Název tohoto blogu je parafrází komentáře Martina Fendrycha Je ve veřejném zájmu, aby Babiš ovládal část médií? Ne. Nejvyšší žalobce Zeman selhal, v němž autor položil legitimní otázku a dal na ni svou odpověď. Stejnou otázku měl ovšem položit i na adresu svého chlebodárce a dát na ni stejnou odpověď jako v případě Babiše. Protože tak neučinil, činím to za něj já. Nesouhlasím s ním ovšem v případě kritiky nejvyššího státního zástupce. Pavel Zeman neselhal, selhal naopak Martin Fendrych, konkrétně jeho schopnost vnímat, co Pavel Zeman ve svém odůvodnění říká.


Pád OKD, na němž má Zdeněk Bakala velký podíl, je největší polistopadová kauza vytunelování privatizovaného majetku. Nebudu se snažit tuto kauzu rozebírat, je složitá, neboť sít podniků a vlastnických vztahů, do níž Bakala zabalil OKD je zcela nepřehledná, odkazuji proto na Databázi polistopadových kauz: OKD a Zdeněk Bakala, v níž je chronologie jednotlivých kroků různých osob vedoucí ke krachu OKD. Připomenu také závěrečnou zprávu Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k OKD.

Tato komise, jejímž předsedou byl Pirát Lukáš Černohorský, se od prosince 2017 do října 2019 touto kauzou podrobně zabývala a ve své závěrečné zprávě doporučila podat trestní oznámení na řadu politiků a podnikatelů, mezi nimi i Zdeňka Bakalu. V lednu 2020 Poslanecká sněmovna tuto závěrečnou zprávu projednala a vzala na vědomí. Podle informace Piráta Černohorského na webové stránce Pirátů byla také již podána všechna trestní oznámení, která vyplynula ze závěrečné zprávy:

„Některé z podezřelých okolností už prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu, se kterou nadále spolupracuji. Trestní oznámení se týkají exministrů Vladimíra Dlouhého, Bohuslava Sobotky, Milana Urbana a Jiřího Skalického. Nevyhnuli se jim ale ani podnikatelé Viktor Koláček a Zdeněk Bakala,“

Bakala oznámil, že na jednání sněmovní komisi k OKD nepřijde, neboť se obává, že jeho výpověď by byla zneužita a v dopise Černohorskému zdůraznil

"Je mým nezpochybnitelným právem nevypovídat před komisí za situace, kdy je s ohledem na chování některých osob, zejména politiků, včetně některých členů komise, zřejmé, že by má výpověď mohla být jimi zneužita ke zvýšenému tlaku na nezávislé rozhodování policie, státního zastupitelství a soudů."

Daleko důležitější než trestní oznámení podané sněmovní vyšetřovací komisí, je žaloba, kterou na NWR a Zdeňka Bakalu podal v květnu 2017 insolvenční správce OKD Lee Louda, zastupující Správu pohledávek OKD, společnost, na kterou přešly veškeré závazky a pohledávky někdejší společnosti OKD poté, co její těžební část odkoupil stát. Firmu a Bakalu viní z toho, že si měli mezi lety 2006 a 2012 postupně na dividendách vyplatit přes 24,5 miliardy korun.

Přesto, že ve výše citovaném zdůvodnění, proč nepřijde před sněmovní komisi, Bakala hovoří o „nezávislém rozhodování policie, státního zastupitelství a soudů“, již řadu let se usilovně snažil tomuto „nezávislému soudu“ vyhnout tím, že tvrdil, že naše soudy nejsou místně příslušné k tomu, aby tuto žalobu projednávaly, protože žije ve Švýcarsku. Postupně Krajský soud v Ostravě, Vrchní soud v Olomouci a nejvyšší soud v Brně jeho námitku odmítly a 30. 4. 2020 Bakalův osud zpečetil také Ústavní soud, když ve svém nálezu jasně konstatoval

