Sníženou DPH kompenzovat progresivní daní
Česká republika přistupuje nyní po deseti letech k snižování daně z přidané hodnoty. Která z alternativ jejího snižování je rozumnější a která nakonec zvítězí ?
Při zavedení DPH v roce 1993 byly stanoveny sazby snížená 5% a základní 23%. Od roku 2004, kdy byla základní sazba snížena na 19%, tato daň už jenom rostla až na současných 15% a 21%. Vláda navrhuje při snížení DPH koaliční kompromis, tedy vytvoření třetí sazby ve výši 10%, kam chce zařadit jen knihy, léky a kojeneckou výživu. Naprostá většina zboží a služeb tedy zůstává v původní, tolik kritizované výši. Tři sazby DPH jsou přitom v EU spíše výjimkou, podobně jako sazba jediná. Většina členských zemí má sazby dvě.
Zvláštní vstřícnost projevila vůči snahám snižovat DPH pravicová opozice, která ještě ve vládní roli stála u posledních tří zvyšování. Přidala se ke kritice zbytečné administrativní složitosti správy tří sazeb DPH a navrhla udržet sazby dvě. Zatímco ODS navrhla vrátit se do roku 2012, tedy před zvýšení sazeb o 1 procentní bod (které sama jako přechodné opatření navrhla), tak TOP09 furiantsky ústy emeritního ministra financí Kalouska navrhla když už tak už. Konkrétně navrhl přesunout do druhé snížené sazby vše co umožňuje směrnice EU, tedy první sníženou sazbu 15% zcela vyprázdnit a 10% dát maximálně možný rozsah položek.
Návrh ODS na sazby 14% a 20% je svým rozsahem spíše symbolický, vlastně ruší jen o rok dříve jejich opatření a to s pravděpodobně nulovým dopadem na cenovou hladinu. Tak malé snížení nepřímé daně totiž nemusí vést k snížení konečné ceny pro spotřebitele a tak by jen ubylo peněz do státní kasy a ulevilo se plátcům DPH. To návrh Miroslava Kalouska je jiná káva a kdyby byl myšlen vážně, tak by ho nepochybně ocenil i spotřebitel. .Má jediný nedostatek – znamenal by výpadek příjmů sv návrhu státního rozpočtu na příští rok v řádu mnoha miliard koruna, tedy potřebu nemalých škrtů na výdajové straně, pokud by nemělo dojít k nárůstu rozpočtového deficitu.
KSČM se rozhodla cestou mého pozměňovacího návrhu postupovat jinak. Zjednodušeně řečeno navrhujeme neschválit velmi omezenou třetí sazbu ale vrátit se nastavením existujících dvou sazeb do roku 2011, tedy k hodnotám 10% a 20%. A na rozdíl od návrhu TOP09 výpadek příjmů nechceme kompenzovat výdajovými škrty ale progresivním nastavením daně z příjmu, tedy třemi sazbami u příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů by se nezměnil a tudíž ani základní čísla návrhu státního rozpočtu.
Nevadí nám návrh vlády ulevit aspoň v zmíněných třech položkách (souhlasíme i se zrušením záměru na jednotnou sazbu 17,5%) ale máme tento koaliční kompromis za drobečkovou politiku. Je poněkud komické, pokud se vláda tváří že právě toto je zásadní daňová reforma. Nemluvě o zvláštní představě jak levnější dětské přesnídávky jako nástroj rodinné politiky zvýší porodnost v ČR.
A proto předkládáme podle nás účinnější a důslednější řešení. Ostatně sám ministr financí Andrej Babiš řekl během parlamentní rozpravy, že dvě sazby 10% a 20 by považoval časem za dobré řešení. A dodám, že mnou rovněž navržená progrese daně z příjmů s ohledem na fázi ekonomického vývoje není nijak dramatická – současných 15% ze superhrubé mzdy by se u příjmů nad 50 tisíc měsíčně zvýšilo na 18% a u příjmů nad 100 tisíc na 21%. Je samozřejmě na poslancích jaké řešení úpravy DPH zvolí. Zatím k podstatnějšímu zásahu do daňového systému nenalezli odvahu.
