Ministryní pro vědu a výzkum ve vládě Petra Fialy má být poslankyně TOP09 Helena Langšádlová. Tato dlouholetá členka a poslankyně KDU-ČSL a následně i TOP09 sice o vědě a výzkumu nic neví, ale to nemusí to být nutně na škodu. Bude záležet na tom, zda si neznalost této oblasti uvědomí a najde kompetentní spolupracovníky.

Předně je třeba připomenout, že paní ministryně žádné ministerstvo řídit nebude, protože žádné nevznikne. Její hlavní role jako členky vlády bude předsedat Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Podle zákona 130/2002 Sb. je sice RVVI poradní a odborný orgán vlády, ale předsedat mu musí člen vlády, nikoliv ovšem nutně premiér. V nedávné minulosti byli předsedy RVVI skoro všichni premiéři, Topolánek, Fischer, Nečas, Rusnok a Babiš, ale v Sobotkově vládě předsedal RVVI „vicepremiér pro výzkum, vývoj a inovace“ Pavel Bělobrádek. A ten měl k vědě a výzkumu stejně daleko/blízko jako paní Langšádlová a funkce vicepremiéra pro výzkum, vývoj a inovace vznikla ze stejných důvodů jako nyní funkce ministryně pro vědu a výzkum: bylo potřeba vytvořit další místo člena vlády pro předsedu KDU-ČSL, aby tato koaliční strana měla tři místa ve vládě, jak si vyjednala. Ministerstva zemědělství a kultury, obsadili odborně zdatnější členové KDU-ČSL Marián Jurečka a Daniel Herman.

Všeobecně panuje názor, že je vhodné, aby premiér byl předsedou RVVI, protože věda tak bude mít větší zastání při přidělování prostředků státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI), ale tak to nefunguje. Premiér nemůže kopat jen za VaVaI, jeho starostí je, aby celý rozpočet byl vhodně členěn a ani „opravdoví“ ministři, který řídí jednotlivá ministerstva, nemohou být kompetentními a nestrannými předsedy RVVI. Je proto dobře, že předsedkyní RVVI bude členka vlády, která není pověřená řízením nějakého ministerstva. TOP09 mohla samozřejmě najít odborně zdatnějšího kandidáta/kandidátku na tuto vládní pozici, ale to je jiná otázka. Pozice Langšádlové jako ministryně bez portfej bude tedy podobná, jako byla pozice Bělobrádka jako vicepremiéra bez portfej v Sobotkově vládě. Specifikace „pro výzkum vývoj inovace“, resp. „pro vědu a výzkum“ jsou čistě interní věcí vlády, ve jmenovacích dekretech uvedena nejsou. Na hradním webu je například informace

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval ve středu dne 29. ledna 2014 na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, na návrh předsedy vlády Bohuslava Sobotky ostatní členy vlády a pověřil je řízením ministerstev. Nově jmenovaní členové vlády:
pan Andrej Babiš, místopředseda vlády a ministr pověřený řízením Ministerstva financí
pan Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády
pan Lubomír Zaorálek, ministr pověřený řízením Ministerstva zahraničních věcí
pak další ministři a nakonec
pan Jiří Dienstbier, ministr