S ohledem na výše uvedené tedy Ústavní soud shledal ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, a proto ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Nález Ústavního soudu byl zpřístupněn 8. 6. 2020, okamžité poté, 9. 6. 2020, o něm informovala ČTK a její zprávu převzala řada médií, ještě ten den například eurozprávy.cz Bakala neuspěl s ústavní stížností, miliardový spor může řešit česká justice či či zpravodajský web o energetice. 10. 6. o tomto klíčovém rozhodnutí přinesly stručnou informaci Lidové noviny ve zprávě Bakalův spor smí řešit česká justice

BRNO. Ústavní soud odmítl stížnost podnikatele Zdeňka Bakaly. Souvisela s žalobou o 24,5 miliardy korun, již u Krajského soudu v Ostravě podala v roce 2016 těžební společnost OKD (nyní Správa pohledávek OKD) na firmu New World Resources NV (NWR) a Bakalu samotného. Podnikatel uplatnil námitku, že české soudy nemají pravomoc o nárocích rozhodovat, protože má bydliště ve Švýcarsku. Soud určil, že česká justice je mezinárodně příslušná spor řešit. Bakala kdysi se svými společníky přes NWR ovládal OKD. Žaloba o 24,5 miliardy poukazuje na rozdělování zisku a ostatních kapitálových fondů OKD za účetní období 2006 až 2011. čtk

V Hospodářských novinách, Respektu či serveru aktualne.cz, médiích, které vlastní Bakala, se o tomto nálezu Ústavního soudu neobjevila ani zmínka. V Respektu v Týdnu Ivana Lampera, by jistě věta „Ústavní soud odmítl stížnost Zdeňka Bakaly“ byla zajímavější zpráva než „o 10 % zdražila brokolice, citrony a česnek“.

Shrnutí: Člověk, který se nechce vrátit do své země, kde vlastní mediální impérium a vystoupit před sněmovní komisí, protože má obavu, že jeho výpověď bude zneužita a zuby nehty se snaží zabránit tomu, aby žalobu, kterou na něj podal insolvenční správce Lee Louda ve věci společnost OKD, kterou Bakala v nedávné době vlastnil a z níž vytěžil desítky miliard korun, projednával český soud, vyjadřuje hlubokou nedůvěru v náš politický a justiční systém. Rozhodně proto není v našem veřejném zájmu, aby toto mediální impérium ovládal. S tím bude jistě souhlasit i Martin Fendrych.


A nyní k politickému dědictví působení Zdeňka Bakaly v naší zemi. Politici a média velmi často naříkají nad nedostatkem politické kultury, který je prý průvodním znakem éry Babiše. Je proto dobré si připomenout, jak do této politické (ne)kultury přispěl Babišův největší kritik dávno předtím, než se Babiš na politické scéně vynořil a to právě v souvislosti se Zdeňkem Bakalou. Jde o známý případ zrodu tzv. „Bakalovy koalice“, tedy vlády ODS, TOP09 a Véčkařů, která vznikla po volbách koncem května 2010 a kterou Bakala financoval pěknými 28,5 miliony Kč, z toho 15 milionů pro ODS, 7,5 milionů pro TOP09 a 6 milionů pro Véčkaře. To byly slušné sumy, zvláště pro nově vzniklou TOP09 a daleko vice než současných maximálně 3 miliony, kterou může jedna osoba darovat jedné straně v předvolební kampani. Podle vlastních slov Karel Schwarzenberg s Bakalou mluvil pouhý 6 týdnů po konci Topolánkovy vlády a šest dní před založením TOP09. V článku Miliardář Bakala bude financovat Schwarzenbergovu TOP 09 z 19. června 2009 je uvedeno

Miliardář Zdeněk Bakala je ochoten pomoci v předvolební kampani nově vznikající straně TOP 09. V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny to řekl senátor Karel Schwarzenberg, budoucí předseda strany a zřejmě pražský lídr kandidátky. Podle něj se finančník sám exministrovi nabídl.
"On mi řekl: Kdybyste měl potřebu, tak bych vám pomohl. Já řekl, že děkuju. Ovšem dál jsme o tom nemluvili," uvedl Schwarzenberg v rozhovoru.