Publikováno na www.prvnizpravy.cz
null
Při zavedení DPH v roce 1993 byly stanoveny sazby snížená 5% a základní 23%. Od roku 2004, kdy byla základní sazba snížena na 19%, tato daň už jenom rostla až na současných 15% a 21%. Vláda navrhuje při snížení DPH koaliční kompromis, tedy vytvoření třetí sazby ve výši 10%, kam chce zařadit jen knihy, léky a kojeneckou výživu. Naprostá většina zboží a služeb tedy zůstává v původní, tolik kritizované výši. Tři sazby DPH jsou přitom v EU spíše výjimkou, podobně jako sazba jediná. Většina členských zemí má sazby dvě.
Zvláštní vstřícnost projevila vůči snahám snižovat DPH pravicová opozice, která ještě ve vládní roli stála u posledních tří zvyšování. Přidala se ke kritice zbytečné administrativní složitosti správy tří sazeb DPH a navrhla udržet sazby dvě. Zatímco ODS navrhla vrátit se do roku 2012, tedy před zvýšení sazeb o 1 procentní bod (které sama jako přechodné opatření navrhla), tak TOP09 furiantsky ústy emeritního ministra financí Kalouska navrhla když už tak už. Konkrétně navrhl přesunout do druhé snížené sazby vše co umožňuje směrnice EU, tedy první sníženou sazbu 15% zcela vyprázdnit a 10% dát maximálně možný rozsah položek.
Návrh ODS na sazby 14% a 20% je svým rozsahem spíše symbolický, vlastně ruší jen o rok dříve jejich opatření a to s pravděpodobně nulovým dopadem na cenovou hladinu. Tak malé snížení nepřímé daně totiž nemusí vést k snížení konečné ceny pro spotřebitele a tak by jen ubylo peněz do státní kasy a ulevilo se plátcům DPH. To návrh Miroslava Kalouska je jiná káva a kdyby byl myšlen vážně, tak by ho nepochybně ocenil i spotřebitel. .Má jediný nedostatek – znamenal by výpadek příjmů sv návrhu státního rozpočtu na příští rok v řádu mnoha miliard koruna, tedy potřebu nemalých škrtů na výdajové straně, pokud by nemělo dojít k nárůstu rozpočtového deficitu.
KSČM se rozhodla cestou mého pozměňovacího návrhu postupovat jinak. Zjednodušeně řečeno navrhujeme neschválit velmi omezenou třetí sazbu ale vrátit se nastavením existujících dvou sazeb do roku 2011, tedy k hodnotám 10% a 20%. A na rozdíl od návrhu TOP09 výpadek příjmů nechceme kompenzovat výdajovými škrty ale progresivním nastavením daně z příjmu, tedy třemi sazbami u příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů by se nezměnil a tudíž ani základní čísla návrhu státního rozpočtu.
Nevadí nám návrh vlády ulevit aspoň v zmíněných třech položkách (souhlasíme i se zrušením záměru na jednotnou sazbu 17,5%) ale máme tento koaliční kompromis za drobečkovou politiku. Je poněkud komické, pokud se vláda tváří že právě toto je zásadní daňová reforma. Nemluvě o zvláštní představě jak levnější dětské přesnídávky jako nástroj rodinné politiky zvýší porodnost v ČR.
A proto předkládáme podle nás účinnější a důslednější řešení. Ostatně sám ministr financí Andrej Babiš řekl během parlamentní rozpravy, že dvě sazby 10% a 20 by považoval časem za dobré řešení. A dodám, že mnou rovněž navržená progrese daně z příjmů s ohledem na fázi ekonomického vývoje není nijak dramatická – současných 15% ze superhrubé mzdy by se u příjmů nad 50 tisíc měsíčně zvýšilo na 18% a u příjmů nad 100 tisíc na 21%. Je samozřejmě na poslancích jaké řešení úpravy DPH zvolí. Zatím k podstatnějšímu zásahu do daňového systému nenalezli odvahu.
Publikováno na www.prvnizpravy.cz