Spory o radar v Česku se míjejí, z nepochopení nebo záměrně, s podstatou problému. Potvrdila to i debata v Senátu, který schválil smlouvy s USA o radaru. Ti, kteří na tom léta pracovali samozřejmě nabízejí jenom argumenty, které mají posvětit jejich úsilí. Ale úvahy o tom, kdo je protiamerický, kdo by nás chtěl zavléci znovu na východ, obavy z Ruska nebo z jakýchsi vzdálených dosud neexistujících nebezpečí nemají s radarem nic společného stejně jako úvaha, že bychom měli Američanům odsouhlasit systém, který chtějí, z vděčnosti za pomoc ve světových a ve studené válce. Nechtějí ho Američané. Je pozůstatkem poražené politiky Bushovy vlády. A Američané nepomáhali hodným Čechům, ale proto, že jejich zájem se sešel se zájmem Evropy a se zájmem naším. Jde o to, aby se tyto zájmy setkaly i dnes.

Zvolení Baracka Obamy je po letech vlády neokonzervativních představ o americké výlučnosti pro setkání zájmů novou nadějí. Když Obama mluvil v kampani o spolupráci s evropskými spojenci, zřejmě cítí, že bezpečnost ve světě nelze zajistit ani násilím ani jednostrannými akcemi, ale dohodou Evropanů a Američanů o tom, jaké jsou současné hrozby a jak jim budeme společně čelit. Proto tvrdit, že Obama podporuje protiraketový je nepřesné. Moderátorovi televize FOX O´Reillymu Obama teprve na potřetí opakovanou otázku ve volební kampaní odpověděl, že podporuje systém za předpokladu, že bude fungovat. Zvolený viceprezident Joe Biden byl proti těmto derivátům hvězdných válek vždycky. Dnes dodává, že s tím bude souhlasit pouze tehdy, pokud náklady nebudou vyšší než náklady na systémy, které by ho mohly překonat. Andrej Sacharov kdysi poznamenal, že budování takovýchto systémů je nesmírně nákladné, ale vytvoření prostředků k jejich znehodnocení je velice levné.

Podmínka fungování systému splněna není. Rakety zatím nefungují. Naposledy v druhém listopadovém týdnu v Tichomoří při zkoušce, která stála 55 milionů dolarů, opět minula protiraketová střela cíl, který měla zničit. Selhaly senzory od společnosti Raythorn, která se angažuje při plánování radaru u nás. Zkouška rakety proti útočící střele v nejvyšší fázi letu plánované pro Polsko stojí více než 100 milionů dolarů a podle odborníků není vůbec jisté, zda se zkoušky v příštích dvou letech podaří úspěšně uskutečnit.

Barack Obama slibuje Američanům zlepšení jejich situace a při současném stavu americké a světové ekonomiky a při enormním zadlužení Spojených států, to nebude snadné. Fantazie hvězdných válek stála od Reaganových dob 160 miliard dolarů bez pozitivního výsledku. Budou Američané chtít utrácet další miliardy na systém, který má zlikvidovat jedinou zbraň odkudsi, kde dosud nic takového není? Zvolený prezident jmenoval Petera Orszaga, dosavadního šéfa rozpočtové kanceláře Kongresu, ředitelem kanceláře Bílého domu pro zprávu a rozpočet. Pověřil ho úkolem důkladně prověřit federální výdajové programy a vyloučit takové, které nejsou nezbytně nutné.

Neustále se říkalo, že rakety nejsou proti Rusku, ale z českých a polských postojů neustále trčí obavy z Ruska. Proti ruskému raketovému potenciálu nějaký radar tady nebo pár raket v Polsku žádnou hrozbu neznamenají. Při konfliktu by je zlikvidovali za pár minut. Když však Rusové odmítají chování, které považují za jejich postupné obkličování, budou jednat. Hrozba, že postaví raketový systém v Kaliningradu, je podle mého názoru vyjednávací argument pro rozhovory o nějaké všeobecnější dohodě o evropské bezpečnosti. Bez toho, jak upozorňuje také poslední dokument amerických zpravodajských služeb, budou Rusko, Čína, Indie, Pákistán a možná i další státy posilovat vlastní jaderný deterent a jako regionální mocnosti samostatně zajišťovat své chápání bezpečnosti ve svém „blízkém zahraničí“, ne vždy mírovými prostředky.

Mluví se o tom, že styčnou plochou s Obamovou administrativou by mohl být důraz na připojení amerického štítu k NATO. Potíž je v tom, že dosavadní summity NATO se tomu vyhnuly diplomatickými formulacemi typu „ani oblečená ani nahá“. Výroky generálního tajemníka NATO, jeho mluvčího nebo Sarkozyho, že systém je dvoustrannou záležitostí České republiky, Polska a USA, jsou diplomatickou formou odmítnutí.

Je proto nejvyšší čas, a změna v Bílém domě to umožňuje, začít znovu jednat o novém bezpečnostním systému tak, jak s ním počítala Charta pro novou Evropu na konci roku 1990 a prezident Bush starší, když tehdy mluvil o novém světovém řádu. Přispívá k tomu návrh prezidenta Sarkozyho z Nice svolat v létě 2009 na toto téma summit. Do té doby bychom neměli mluvit o umístění protiraketového štítu anebo o raketách v Kaliningradu. Sarkozy dodal, že o přípravě jednání je dohodnut s Obamou a že dubnový summit NATO bude příležitostí, kde "společně s našimi americkými přáteli představíme návrhy nové bezpečnostní dohody pro kontinent". Obamův tým tyto výroky nedementoval, zatímco na falešnou informaci kanceláře polského prezidenta, že Obama v rozhovoru s Kaczynskim podpořil raketový systém, byla odmítavá reakce okamžitá.

Zdá se, že hlavním účelem tlaku na schvalování smluv o radaru u nás je podpořit americkou lobby, která prosazuje tento zbytečný systém proti duchu rodící se nové americké politiky. Více budeme vědět po dubnovém summitu NATO, případně po plánovaném letním bezpečnostním summitu, který by měl diskutovat o nových strategiích. Polský ministr zahraničí Sikorski proto říká, že bychom měli postupovat v této věci opatrně a trpělivě vyčkat na to, jak se rozhodne nová americká adminstrativa. A je dobře, že naše Poslanecká sněmovna se chová rozumně, když schvalování smluv s USA zatím odkládá. Doufejme, že jí to vydrží.