Náklonnost Bakaly k Schwarzenbergovi souvisí zjevně s tím, že Bakala s ním v letech 2007-2012 vlastnil týdeník Respekt (podrobněji zde), který do té doby od roku 1996 vlastnil z 99,9 % právě Schwarzenberg a v roce 1997 spolu a s francouzskou firmou Pernod Ricard privatizovali Karlovarskou becherovku a v letech 1997-2001 ji také společně provozovali. O tom, že Bakala chce finančně podpořit TOP09 si brzy začaly cvrlikat vrabci na střeše a proto v listopadu 2009 interpeloval v Poslanecké sněmovně Miroslava Kalouska poslanec Miroslav Opálka s otázkou, zda může místopředseda TOP 09 potvrdit, že strana nežije z Bakalových peněz:

"Jste ochoten zde říci, že peníze, které ovládá pan Bakala, v žádném případě nebudou použity ku prospěchu TOP 09? Bohužel mám informaci z prostředí pana Bakaly, že je tomu jinak. Byl bych rád, kdybyste mi to mohl vyvrátit,"

Kalousek zareagoval jednoznačně.

"Místopřísežně tady z tohoto místa říkám, že Zdeněk Bakala ani žádná jeho firma nikdy nedali a nedají žádné prostředky TOP 09. Všechno ostatní jsou pomluvy,"

Krátce po volbách koncem května 2010 se však Bakala sám přihlásil ke sponzoringu uvedeného tria tuzemských pravicových stran – tedy ODS (15 milionů), VV (6 milionů) a právě TOP 09 (7,5 milionů). Poslanec Opálka proto oprávněně tvrdil, že vedení TOP09 muselo vědět o Bakalově finanční přízni už v době interpelace a dodal

"Pan Kalousek lhal. Musel o tom vědět daleko dříve než já,"

Reakce Kalouska na toto obvinění

"Můžu se omluvit akorát tak za špatnou prognózu. Ve chvíli, kdy jsem to říkal, jsem netušil, k čemu se pan Bakala odhodlá. Neuměl jsem si to ani představit,"

byla tak nehoráznou arogancí, že by se za ni v zemi, kde vládne politická kultura, druhý den kajícně omlouval, protože by ho k tomu donutila vlastní strana. Ne tak u nás a v TOP09. Kalousek dokonce tvrdil, že mezi jeho místopřísežným prohlášením a přijetím daru nebyl žádný etický problém. Jeho tvrzení

"Rozhodně nemáme v úmyslu něco vracet,…Jediné, co v této souvislosti může někdo vnímat úkorně, je fakt, že ODS dostala dvojnásobek peněz než my,"

byla příkladem toho, co Angličané vyjadřují „to add insult to injury“. Kalousek měl samozřejmě triviální možnost, jak zajistit, že své místopřísežné prohlášení neporuší: stačilo hned po přísaze zajít za Bakalou a požádat ho, aby TOPO9 žádné peníze nedával, protože nechce svou přísahu porušit a upozornit ho, že strana by jeho dar stejně nepřijala. Neudělal to a jeho strana to po něm nechtěla a tak svou křivou přísahou výrazně přispěl k pěstování politické nekultury u nás. A půl roku poté byl za to odměněn křeslem ministra financí.

Je také poučné připomenout Bakalovy názory na financování politických stran, jak je přinesl těsně po volbách článek Bakala daroval před volbami pravici přes 28 milionů, ČSSD se zlobí. Takže Bakala tím, že nejdříve tajně finančně podpořil strany, které se mu líbily a teprve po volbách svým veřejným přihlášením k podpoře těchto stran chtěl "zahájit otevřenou debatu o férovém způsobu financování politických stran v České republice." Vskutku originální realizace jeho názoru, že "Finanční podpora musí být zásadně otevřená, transparentní, nesmí být vázána na žádné skryté podmínky či požadavky."


A nyní k roli a významu mediálního domu Economia, a. s., který Bakala koupil v roce 2008 od německého vydavatelství Verlagsgruppe Handelsblatt, v našem mediálním prostoru. Na jeho webové stránce je uvedena tato charakteristika

Jsme mediální dům Economia, ve kterém každý den vzniká deník Hospodářské noviny, týdeníky Ekonom a Respekt a řada dalších titulů v tištěné i digitální podobě. Provozujeme zpravodajské servery IHNED.cz a Aktuálně.cz, freemailové portály i tematické internetové tituly jako magazíny Žena.cz či Vaření.cz. Vedle inspirativních textů, fotek a infografik vyrábíme v našem newsroomu čím dál více videa a to i ve spolupráci s DVTV.

