Lisabonská smlouva je dokument strategické povahy, diskuse k ní je přesto smutnou směsicí populismu a prázdného ideologizování. Souboj úslužných přitakávačů a vlastenčících odpůrců mnoho o meritu neprozradí a lidé se od této pro ně neuchopitelné materie s nezájmem odvrací. Odvrací se tak ale i od budoucnosti Evropy. Přitom silnou Evropu spojenou dobrým smluvním základem potřebujeme.