Při úvahách, čím a jak by mohla nová ministryně svou roli naplnit, je dobré připomenout, že na organizaci a financování výzkumu a vývoje v ČR se od roku 2009 podílejí tři orgány:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (konkrétně Sekce pro vědu, výzkum a vysoké školy), které je podle § 7, odst. (1) kompetenčního zákona 2/1969 Sb., ústředním orgánem státní správy pro ….. vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti…
Role ústředního správního úřadu odpovědného za výzkum a vývoj v klíčových záležitostech je ovšem v § 35 zákona 130/2002 Sb. přenesena na RVVI, tedy na „odborný a poradní orgán vlády“ pro oblast VaVaI. Tomu jsou v tak uloženy mnohé vysloveně exekutivní funkce, z nichž nejdůležitější a velmi náročné jsou.
a) zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací,
b) návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,
Přitom všichni členové RVVI mají svá civilní a náročná povolání a během uplynulých 20 let byla obvykle zhruba polovina jejích členů vrcholnými představiteli hlavních sektorů výzkumu a vývoje u nás, vysokých škol, Akademie věd a podnikatelských organizací. Orgán složený z převážné části z představitelů zájmových skupin, které prostředky na výzkum a vývoj samy čerpají, tak také rozhoduje o jejich rozdělení. To je světový unikát a typická nefunkční „česká cesta“. Tato důležitá změna se do zákona dostala zákonem 110/2009 Sb. který zavedl do zákona 130/2002 Sb. také nechvalně známý, dnes již mrtvý „kafemlejnek“.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jež je podle zákona 130/2002 Sb. „odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací“.

Odbor RVVI na Úřadu vlády

Po nástupu Bělobrádka do funkce vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace a předsedy RVVI po volbách v roce 2013 se Odbor RRVI na Úřadu vlády přeměnil na Sekci pro vědu, výzkum a inovace (SVVI), která byla podřízena přímo Bělobrádkovi. To bylo přirozené, každý ministr musí mít svůj úřad, a kdo nemá ministerstvo, tomu se nějaký vytvoří na Úřadu vlády.

SVVI řídil z pozice „náměstka místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace“ Arnošt Marks, absolvent Přírodovědecké fakulty UK, který studoval i v Anglii a měl zkušenosti z působení v akademických institucích (CEITEC), poradenských společností (Delloite CZ) i na ministerstvu pro místní rozvoj. Pod jeho vedením SVVI velmi rychle začala hrát v oblasti VaVaI hlavní roli. Marks byl jmenován i místopředsedou RVVI a z této pozice ji velmi autoritativně řídil. To by nebylo v principu nic špatného, kdyby byla role, tj. kompetence a odpovědnost SVVI a vicepremiéra pro VaVaI zakotvena v nějaké naší právní normě, tak aby RVVI mohla fungovat jako skutečný poradní orgán a nemusela suplovat činnost vládní instituce. Žádná taková norma ovšem neexistovala a neexistuje a Bělobrádek, resp. Marks své kompetence odvozovali výlučně z pozic předsedy a místopředsedy RVVI.

V Bělobrádkově SVVI proto brzy vznikla myšlenka přetvořit ji na skutečné Ministerstvo pro vědu a výzkum. Představy o jeho kompetencích byly různé, ale nakonec dokonvergovaly do formy malého ministerstva, které by jako vládní orgán dělalo zhruba to, co dělala RVVI jako poradní orgán. Nový zákon kromě důslednějšího napojení naší legislativy v oblasti VaVaI na unijní právní normy, především., obsahoval několik důležitých změn:ve státní správě výzkumu, vývoje a inovací, především:
• Po vzoru německé Wissenschaftsrat zřizoval Vědeckou radu České republiky jako nezávislý poradní a expertní orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací.
• Zřizoval Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy, odpovědný za oblast výzkumu a vývoje, národní politiku výzkumu, vývoje a inovací a mezinárodní spolupráci v těchto oblastech. Ministerstvo převzalo zodpovědnost za všechny činnosti, které dosud plnila RVVI.
• Organizační uspořádání (tj. zřizovatelé) a způsob financování (tj. poskytovatelé) výzkumných institucí zůstaly nezměněny, pouze se Ministerstvo stalo nadřízeným správním orgánem Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky. Ty měly zůstat organizačními složkami státu, ale ministerstvo mělo schvalovat jejich statut a koncepci poskytovaní podpory výzkumu, vývoje a inovací.
• Místo RVVI měly být na Ministerstvu zřízeny dva poradní orgány: grémium poskytovatelů a grémium příjemců podpory.