V lednu 2019 Bakala a jeho manželka oznámili, že rezignují na členství v dozorčí radě, resp. představenstvu vydavatelství Economia, a. s., ale vydavatelství samotné Bakala neprodal a podle uvedeného oznámení „zůstává jeho klíčovou investicí:“

„Vlastnictví médií chápeme jako veřejnou službu. Vždy jsme chtěli a dělali vše pro to, aby Economia a její tituly byly synonymem profesionální a svobodné žurnalistiky,“

V září 2019 z podnětu Bakaly Economia ustavila Radu pro redakční nezávislost, jež má chránit redakční nezávislost všech tištěných i digitálních titulů Economie a garantovat, že jejich obsah nepodléhá zásahům ze strany vlastníka. Předsedou Rady je britský novinář se znalostí českého prostředí a jazyka Misha Glenny, dalšími členy jsou britská novinářka Alexandra Borchardt, polský novinář a bohemista Aleksander Kaczorowski a český mediální expert pracující na univerzitě v Loughborough ve Velké Británi Václav Štětka. Její poslání charakterizuje Misha Glenny takto

„Rada pro redakční nezávislost bude pojistkou nebojácné, svobodné žurnalistiky, kterou tituly Economie představují. Chceme čtenáře svojí činností ujistit, že redaktoři nejsou ovlivňováni vlastnickými či politickými zájmy. Naše rozhodování a názory přitom budou zcela nezávislé na akcionáři a orgánech Economie,“

a Zdeněk Bakala k tomu dodává

„V době, kdy je důvěryhodnost médií v nebývalé míře ohrožována, musí Economia svým čtenářům zaručit, že se mohou s jistotou spoléhat na informace, které v jejich titulech dostávají. Je to nezbytné jak z etického, tak z obchodního hlediska.“

To jsou slova do pranice a výzva pro uvedená média, zda budou, „neovlivňováni vlastnickými či politickými zájmy“, schopna a ochotna šít do Bakaly, stejně jako šijí do Babiše. Částka, o níž v soudu s Bakalou jde, je přitom 500krát větší než Babišových 50 milionů, které navíc IMOBA, a.s., nástupnická firma Farmy Čap hnízdo, do státního rozpočtu vrátila. Přál bych jim, aby v této zkoušce skutečné nezávislosti obstála, ale obávám se, že to nebudou mít snadné. Signál, který Economia v souvislosti s koronavirovou krizí vyslala, je v tomto ohledu varovný, protože ukazuje, že Economia, a. s., se výše citovanými zásadami spolehlivosti informací sama neřídí.

Na webové stránce Aktualit Economie je jako druhá nejčerstvější aktualita s podnázvem „Economia protestuje proti omezení počtu novinářů na tiskových konferencích vlády.“ prohlášení Zuzany Kleknerové, ředitelky divize redakce, z 15. 3. 2020

Důrazně se ohrazujeme proti rozhodnutí vlády české republiky nevpustit na své tiskové konference novináře z Economie a dalších soukromých médií…..", které obsahuje zjevně nepravdivé obvinění vlády. Kdyby se paní ředitelka aspoň trochu zamyslela, nemohla by takovou hloupost napsat. Je příznačné, že neuvedla zdroj svého nepravdivého tvrzení. Ten samý den vyšel v ECHO24 článek, v němž je uvedena pravdivá a informace s uvedením zdroje Vláda kvůli koronaviru zredukovala média na konferencích. Weby a deníky na ně nesmí

Česká vláda v souvislosti s riziky šíření nákazy novým koronavirem omezila počet novinářů, kteří se mohou účastnit tiskových konferencí po jednání kabinetu. Nově se ministrů mohou ptát pouze veřejnoprávní média a komerční stanice TV Nova a TV Prima. Novináři z tištěných médií nebo zpravodajských webů se na brífink nedostanou. Deníku Echo24 informaci potvrdila tisková mluvčí vlády Jana Adamcová.

