Bezplatná veřejná městská doprava
Téma bezplatné veřejné hromadné dopravy v městech je znovu skloňované. Závisí ale od rozpočtových možností jednotlivých měst. Největší nároky na veřejné finance by to u nás přineslo v hlavním městě Praha. Přesto je to koncept hodný diskuse.
Jedním z hitů nadcházejících komunálních voleb v hlavním městě Praze se stala myšlenka bezplatné hromadné dopravy. Tuto myšlenku má ve svém programu KSČM. V případě volebního úspěchu by prosazovala bezplatnou veřejnou dopravu v Praze i strana Patrioti - Volba pro Prahu a také hnutí Řešení pro Prahu. Co tato myšlenka znamená reálně ?
Nejde o myšlenku novou, úvahy o bezplatné MHD s cílem tlumit silniční dopravu a zlepšit životní prostředí se objevovaly už 80. letech XX. století. Je jasné že přeprava zdarma přitahuje zájem cestujících a uleví se tak jiným, méně ekologickým formám dopravy. MHD zdarma neuvěřitelně zrychlí dopravu v centru města a automobilový provoz poklesne. Vést rozumnou diskusi na toto téma ale předpokládá zpracovat reálnou dopadovou studii a vyhodnotit zkušenosti odjinud .
Za dopravu neplatí např. od loňska v půlmilionovém estonském Talinu. Z menších měst mají MHD zadarmo například v Hasseltu v Belgii, Kiruně ve Švédsku nebo Châteauroux ve Francii. I u nás některá města testovala na vybraných linkách či v celé síti bezplatný provoz hromadné dopravy. Například Frýdek – Místek či Třeboň a Valašské Meziříčí. V Českých Budějovicích se jezdilo zdarma první školní den. V Ostravě se neplatilo za jízdenky v době smogu. Ve volebních programech se tato otázka letos objevuje kromě Prahy také v Plzni, Mostě, Litvínově či Bruntále.
Samozřejmě že doprava v menších městech představuje jiný problém než ve velkoměstech. Základem jsou ekonomické ukazatele. Z cca 50 miliardového rozpočtu hl.m. Prahy je polovina vydávána na dopravu. A také platí, že hospodaření Dopravního podniku Praha a.s. (DPP) je ztrátové a vyžaduje dotaci z veřejných rozpočtů. Větší atraktivita Prahy s bezplatnou dopravou může mít dopad do větší mobility lidí a nárůstu turismu – daňové efekty z tohoto nárůstu pro městskou kasu jsou ale zatím otázkou pro analytiky. Jasné jsou ale bohužel především bezprostřední výpadky tržeb za dopravu .
Tyto tržby včetně vnějších pásem a přirážek za jízdu načerno činily v roce 2013 celkem 4,4 miliardy Kč. O tyto výnosy bychom přišli zrušením jízdného. Zrušení by také vedlo k úsporám za tarifní a odbavovací systém, ty se však řádově pohybují maximálně v stovkách milionů korun. Pouhé úspory na revizorech včetně soudního vymáhání pokut černým pasažérům a úspory na výrobě a prodeji jízdenek by tedy nekompenzovaly nárůst potřeby provozní dotace cca o 4 miliardy Kč (v Brně by zrušení jízdného znamenalo výpadek kolem 1 miliardy).
Lze předpokládat, že věší zájem o veřejnou hromadnou dopravu (odhady hovoří o 20-30%) zvýší také investiční a provozní náklady DPP. Nárůst přepravních výkonů znamená nakoupit a provozovat další vozidlový park včetně posílení vozoven, opraven a další infrastruktury. A to v situaci kdy DPP není schopná utáhnout původní představu dodávek tramvají od plzeňské Škoda Transportation.a.s.. Opravovat donekonečna jen starý park který byl pořízen ještě v minulém století je také absurdní představa. Poměrně konzervativní odhad navýšení dotačního příspěvku hl. m. Praha na provoz a investice DPP by při zrušení jízdného mohl činit cca 6 miliard korun. To je částka, která tvoří 12% příjmů pražské radnice a aktuálně v rozpočtu není k dispozici.
Je tedy na místě zvážit možnost postupného řešení vize bezplatné dopravy v Praze. Jde o rozšíření možnosti selektivního nastavení tarifů. V Praze existuje dosud přeprava zdarma pro určité kategorie cestujících – děti do 15 let a senioři nad 65 let. Zde se dá snadno zjistit oprávnění na základě data narození. Lze také rozlišovat místní a turisty. To ovšem předpokládá diferencovaný systém placení (jako systém sociálních slev, pro dárce krve atp.) a jejich kontroly. Dosažení zcela bezplatné dopravy v Praze by pak vycházelo z reálných rozpočtových možností Prahy a stabilizace ekonomiky Dopravního podniku Praha, a.s..
