Touto zoufalou výzvou adresovanou primárně poslancům ODS zakončil Miroslav Kalousek svůj závěrečný projev na zasedání Poslanecké sněmovny 20. listopadu 2020 při třetím čtení vládního návrhu zákona kterým se měnily některé zákony v oblasti daní a k němuž na poslední chvíli, den před 2. čtením a zcela neočekávaně, podal poslanec Babiš pozměňovací návrh, kterým byla zrušena superhrubá mzda a zavedeny dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent ze mzdy. Tento populistický návrh byl zjevně motivován snahou ovlivnit volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

Národní rozpočtová rada ho jednoznačně odmítla slovy

Na základě výše uvedeného NRR nedoporučuje přijmout navrhovanou úpravu daně z příjmů fyzických osob a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, neboť by pouze zásadním způsobem prohloubila nerovnováhu veřejných financí a nepřinesla by významnější pozitivní dopady na ekonomickou situaci v České republice.

Naopak ODS Babišův návrh radostně uvítala a jednoznačně podpořila bez ohledu na výhrady NRR. Okamžitě po posledních slovech Miroslava Kalouska došlo k hlasování o celém zákonu včetně Babišova pozměňovacího návrhu s tímto výsledkem (potřebná většina byla 42 kladných hlasů)

Ke schválení Babišovi stačila podpora ODS a hlas nezařazeného poslance Václava Klause ml, dříve ODS. SPD ani KSČM Babiš nepotřeboval. Přitom NIKDO z KDU-ČSL, TOP09, STAN a Pirátů pro návrh nehlasoval, ale naopak VŠICHNI byli proti.

Stojí za to si připomenout celé Kalouskovo závěrečné vystoupení, aby bylo jasné, že všichni ti, co pro Babišův návrh hlasovali, vědomě způsobili polovinu dnešního strukturálního deficitu. Kalouskův argument s hasičem byl zcela na místě, ale jeho přítel Fiala varování a úpěnlivou „prosbu na kolenou“ ignoroval, řídě se heslem „snižovat daně ať to stojí, co to stojí“.


Děkuji za slovo. Já nebudu dlouho zdržovat. Myslím si, že pan předseda Bartošek si zasluhuje pravdivou odpověď. Prostě je to 130miliardová sekera na příští rok oproti předloženému návrhu zákona o státním rozpočtu, kde už i ty příjmy jsou nadnesené, takže k těm 130 si připočtěte dalších 40 a v tom příštím roce se blížíme 500 miliardám. To je prostě reálný odhad a tak to dopadne. Prostě nemůže to být bilancováno jinak než na úkor dluhu. To i kdyby tady byl pánbůh, Milton Friedman, kdokoliv, tak prostě v tuhle chvíli vzhledem k tomu, že drtivá většina těch výdajů jsou mandatorní a kvazimandatorní povahy, tak se to nedá vybilancovat - to, co teď se chystají udělat naši kolegové, se nedá vybilancovat jinak než prostě zvýšením státního dluhu o těch zhruba 140 až 170 mld. To tak asi ten příští rok udělá. O tom tady teď hlasujeme.
Já to nechci kritizovat. Já prostě jenom třeba když jsem slyšel kolegu, kterého si strašně vážím a mám ho rád, Petra Fialu, jak dnes říkal, jak je to úžasné, že třeba ten hasič bude mít o 23 tisíc za tenhle rok víc, no to bude, za cenu, že se zadlužíme o 100 mld. víc. Pak říkám, jsme troškaři, trochu to vyčítám svému příteli Petru Fialovi, protože kdybychom se nezadlužili o 100, ale zadlužili bychom se o 200, tak ten hasič mohl mít o 46 tisíc víc. To by bylo přece daleko lepší! To by byla ta správná pravicová politika!
Na kolenou vás prosím, kolegové, vzpamatujte se! Chcete teď udělat 150miliardovou sekeru, na kterou nemáme! Do které chcete hrábnout do dluhu. A ten dluh zkomplikuje možnost dlouhodobé udržitelnosti penzijního a zdravotního systému. Pokládám za vyloučené, že by si toho nevšimly finanční trhy.
Pane kolego Skopečku, vy to přece dobře víte, vy jste odborník na finanční trhy větší než já, vy dobře víte, že nás za to potrestají úrokem, byť tady máme expanzivní měnovou politiku, kvantitativní uvolňování, budeme za to potrestáni úrokem! A vrhneme tuhle zemi do dluhové spirály! A místo abychom ty výdaje směřovali do budoucnosti a na rozvoj, tak budeme platit úroky, úroky, úroky a dluhy minulé! Tohle si opravdu zaslouží ta mladá generace? Já si myslím, že si to nezasloužíme ani my šedesátníci!
Kolegové, prosím vás, nedopouštějte se tohoto rozpočtového zločinu!

