Musíme zvýšit daně, ale jinak
Na Ministerstvu financí ČR v souvislosti s krizovým propadem ekonomiky úředníci pracují na variantách opatření, kterými by zvýšili rozpočtové příjmy (i optimistické předpovědi totiž mluví o propadu příjmů v rozdahu cca 50-60 mld korun v roce 2012). Média nyní počátkem roku zveřejnila o jaké další nápady na změnu daní by mělo jít.
K tomu lze říci, že při konsolidaci veřejných financí KSČM už dlouhodobě prosazovala větší akcent na příjmovou stranu oproti pouhým výdajovým škrtům. Vláda tehdy na tyto návrhy neslyšela a prosazovala své pojetí daňové reformy, které mělo dále snížit daňovou kvótu (podíl vybraných daní na hrubém domácím produktu) a v konečném důsledku i vést k menšímu rozsahu přerozdělování.
V době kdy ekonomika přechází opět do recese je mobilizace příjmové strany veřejných rozpočtů mnohem obtížnější. Vláda tedy zjevně opět promeškala příležitost. Přesto platí, že k stabilizaci veřejných financí je určité zvýšení příjmů nutné. Dlouhodobě samozřejmě pomůže péče o obnovu ekonomického růstu a také o snižování dańových úniků a nedoměrků (ty se pohybují minimálně kolem 100 miliard korun).
Z krátkodobého hlediska i pro nejbližší fiskální období na léta 2012 a 2013 v době ekonomických potíží je potřebné lépe nastavit dańové povinnosti. Samozřejmě mnohem citlivěji z hlediska podpory hospodářské aktivity a investování, ale ve struktuře, které se od návrhů MF ČR v mnohém může lišit.
Především mám za nepřijatelné, aby hlavní navýšení daňového inkasa ještě letos bylo dosaženo zvýšením jednotné sazby DPH až na 19%. Tento krok má zejmě být i východiskem pro připravovanou novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2012. Další zvyšování DPH, stejně jako spotřebních daní, by ale mohlo podvázat kupní sílu obyvatel a nebo posílit přeshraniční nákupy.
Pokud MF ČR zvažuje zvýšit silniční daň a zavést novou uhlíkovou daň, tak to je sice obecně logický krok, ale je třeba si ujasnit konkrétní nastavení, aby další zpoplatnění dopravní cesty a energií neměla v době krize nežádoucí účinky.
Vzhledem k tomu, že koncem roku prošla Parlamentem ČR spolu se zřízením tzv. jednoho inkasního místa rozsáhlá novela daně z příjmů, je zarážející, že má být vzápětí znovu novelizována. Ukazuje to na bezkoncepčnost práce vlády. Ještě loni odmítala zavést další pásma u daně z příjmu fyzických osob, nyní ustupuje a navrhuje zdanit ty nejbohatší, bohužel jen se symbolickým výnosem. KSČM zde navrhuje výraznější daňovou progresi – tato daň ostatně může ovlivnit rozpočet až v roce 2013.
MF ČR dále navrhuje zrušit zaměstnanecké paušály, které byly koncem loňského roku přijaty jako určitá kompenzace dosavadních vládních úprav daně z příjmu. Tady upozorňujeme, že daleko lépe by se mohlo státní rozpočet zhojit, kdyby bylo obnoveno zdanění dividend a přijata dań z finančních transakcí, která je navrhována i z úrovně EU. Nemělo by se zapomenout ani na evropsky srovnatelnou, ale přesto vyšší korporátní daň, zejména pro velké firmy s mnohamilionovým obratem.
MF ČR také zvažuje zvýšit majetkové daně, konkrétně u daně z převodu nemovitosti z dosavadních 3% na 5%. Majetkové daně v ČR jsou opravdu nízké, ale mělo by se jít cestou větší progrese – tedy zdanit spíše velké a často neproduktivní majetky. Znovu je nastolena otázka omezení výdajových paušálů pro OSVČ – tady je třeba si uvědomit, že pro drobné podnikatele a živnostníky to může mít existenční dopad a může je to zařadit mezi nezaměstnané.