Omezení na soukromé televize a ČT, ČR a ČTK bylo zcela přirozené, protože tehdy šlo především o rychlost komunikaci rozhodnutí vlády a v tom mají televize nespornou výhodu. Toto omezení ovšem od samého začátku nebylo ve skutečnosti vynucováno a redaktoři médií Economie měli možnost se tiskových konferencí účastnit a klást otázky. Ze záznamů tiskových konferencí po zasedání vlády v prvním týdnu po zavedení citovaného omezení plyne, že kromě dotazů ČT, ČR, ČT, PRIMA a NOVA otázky položili i redaktoři soukromých tištěných médií a zpravodajských webů, konkrétně
16. 3.: Blesk:
17. 3.: iDnes:, Seznam.cz (3x): Blesk, Aktualne.cz, Hospodářské noviny
18. 3.: Seznam zprávy, iDnes (2x), Blesk, Aktuálně.cz (3x)
19. 3.: iDnes, Aktuálně.cz (3x)
23. 3.: Aktuálně.cz (3x), ECHO 24, BLESK, Reuters,
Otázky za Aktualne.cz kladl Radek Bartoníček a jejich počtem směle konkuroval otázkám ČT, ČR, ČTK, NOVA i PRIMA. Přesto se 23. 3. se na webové stránce výše zmíněné Rady pro redakční nezávislost objevilo Vyjádření rady pro redakční nezávislost, v němž se praví

Rada pro redakční nezávislost vyjadřuje své obavy nad omezením přístupu novinářů do Poslanecké sněmovny. Rada pro redakční nezávislost je hluboce znepokojena rozhodnutím omezit počet zpravodajských médií, která mají povolený přístup do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, s odvoláním na koronavirovou krizi. Došlo k tomu krátce poté, co česká vláda teprve před několika dny vydala podobné rozhodnutí, které mělo za cíl nevpustit soukromá média na její tiskové konference. …..

a v němž Rada pro redakční nezávislost recyklovala nepravdivé tvrzení ředitelky Kleknerové. Spolehlivost informací, jak jí zdůrazňoval Zdeněk Bakala, zjevně není silnou stránkou ani této Rady.


A nyní k Fendrychovu názoru, že Pavel Zeman selhal, konkrétně jeho slovům

„Pavel Zeman alibisticky odmítl podat žalobu na Andreje Babiše kvůli střetu zájmů. Výsledek je smutný: pro papaláše u nás platí jiné právo než pro zbytek občanů.“

Nejdříve drobnost, ale důležitá: druhá věta nedává smysl, neboť výraz „jiné právo pro zbytek občanů“ by mělo smysl jenom tehdy, pokud by Pavel Zeman podal správní žalobu v případě rozhodnutí nějakého správního orgánu, týkajícího se nějakého „nepapaláše“ ze „zbytku občanů“. Takový případ neznám, ale možná se mýlím a Martin Fendrych mi nějaký takový případ připomene.

A nyní podstatě Fendrychova tvrzení. To se v jeho komentáři opírá především o nedávný výsledek pátrání neovlivnitelné vyšetřující novinářky Sabiny Slonkové, která získala část textu Zemanova rozhodnutí, v němž se praví

“Po prostudování všech relevantních podkladů lze dospět k závěru, že obviněný z pozice zakladatele a obmyšleného svěřenského fondu a na podkladě pravidel fungování svěřenského fondu v jeho Statutu disponuje prostředky, díky nimž fakticky a nepřímo (prostřednictvím svěřenského správce a Rady protektorů) vykonává v obchodních korporacích provozující média rozhodující vliv….Rozhodnutí správního orgánu je nesprávné,” stojí v dokumentu ze 17. července, který podepsal Zemanův podřízený, státní zástupce Zdeněk Snášel.