Připomínám také výzvu místopředsedy vlády Víta Rakušana před jednáním Senátu o daňové balíčku v prosinci 2020.

Zamítnutí sněmovní verze daňového balíčku je jedinou rozumnou možností, jak se vyhnout likvidaci veřejných financí. Proto apeluji na senátory KDU-ČSL, Senátor 21 a TOP 09, aby se připojili k senátorům Starostů a nezávislých a daňový balíček v Senátu odmítli.


V blogu Babiš nezná planety, Bartoš zase daně jsem upozornil na to, jak deformovaný a nespravedlivý je náš systém daní a odvodů ve srovnání se světem. Pro toto srovnání jsem použil webovou stránku OECD, kde je znázorněn vývoj všech složek daní a odvodů v zemích OECD od roku 2000 do roku 2021 včetně. Nebudu opakovat co jsem uvedl tam, jen připomenu dvě daně, které jsou pro vládní balíček důležité: daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob, a to v procentech celkových daňových a odvodových příjmů (taxation). V srovnáních jsem zahrnul data z ČR ve srovnání s průměrem OECD, Německem, Rakouskem a Spojeným královstvím.

Výnos daně z příjmu fyzických osob jako procento celkových daní a odvodů je u nás mimořádně nízký: je dvaapůlkrát nižší, než je průměr zemí OECD, či než je v Rakousku a třikrát nižší než v Německu

Nízký podíl daně z příjmu fyzických osob na celkové objemu daní a odvodů ve srovnání s téměř celým světem je způsoben parametry této daně v ČR. Na následujícím grafu jsou na ose y vynesena maximální sazba této daně (Top PIT) v jednotlivých zemích (ČR je CZE, Spojené království je GBR, Německo je DEU) a na ose x hraniční hodnoty příjmu, v násobcích průměrné mzdy, nad nimiž platí tyto maximální sazby.

Naše hodnoty, TOP PIT=23 % a hraniční hodnota 4násobek průměrné mzdy, jsou až na Estonsko a Maďarsko, daleko od většiny vyspělých zemi, které mají PIT typicky dvakrát větší a hranici naopak dvakrát nižší než my. Státy, jako je třeba Rakousko (AUT), které mají vysoké hraniční hodnoty, mají obvykle velmi progresivní růst sazby daně, takže i pod tuto hranicí jsou sazby ve srovnání s námi vysoké.

Naopak výnos daně z příjmu právnických osob je u nás větší než u všech třech zemí i průměru OECD

Navíc zaměstnavatelé odvádějí nepřiměřeně vysoké odvody a sociální zabezpečení. Výše 24,8 % z mezd, což představuje velkou nevýhodu našich podniků ve srovnání se zahraničními, které odvádějí typicky polovinu této hodnoty. Navíc podíl placený zaměstnavateli je téměř čtyřikrát větší než zaměstnanci (24,8:6,5), zatímco ve všech vyspělých zemích je tento poměr cca 1:1.


