spravedlnosti Jana Kněžínka z 30. 11. 2018. V článku Kněžínek: Svěřenský fond je dostatečná záruka, střet zájmů u Babiše není
je uvedeno
Ministři přišli před novináře ještě před zasedáním kabinetu, na kterém mají členové vlády analýzu prodiskutovat. Kněžínek uvedl, že právníci nevidí žádný důvod pro změnu současného znění zákona o střetu zájmů, podle kterého Babiš svůj majetek do svěřenského fondu převedl. „Jde-li o řádně fungující svěřenecký fond, potom je zajištěno, aby k žádnému střetu nedošlo…správcem svěřeneckého fondu je třetí osoba a ta nese odpovědnost,“ uvedl na dotaz, zda je ošetřena i účast Babišovy ženy Moniky v orgánech svěřenského fondu. Doplnil, že nechce spekulovat. Uvedl rovněž, že analýza, o kterou ho požádala Dostálová, je obecná a ani jednou v ní nestojí jméno Andrej Babiš ani slovo Agofert.
Úplné stanovisko ministra Kněžínka je zde. Toto Kněžínkovo stanovisko samozřejmě nemá žádný dopad na posouzení střetu zájmů Babiše z hlediska legislativy EU, konkrétně jejích Nařízení 218/1046, 966/2012 či 1303/2013, uvedena v auditorské zprávě, ale ta se v části B.2 opírá výlučně o náš zákon 159/2006 Sb. jehož se stanovisko Kněžínka týká. Na konci svého stanoviska Kněžínek připomíná
Dovolujeme si ještě upozornit, že Ministerstvo spravedlnosti není zákonem zmocněno k podávání závazného výkladu právních předpisů, a to ani v případech, kdy ve vztahu k těmto předpisům vystupuje v roli gestora. K závaznému výkladu právních předpisů jsou povolány v rámci svých zákonných zmocnění toliko soudy, resp. též jiné orgány aplikační praxe. Z tohoto důvodu je třeba výše uvedené stanovisko vnímat spíše jako orientační.

Unijní auditoři si ovšem takové omezení nekladou a místo toho, aby dali podnět k žalobě na Řídící orgány dotčených Operačních programů za porušení našeho zákona 159/2006 Sb. u našich soudů a vyčkali jejich rozhodnutí, rovnou tvrdí, že k porušení došlo a ukládají našemu státu. resp. oněm Řídícím orgánům pokutu. To představuje naprosto nepřijatelný zásah unijních úřadů do ústředního znaku suverenity České republiky, jímž je právě suverenita naší justice. Unijní úřady mohou sami rozhodovat o porušení unijních předpisů, ale nikoliv o porušení národních zákonů. V tomto a jenom v tomto, smyslu má Babiš pravdu, když hovoří o útoku na Českou republiku. Nařízení EU jsou nadřazená národním legislativám, ale pak měli auditoři aplikovat tato Nařízení a nikoliv náš zákon 159/2006 Sb. Babišovo tvrzení, že jde o útok na V4, je ovšem politovaní hodný nesmysl.

Vláda by se měla proti tomuto postupu unijních auditorů razantně ohradit a žádat zrušení té části auditorské zprávy, která se opírá o údajné porušení zákona 159/2006 Sb. Řídícími orgány dotčených Operačních programů. A v tom by ji měly jednoznačně a bezvýhradně podpořit všechny politické strany, bez ohledu na to, jaký mají vztah k Babišovi. Jsem zvědav, zda to udělají. Pokud ne, bude to znamenat, že ve jménu svaté války proti Babišovi jsou ochotny obětovat i klíčový znak naší suverenity.


Milí demonstranti,
zmýlil jsem se. Nemůžeme demonstrovat za demisi Marie Benešové a návrat Jana Kněžínka do funkce ministra spravedlnosti a současně demonstrovat i za demisi premiéra kvůli jeho střetu zájmů, když Jan Kněžínek tvrdí, že Babiš ve střetu zájmu není, to bychom byli pokrytci, že. Nepřečetl jsem si auditorskou zprávu pořádně, za což se omlouvám a slibuji, že se příště polepším.