K tomu paní Slonková dodává

Závěr Středočeského kraje, podle kterého musí pro vyslovení střetu zájmů existovat důkazy o tom, že premiér média z holdingu skutečně ovlivňoval, označil nejvyšší žalobce za chybný. “Pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 23 odst.1 písm. b) zákona o střetu zájmů postačí pouhá skutečnost, že obviněný je ovládající osobou právnické osoby provozující média,” uvádí rozhodnutí nejvyššího státního zástupce.

Nejdříve bych paní Slonkovou rád upozornil, že uvedené vyjádření Pavla Zemana NENÍ ROZHODNUTÍ, ale pouze a jenom jeho NÁZOR, který sám o sobě nemá žádný právní důsledek. Je také v rozporu s NÁZOREM bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Jde o stejného Kněžínka, proti jehož rezignaci/odvolání protestovaly statisíce lidí na Václaváku a Letné. V dokumentu z 30. 11. 2018, kdy byl ve funkci ministra spravedlnosti, Kněžínek podrobně vysvětluje, proč lze pojem "ovládaná osoba" aplikovat podle paragrafu 74 zákona 90/2012 Sb. jen na obchodní korporace a nikoliv na svěřenské fondy. Nejdůležitější část jeho stanoviska je v poslední větě závěru:

S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce.

Tedy, že ovládající osobou společností vložených do svěrenských fondů, založených Babišem (tj. holdingů Agrofert a Synbiol) není on jako zakladatel fondů, ale jejich správci. Kněžínek ovšem na úplný závěr připomíná, že

Ministerstvo spravedlnosti není zákonem zmocněno k podávání závazného výkladu právních předpisů, a to ani v případech, kdy ve vztahu k těmto předpisům vystupuje v roli gestora. K závaznému výkladu právních předpisů jsou povolány v rámci svých zákonných zmocnění toliko soudy, resp. též jiné orgány aplikační praxe. Z tohoto důvodu je třeba výše uvedené stanovisko vnímat spíše jako orientační.

A přesně to samé platí i pro rozdílný NÁZOR Pavla Zemana.


Miluji písně Paula Simona a snad nejvíce Zvuky ticha. V jednom verši Simon zpívá

v mém neumělém překladu tedy

Druhá část tohoto verše se hodí jako ušitá na Martina Fendrycha a další, kteří Pavlu Zemanovi „nerozumějí“, protože ho nevnímají. Neschopnost Martina Fendrycha pochopit, že mezi NÁZOREM Pavla Zemana na rozhodnutí středočeského krajského úřadu a jeho ROZHODNUTÍM nepodat správní žalobu „ve veřejném zájmu“ nepředstavuje logický rozpor je důsledkem Fendrychovy neznalosti zákona o nejvyšším státním zastupitelství. Na tomto místě je vhodné připomenout argument Ústavního soudu, který zamítl stížnost Zdeňka Bakaly proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2019, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 4. 2017 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ve věci příslušnosti našich soudů projednávat žalobu akciovky Správa pohledávek OKD, na Bakalu a NWR. Ústavní soud mimo jiné konstatoval

13. Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že není oprávněn zasahovat do jurisdikce obecných soudů, neboť není vrcholným článkem jejich soustavy (čl. 81 a čl. 90 Ústavy. ….Ústavní soud k zásahu do pravomoci obecných soudů přistoupí pouze v případě, že na podkladě individuální ústavní stížnosti zjistí zásah do základních práv a svobod jedince.

který plnou je analogií argumentu Pavla Zemana, proč nepodal správní žalobu. Stejně jako Ústavní soud není vrcholným článkem soustavy obecných soudů, není ani Nejvyšší státní zastupitelství nejvyšším článkem soustavy správních orgánů. A podobně jako Ústavní soud zasáhne do pravomoci obecných soudů, jen když zjistí zásah do základních práv a svobod jednotlivce, i NSZ zasáhne, jen když je to ve veřejném zájmu. A stejně jako skutečnost, že došlo k zásahu do základních práv a svobod, nemůže záviset od toho, zda jde o papaláše či nepapaláše, nemůže na tomto dělení lidí záviset ani kritérium, zda jde o „veřejný zájem“. Každý, kdo slova Ústavního soudu a Pavla Zemana vnímá, to pochopí. Snad to nyní pochopí i Martin Fendrych.