Publikováno na www.denikreferendum.cz
null
Jedním z hitů nadcházejících komunálních voleb v hlavním městě Praze se stala myšlenka bezplatné hromadné dopravy. Tuto myšlenku má ve svém programu KSČM. V případě volebního úspěchu by prosazovala bezplatnou veřejnou dopravu v Praze i strana Patrioti - Volba pro Prahu a také hnutí Řešení pro Prahu. Co tato myšlenka znamená reálně ?
Nejde o myšlenku novou, úvahy o bezplatné MHD s cílem tlumit silniční dopravu a zlepšit životní prostředí se objevovaly už 80. letech XX. století. Je jasné že přeprava zdarma přitahuje zájem cestujících a uleví se tak jiným, méně ekologickým formám dopravy. MHD zdarma neuvěřitelně zrychlí dopravu v centru města a automobilový provoz poklesne. Vést rozumnou diskusi na toto téma ale předpokládá zpracovat reálnou dopadovou studii a vyhodnotit zkušenosti odjinud .
Za dopravu neplatí např. od loňska v půlmilionovém estonském Talinu. Z menších měst mají MHD zadarmo například v Hasseltu v Belgii, Kiruně ve Švédsku nebo Châteauroux ve Francii. I u nás některá města testovala na vybraných linkách či v celé síti bezplatný provoz hromadné dopravy. Například Frýdek – Místek či Třeboň a Valašské Meziříčí. V Českých Budějovicích se jezdilo zdarma první školní den. V Ostravě se neplatilo za jízdenky v době smogu. Ve volebních programech se tato otázka letos objevuje kromě Prahy také v Plzni, Mostě, Litvínově či Bruntále.
Samozřejmě že doprava v menších městech představuje jiný problém než ve velkoměstech. Základem jsou ekonomické ukazatele. Z cca 50 miliardového rozpočtu hl.m. Prahy je polovina vydávána na dopravu. A také platí, že hospodaření Dopravního podniku Praha a.s. (DPP) je ztrátové a vyžaduje dotaci z veřejných rozpočtů. Větší atraktivita Prahy s bezplatnou dopravou může mít dopad do větší mobility lidí a nárůstu turismu – daňové efekty z tohoto nárůstu pro městskou kasu jsou ale zatím otázkou pro analytiky. Jasné jsou ale bohužel především bezprostřední výpadky tržeb za dopravu .
Tyto tržby včetně vnějších pásem a přirážek za jízdu načerno činily v roce 2013 celkem 4,4 miliardy Kč. O tyto výnosy bychom přišli zrušením jízdného. Zrušení by také vedlo k úsporám za tarifní a odbavovací systém, ty se však řádově pohybují maximálně v stovkách milionů korun. Pouhé úspory na revizorech včetně soudního vymáhání pokut černým pasažérům a úspory na výrobě a prodeji jízdenek by tedy nekompenzovaly nárůst potřeby provozní dotace cca o 4 miliardy Kč (v Brně by zrušení jízdného znamenalo výpadek kolem 1 miliardy).
Lze předpokládat, že věší zájem o veřejnou hromadnou dopravu (odhady hovoří o 20-30%) zvýší také investiční a provozní náklady DPP. Nárůst přepravních výkonů znamená nakoupit a provozovat další vozidlový park včetně posílení vozoven, opraven a další infrastruktury. A to v situaci kdy DPP není schopná utáhnout původní představu dodávek tramvají od plzeňské Škoda Transportation.a.s.. Opravovat donekonečna jen starý park který byl pořízen ještě v minulém století je také absurdní představa. Poměrně konzervativní odhad navýšení dotačního příspěvku hl. m. Praha na provoz a investice DPP by při zrušení jízdného mohl činit cca 6 miliard korun. To je částka, která tvoří 12% příjmů pražské radnice a aktuálně v rozpočtu není k dispozici.
Je tedy na místě zvážit možnost postupného řešení vize bezplatné dopravy v Praze. Jde o rozšíření možnosti selektivního nastavení tarifů. V Praze existuje dosud přeprava zdarma pro určité kategorie cestujících – děti do 15 let a senioři nad 65 let. Zde se dá snadno zjistit oprávnění na základě data narození. Lze také rozlišovat místní a turisty. To ovšem předpokládá diferencovaný systém placení (jako systém sociálních slev, pro dárce krve atp.) a jejich kontroly. Dosažení zcela bezplatné dopravy v Praze by pak vycházelo z reálných rozpočtových možností Prahy a stabilizace ekonomiky Dopravního podniku Praha, a.s..
Publikováno na www.denikreferendum.cz