Podle mého názoru byly tyto změny rozumné a posunuly by státní správu v oblasti vědy a výzkumu ke standardnějšímu uspořádání. V létě 2017 Bělobrádek předložil do vlády paragrafované znění nového zákona, ale ta ho nestačila ani projednat, takže spadl pod stůl. Po nástupu do funkce premiéra a předsedy RVVI v lednu 2018 Babiš celou SVVI zrušil a ponechal jen Odbor podpory RVVI se dvěma odděleními, analýz VVI a hodnocení výzkumných organizací a situace se tak vrátila do doby před rokem 2014.


Helena Langšádlová si bude muset na Úřadu vlády vytvořit podobnou strukturu, jako měl Bělobrádek a naplnit ji kompetentními lidmi. Její představy o tom, co budou její priority, jak je formulovala například na svém Facebooku z 19. 11.,
Abychom mohli mít oblast vědy a výzkumu na špičkové úrovni, je nutné, aby finance do této oblasti byly dostatečné a co nejefektivněji vynakládané. Proto mezi mými prioritami ve vládě bude udržet v tuto chvíli podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na 2 % HDP a postupně zvyšovat. Kromě toho jsou mými prioritami:
• podpora a motivace mladých vědců
• snížení byrokracie
• sladění profesního a rodinného života rodičů pracujících ve vědě
• zákon, který upraví spolupráci mezi výzkumnými institucemi a soukromými subjekty
• koordinace napříč ministerstvy, které mají vlastní programy pro vědu a výzkum
• podmínky pro zapojení vyššího objemu soukromých zdrojů do vědy a výzkumu
• vyšší využívání komunitárních zdrojů
• podpora výzkumu zaměřeného na řešení společenských výzev v oblasti bezpečnosti
jsou až na zmíněný zákon jen obecné, všeobecně přijímané fráze. Zformulovat a prosadit nový zákon o spolupráci mezi výzkumnými institucemi a soukromými subjekty bude naopak velmi netriviální a zdlouhavé. Dobrá politička si svou neznalost prostředí vědy výzkumu přizná a takové lidi najde. Bude také velmi záležet na tom, zda se do záležitostí vědy a výzkumu bude snažit zasahovat Petr Fiala, který má k VaVaI blízko. A samozřejmě koho vláda najmenuje do RVVI.

První věc, kterou bude muset nová ministryně řešit, je rozpočet na VaVaI na příští rok, protože je jisté, že několik měsíců bude rozpočtové provizorium a návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2022, který schválila stávající RVVI a který byl zabudován do návrhu celého státního rozpočtu, který schválila vláda, se bude jistě znova projednávat.

Dále bude třeba co nejdříve vyřešit osud dědictví po Babišovi v oblasti VaVaI, především jak se nová vláda postaví k Babišově vlajkové lodi v této oblasti, Inovační strategii České republiky 2019-2030 s ambiciózním podtitulkem Czech Republic The Country For The Future. Činnost v rámci této iniciativy se rozjela v roce 2019, ale Covid ji brzy výrazně zbrzdil. Nová vláda tuto iniciativu, s níž Babiš jezdil po světě, dost dobře nemůže ignorovat ani ji škrtem pera zrušit. Další Babišovo dítě představuje Český onkologicky institut, který by měl sloužit i výzkumu a na nějž má jít z peněz Národního plánu obnovy (NPO) celkem 7 miliard. Přímo na výzkum by z NPO mělo jít 13,5 miliardy, z toho 5 miliard na projekty spravované MŠMT a 8,5 miliardy na projekty spravovaní Ministerstvem průmyslu a obchodu. Nová vláda se jistě bude snažit využití cca 180 miliard z NPO, které naplánovala Babišova vláda, ovlivnit a proto bude i v této oblasti postoj nové ministryně důležitý.

Paní ministryně bude mít hodně práce a se 100 dny na rozkoukání počítat nemůže. A má šanci ukázat, že bude dobrá ministryně pro vědu a výzkum, i když¨této oblasti zatím nerozumí. Přál bych nám všem, aby ji využila.