Když jsem v předchozím blogu Je Pavel Zeman zbabělec? reagoval na urážlivá slova Miroslava Kalouska na adresu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, doufal jsem, že se na jeho obranu před neopodstatněným obviněním zvedne hlas aspoň některých politiků a novinářů-vyšetřovatelů. Protože se neozvalo ani vedení TOP09, požádal jsem před měsícem emailem předsedkyni TOP09 Markétu Pekarovou Adamovou a místopředsedu TOP09 Tomáše Czernina, aby se vyjádřili, zda je to i jejich názor, nebo se od slov Miroslava Kalouska budou veřejně distancovat. Paní Pekarová Adamová mi odpověděla stručně slovy

Děkuji za Váš email, bez ohledu na zvolený peprnější výraz nemám důvod se od samotného sdělení distancovat.

Pan Czernin se neobtěžoval odpovědět. Názor předsedkyně TOP09 respektuji, ale poprosil jsem ji o odpověď na související otázku:

Když se Pavel Zeman podle Vás "podělal", i když byste to řekla asi mírněji, proč se nepodělal v prosinci 2019 a obnovil trestní stíhání Babiše v kauze Čapí hnízdo, která je nekonečně závažnější než rozhodnutí krajského úřadu v podnětu TI, týkajícího se vlastnění médií. Máte pro to nějaké vysvětlení?

Kdyby Pavel Zeman podal „ve veřejném zájmu“ správní žalobu na rozhodnutí středočeského krajského úřadu ve sporu TI versus AB a spor vyhrál, jediné, co by dosáhl, by bylo, že by miliardář Babiš zaplatil pokutu 200 tisíc Kč, kterou mu vyměřil městský úřad v Černošicích. Nic, naprosto nic jiného by se nestalo. Na rozdíl od toho v kauze Čapí hnízdo hrozí Babišovi pár let natvrdo. Na výše položenou otázku jsem od předsedkyně TOP09 nedostal ani po měsíci odpověď. I to je ovšem odpověď. Zajímalo by mne, jaké vysvětlení má Martin Fendrych.


Jeho problém s pochopením zdánlivě nelogického rozhodnutí Pavla Zemana má zajímavou analogii v kosmologii. Většina čtenářů si asi ze školy pamatuje, že rychlost světla ve vakuu, cca. 300 tisíc kilometrů za vteřinu, je nejvyšší rychlost, kterou může jakékoliv těleso dosáhnout, přesněji řečeno, k níž se může libovolně blízko přiblížit, ale kterou nikdy nemůže dosáhnout. Světlo se ve kterékoliv vztažné soustavě pohybuje touto rychlostí a žádné hmotné těleso ho nemůže předběhnout, ani doběhnout. To je analog Zemanova NÁZORU, že rozhodnutí středočeského krajského výboru je nesprávné. Již 90. let dále víme, že se vesmír jako celek, tj. sám prostor, rozpíná a to tak, že rychlost vzdalování libovolných dvou bodů prostoru je v každém okamžiku přímo úměrná jejich vzdálenosti. Konstanta úměrnosti, jež se nazývá Hubbleova-Lemaitrova konstanta, přitom závisí na čase. Tento tzv. Hubbleův-Lemaitrův zákon je pro většinu lidí obtížně stravitelný, mimo jiné proto, že z něj plyne, že dva body našeho vesmíru, třeba naše a jiná Galaxie se od sebe mohou vzdalovat rychlostí, která je větší než rychlost světla ve vakuu. Tato skutečnost, jež je analog Zemanova ROZHODNUTÍ nepodat správní žalobu, se také na první pohled zdá být v rozporu se zmíněnou skutečností, že nic se nemůže šířit rychlostí větší než je rychlost světla ve vakuu. Ve skutečnosti žádný rozpor neexistuje, jen člověk musí vědět, že prostor se rozpíná a rychlost vzdalování bodů prostoru je tedy něco jiného, než rychlost pohybu těles v prostoru. Jemný, ale zásadní rozdíl. A stejně tak je tomu v případě zdánlivého rozporu mezi názorem a rozhodnutím Pavla Zemana. Člověk jen musí něco vědět.