Chce-li vláda odstranit vysoký strukturální deficit našeho státního rozpočtu, měla by proto především zvýšit daň z příjmu fyzických osob pro střední a vyšší příjmové třídy a s mírnou úpravou se vrátit k sazbám platným do konce roku 2020, kdy sazba daně z příjmu fyzických osob činila 20,1 % ze mzdy (ekvivalent 15 % ze superhrubé mzdy) a 27 % (zahrnující solidární zvýšení daně) nad 4násobkem průměrné mzdy. Střední a vyšší třída bezpochyby toto zvýšení bez problému snese a pro příjmy do průměrné mzdy by bylo vhodné zavést třetí pásmo s dnešními 15 %. Tento model je blízký vyvážené variantě studie PAQ+IDEA, která navrhuje stejných 15 % pro pásmo do průměrné mzdy, 23 % od průměrné mzdy do jejího 4násobku a 31 % nad 4násobkem. Můj návrh má z hlediska politické přijatelnosti výhodu v tom, že by ve srovnání se stavem do roku 2020 daně žádné příjmové skupině nezvyšoval, ale naopak té nejnižší snižoval. I po těchto úpravách by naše sazby této daně byly ve srovnáni s vyspělými státy nízké. Toto je třeba neustále opakovat.

Petr Fiala neustále opakuje, že na sanaci strukturálního deficitu se musí podílet všechny příjmové skupiny, ale jediná úprava, která se v balíčku týká bohatých je snížení hranice pro sazbu 23 % ze 4násobku na trojnásobek průměrné mzdy. Z toho, co této změně víme se vládní strany shodly, že se sníží práh 23 % daně z příjmů fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Z této informace ovšem nelze zjistit, jaký dopad to bude mít na plátce DPFO i státní rozpočet, protože není jasné, zda se také změní horní hranice pro odvody na sociální pojištění, která je v současném zákoně stejná jako je práh pro sazbu daně z příjmů fyzických osob 23 %, tedy 4násobek průměrné měsíční mzdy. To tak samozřejmě nemusí být, ale formulace v materiálu Ministerstva financí. „Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23% sazba daně, bude namísto 4násobku průměrné mzdy začínat na 3násobku průměrné mzdy“ o tom nic výslovně neříká. Ale i v případě, že strop na odvody na sociální pojištění zůstane na 4násobku průměrné mzdy, bude dopad snížení prahu pro sazbu 23 % velmi omezený. Při průměrné mzdě 40 tisíc Kč měsíčně by poplatníci s příjmem nad hranicí 160 tisíc Kč měsíčně zaplatili o 3,2 tisíce Kč více než nyní. A ti mezi 120 a 160 tisíci měsíčně, na které by sazba 23 % dopadla nově, by zaplatili od nuly do 3,2 tisíce Kč měsíčně více. Vzhledem k tomu, že ti první na zrušení superhrubé mzdy vydělali při této průměrné mzdě 8000 Kč a tu druzí mezi 6000 a 8000 Kč měsíčně, jistě není nutno je litovat.

Je smutnou ilustrací zbabělosti poslanců a členů vlády za TOP09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, že nebyli schopni přesvědčit ODS, jejichž poslanci čítají jen 34 z celkových vládních 108, že zvýšení DPFO zhruba návratem do roku 2020, je nezbytná pro nápravu daňového zločinu, který ODS spáchala s ANO. A ideologické umanutosti a sterility ODS, že není ochotna přiznat chybu. Všichni rozumní lidé by jistě pochopili, že v současné ekonomické i politické situaci musí k sanaci strukturálního deficitu přispět především ti, kdo na způsobu zrušení superhrubé mzdy nejvíce vydělali, tj. ti bohatí. Připomínám, že všichni členové vlády a jistě i poslanci na zrušení superhrubé mzdy loni vydělali 96 tisíc, o něž jim klesla DPFO. Naopak je nespravedlivé, že vláda chce zvýšit daňové zatížení podniků, které jsou již dnes zatíženy nepřiměřeně vysokými odvody na sociální zabezpečení.


