Vláda Petra Nečase přiznává, že cílem extrémní změny daně z přidané hodnoty je zalátat díru na důchodovém účtu po chystaném zavedení tzv. dobrovolného opt-outu. Tyto peníze z daní tedy nepřímo skončí na účtech těch bohatších, kteří se rozhodnou pro soukromé spoření na stáří.

Reformu pro bohaté mají tedy zaplatit peníze od chudých. Má tento krok vůbec nějaký národohospodářský smysl ? Zvýšení spodní sazby DPH z 10% na konečných 17,5% je spojeno se zdražením . Ministerstvo financí zvýšení cen odhaduje v průměru jen o 1,2 %, ale zdražení se týká hlavně sociálně citlivých položek (opatrný odhad růstu životních nákladů důchodců je 4%). Z peněženek nám to všem vytáhne více jak 20 mld korun. Je absurdní, pokud takto mají i dnešní chudí dotovat budoucí důchody těm bohatým.
Z hlediska státního rozpočtu to bude dokonce ztrátová operace. Kromě následného snížení základní sazby z 20% na 17,5% (výpadek cca 20 mld korun) se má sociální citlivost změn nepřímo kompenzovat daňovým zvýhodněním na dítě (úlevou 150,- Kč měsíčně), což není moc, ale přinese to výpadek v inkasu daně z příjmu fyzických osob 4 mld korun. Pokud se vládaještě rozhodne kompenzovat zdražení důchodcům mimořádnou valorizací důchodů, vzrostou veřejné výdaje o dalších 4-6 mld korun. A to nekalkuluji již pozapomenutý slib zvýšení životního minima jako základu pro výpočet sociálních dávek.
Nedoplatí jenom občan. Daň z přidané hodnoty je sdílená daň a vláda se rozhodla že část zvýšení výnosu DPH náležící obcím a krajům odčerpá zákonem o rozpočtovém určení daní. Pokud ale propočty očekávaného navýšení inkasa nevyjdou (lidé budou po zdražení méně nakupovat, nebo budou nakupovat v zahraničí), se snížením zákonného podílu na této sdílené dani mohou dostat i méně. A nezapomínejme, že veřejná správa také zaplatí vyšší DPH (zejm. ve veřejné dopravě, za teplo, zřizované organizace atp.) – u krajů to bude o více jak 1 miliardu korun, v sektoru obce půjde v souhrnu minimálně o stamiliony
Vláda argumentuje vznik jednotné sazby DPH tím, že více sazeb je přežitek. Většina zemí EU ale má dvě nebo tří sazby a to proto, že to má sociální funkci. V některých zemí je dokonce na nejcitlivější komodity sazba nulová. Podle vlády se údajně spotřební koše bohatých a chudých domácností zas tak moc neliší. To je ale falešný argument – pro chudé rodiny mají výdaje na zdraví, stravování, bydlení v struktuře životních nákladů daleko větší váhu.
Neobstojí ani argument, že rozlišování více sazeb zvyšuje riziko chyby při správě daní a tedy vyšší daňové úniky. Přeci více sazeb existuje po desítky let a nejmohutnější úniky v oblasti DPH s tím rozhodně nesouvisí. Vládě, která si říká vláda podnikatelů, by měli lidé věřit, že si umí spočítat, co slibuje. V létě 2009 sliboval ministr Kalousek že konsolidace financí dosáhne jen zefektivněním výdajů a přišel tzv. janotův balíček, který zvedl sazby DPH o 1%. Následně prohlašoval ministr Janota, že řeči o dalším zvyšování daní jsou pomluva. a politici dnešní vlády šly do voleb s tím, že nebudou zvyšovat daně A přišlo dnešní rekordní zvýšení sazeb DPH.
Zatím po dnešku prošel návrh zákona jen první parlamentní debatou – ještě je čas vzpomenout si na sliby občanům a spočítat si lépe co nám hrozí. Nejen ze sociálního, ale i z národohospodářského hlediska je to celé pomatené. Ještě se ale můžeme z tohoto daňového Absurdistánu vrátit do Evropy. Po téhle nesmyslné jednosměrce s jednoznačně záporným efektem odmítá jet většina občanů České republiky. Tak co jim začít konečně naslouchat ?