Půl století od upálení studenta Palacha je současně 30 let od represí, kdy se začal drolit minulý režim. Od normalizátorů to byla hloupost a výraz jejich neschopnosti reformovat systém navzdory proklamovaným přestavbovým heslům. I když ani dnes nelze rozhodnout, zda sebevražda je víc tragedii či hrdinství, z připomínky této události by se neměl vytrácet ani pietní rozměr, ani skutečný historický kontext.
Netřeba na levici podléhat okázalé ideologizaci, sebemrskačství, ani spasitelskému komplexu senilnících autorit. Účinná politika má kořeny v proměnách světa a nevyroste jen z rituálů a trosek toho starého. Může se tak přerodit znovu to, co začalo před dvěma stoletími ?