Alternativy mobilizace příjmové stránky veřejných financí tedy jsou. Buď budou uvažované změny nadále připravovány kabinetně a prosazovány opět silou a nebo se diskuse o takto ekonomicky i politicky citlivém problému otevře. Letos je rok volební, vláda by měla myslet na to, že volič bude moci politikům brzo vystavit účet.
K tomu lze říci, že při konsolidaci veřejných financí KSČM už dlouhodobě prosazovala větší akcent na příjmovou stranu oproti pouhým výdajovým škrtům. Vláda tehdy na tyto návrhy neslyšela a prosazovala své pojetí daňové reformy, které mělo dále snížit daňovou kvótu (podíl vybraných daní na hrubém domácím produktu) a v konečném důsledku i vést k menšímu rozsahu přerozdělování.
V době kdy ekonomika přechází opět do recese je mobilizace příjmové strany veřejných rozpočtů mnohem obtížnější. Vláda tedy zjevně opět promeškala příležitost. Přesto platí, že k stabilizaci veřejných financí je určité zvýšení příjmů nutné. Dlouhodobě samozřejmě pomůže péče o obnovu ekonomického růstu a také o snižování dańových úniků a nedoměrků (ty se pohybují minimálně kolem 100 miliard korun).
Z krátkodobého hlediska i pro nejbližší fiskální období na léta 2012 a 2013 v době ekonomických potíží je potřebné lépe nastavit dańové povinnosti. Samozřejmě mnohem citlivěji z hlediska podpory hospodářské aktivity a investování, ale ve struktuře, které se od návrhů MF ČR v mnohém může lišit.
Především mám za nepřijatelné, aby hlavní navýšení daňového inkasa ještě letos bylo dosaženo zvýšením jednotné sazby DPH až na 19%. Tento krok má zejmě být i východiskem pro připravovanou novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2012. Další zvyšování DPH, stejně jako spotřebních daní, by ale mohlo podvázat kupní sílu obyvatel a nebo posílit přeshraniční nákupy.
Pokud MF ČR zvažuje zvýšit silniční daň a zavést novou uhlíkovou daň, tak to je sice obecně logický krok, ale je třeba si ujasnit konkrétní nastavení, aby další zpoplatnění dopravní cesty a energií neměla v době krize nežádoucí účinky.
Vzhledem k tomu, že koncem roku prošla Parlamentem ČR spolu se zřízením tzv. jednoho inkasního místa rozsáhlá novela daně z příjmů, je zarážející, že má být vzápětí znovu novelizována. Ukazuje to na bezkoncepčnost práce vlády. Ještě loni odmítala zavést další pásma u daně z příjmu fyzických osob, nyní ustupuje a navrhuje zdanit ty nejbohatší, bohužel jen se symbolickým výnosem. KSČM zde navrhuje výraznější daňovou progresi – tato daň ostatně může ovlivnit rozpočet až v roce 2013.
MF ČR dále navrhuje zrušit zaměstnanecké paušály, které byly koncem loňského roku přijaty jako určitá kompenzace dosavadních vládních úprav daně z příjmu. Tady upozorňujeme, že daleko lépe by se mohlo státní rozpočet zhojit, kdyby bylo obnoveno zdanění dividend a přijata dań z finančních transakcí, která je navrhována i z úrovně EU. Nemělo by se zapomenout ani na evropsky srovnatelnou, ale přesto vyšší korporátní daň, zejména pro velké firmy s mnohamilionovým obratem.
MF ČR také zvažuje zvýšit majetkové daně, konkrétně u daně z převodu nemovitosti z dosavadních 3% na 5%. Majetkové daně v ČR jsou opravdu nízké, ale mělo by se jít cestou větší progrese – tedy zdanit spíše velké a často neproduktivní majetky. Znovu je nastolena otázka omezení výdajových paušálů pro OSVČ – tady je třeba si uvědomit, že pro drobné podnikatele a živnostníky to může mít existenční dopad a může je to zařadit mezi nezaměstnané.
Alternativy mobilizace příjmové stránky veřejných financí tedy jsou. Buď budou uvažované změny nadále připravovány kabinetně a prosazovány opět silou a nebo se diskuse o takto ekonomicky i politicky citlivém problému otevře. Letos je rok volební, vláda by měla myslet na to, že volič bude moci politikům brzo vystavit účet.