Je také smutné, že hrdina boje proti rozvratu státního rozpočtu v režii ANO a ODS v listopadu 2020 v poslední době výrazně utlumil svou kritiku vládního konsolidačního balíčku, ale že bude Miroslav Kalousek schopen tvrdit takové hlouposti jako ve svém tvýtu

Přeneseme-li zátěž konsolidace na vysokopříjmové – tedy vysoce kvalifikované a výkonné zaměstnance – tak o ně přijdeme. Navíc je to proklatě demotivační. Proč bych se měl vzdělávat a zvyšovat si kvalifikaci, když za to pak budu potrestán vyšším zdaněním?

v němž kritizuje výše citovaný návrh společnosti PAQ Research a ekonomů z think-tanku IDEA na záchranu státního rozpočtu, to jsem opravdu nečekal. Kam půjdou podle bývalého nejlepšího ministra financí celého vesmíru naši vysoce kvalifikovaní a výkonní zaměstnanci za lepším, do Estonska, Litvy, Maďarska, Rumunska, Bulharska či Černé hory? Všude tam, kde by se měli opravdu lépe a kam také mnozí odcházejí, by platili daleko vyšší daně než u nás. A ještě absurdnější je Kalouskovo tvrzení o demotivačním účinku zvýšení DPFO. Představa, že by mladí lidé raději volili nevzdělanost a nízko zdaněné nízké příjmy, než aby se vzdělávali a tím pádem měli sice více zdaněné, ale daleko vyšší příjmy, je zcela mimo mísu. A to nemluvím o tom, že stále existuje spousta exotů, kteří se vzdělávají prostě proto, že chtějí být vzdělání. Ale to Miroslav Kalousek asi nechápe. Snad jedině vidina teplého místa v Senátu v dresu TOP09 může ve snaze podpořit koaliční konsolidační balíček motivovat Miroslava Kalouska k takovým tvrzením


A na konec ještě jedna absurdita ilustrující přerod Pirátů na obyčejné politické populisty. Předseda klubu třech pirátských poslanců a jedné poslankyně, Mgr. et Mgr. Jakub Michálek prohlásil v Událostech a komentářích ČT 11. května tohoto roku v dotace na pirátský názor na koaliční konsolidační balíček toto:

Za nás za Piráty je důležité, že se vládě podařilo najít řešení tohoto problému, který tady bezpochyby je, protože lidi se kterými se bavím na ulici, přátelé, známí atd. tak si uvědomují, že musíme samozřejmě šetřit a že budeme muset zvednout nějaké daně, a když si vzpomeneme předvolební kampani tak to byli Piráti a Starostové, v koalici jsme jim říkali, že nebudeme moci jít pouze cestou těch úspor, ale nějakou část budou muset tvořit i nějaké nové zdroje. Takže my jsme v tomhle tom čestní a plníme to, co jsme říkali před volbami. Ten výsledek, který vláda připravila tomu zcela odpovídá a dokonce, což považuji za nejcennější, tak je zázrak podařilo se nám to udělat tak, že nedochází ke vyššímu zdanění výplat a dani z příjmu fyzických osob a že nedochází ke zdražení DPH na nákupech. A to je, co mi lidé říkali, lidi mi říkali zkuste to udělat tak, abyste nám nešáhli na výplaty, abyste nám nezdražovali DPH, protože to by vedlo k tomu, že bude dál zhoršovat inflace. Vláda toto zadání splnila a já jsem v tomto ohledu na ní hrdý, co jsme zatím připravili.

Takže lidé Piráta Michálka žádali, aby jim vláda „nešáhla na platy“, vláda „toto zadání splnila“ a on je proto na ní i sebe hrdý. Takto bychom mohli snadno řešit všechny problémy: zeptáme se lidí, co chtějí a uděláme to.