Spor o PRIBOR : skandál nebo bublina?
V Hospodářských novinách 24. března 2015 vyšel článek na téma uměle nadhodnocené české mezibankovní sazby PRIBOR. Pár týdnů na to zaslal vysoký představitel exekutivy, náměstek na financích Martin Pros dopis na ČNB, kde žádal prošetřit podezření na manipulace. ČNB, bankovní sektor ale i sám ministr Babiš se proti vznesenému podezření silně ohradili. A máme tu skandál.
Zítra dopoledne jako v každý pracovní den má dojít k další pravidelné kvótaci PRIBOR. To je sazba, kterou vyhlašuje naše centrální banka na základě tržních sazeb vybraných referenčních bank. Kalkulací této sazby je jako profesionální agent pověřeno privátní sdružení „Financial Markets Association of the Czech Republic“, kde jsou lidé z ČNB a z vybraných bank. V podstatě je tu ČNB v konzultační roli, i když pak sazbu vyhlašuje. Máme se snad zítra obávat jak zareaguje trh ?
Podezření pana náměstka Prose na tuto citlivou oblast fungování mezibankovního trhu by mělo být proto rychle a důsledně prověřeno. Takové podezření není žádná maličkost. Do vztahu bank a klienta vnáší totiž reputační riziko ovlivňují očekáván účastníků trhu . Kdo by také rád platil zbytečně vysoké úroky za hypotéční a firemní úvěry. Pravda, v citovaných Hospodářských novinách zpochybnil David Marek (hlavní ekonom fy Deloitt) funkčnost virtuální sazby PRIBOR kdy prohlásil že tato sazba už neplní svou roli. Jde ale mluvit o manipulaci ?
Připomenu, že před třemi roky prolétl světem obrovský skandál spojený s manipulací londýnskou sazbou LIBOR. Tato sazba má samozřejmě celosvětový význam s dopadem na biliónová aktiva (zejm. šlo o hypotéční trhy). V této kauze proběhlo také policejní vyšetřování. globálních bank i některých bank centrálních Deutsche Bank musela za újmu klientům v roce 2012 vyplatit 259 milionů eur.
Český trh, který je spojen se sazbou PRIBOR, je ve srovnání s tímto velmi malý. A argumenty obsažené v zmíněném článku v Hospodářských novinách jsou spíše spekulativní (odlišné trendy tržních sazeb, EURIBORU a PRIBORU nejsou důkazem manipulace). A bez vážných indicií nekalých postupů těžko mohou státní orgány něco dělat.
Mechanismus kalkulace referenční sazby je poměrně jednoduchý, jak se lze přesvědčit ze sdělení ČNB stanovující pravidla pro fixing těchto kursů Dopoledne zašlou příslušné banky (zde jde o ČSOB, ČS, KB. Raiffeisenka a Expobanka) své kotace a provede se aritmetický průměr pro příslušné splatnosti. Součástí jsou také tzv, rizikové prémie. Sem tedy cílí podezření pana náměstka Prose.
Smysluplnost referenčních sazeb jako PRIBOR a zájem klíčových bank se na tvorbě takové informace pro trh nějak podílet je možné dál diskutovat. Ale k vysloveným vážným podezřením je třeba udělat brzy jasné závěry. Nejen z důvodů spravedlnosti (takové manipulace mohou být klasifikovány jako trestný čin), ale také z důvodů kredibility finančního sektoru ČR a péče o peníze jeho klientů. Nekalé praktiky jsou zde podobně nebezpečné jako případné nedomyšlené politické tahanice.
null
Zítra dopoledne jako v každý pracovní den má dojít k další pravidelné kvótaci PRIBOR. To je sazba, kterou vyhlašuje naše centrální banka na základě tržních sazeb vybraných referenčních bank. Kalkulací této sazby je jako profesionální agent pověřeno privátní sdružení „Financial Markets Association of the Czech Republic“, kde jsou lidé z ČNB a z vybraných bank. V podstatě je tu ČNB v konzultační roli, i když pak sazbu vyhlašuje. Máme se snad zítra obávat jak zareaguje trh ?
Podezření pana náměstka Prose na tuto citlivou oblast fungování mezibankovního trhu by mělo být proto rychle a důsledně prověřeno. Takové podezření není žádná maličkost. Do vztahu bank a klienta vnáší totiž reputační riziko ovlivňují očekáván účastníků trhu . Kdo by také rád platil zbytečně vysoké úroky za hypotéční a firemní úvěry. Pravda, v citovaných Hospodářských novinách zpochybnil David Marek (hlavní ekonom fy Deloitt) funkčnost virtuální sazby PRIBOR kdy prohlásil že tato sazba už neplní svou roli. Jde ale mluvit o manipulaci ?
Připomenu, že před třemi roky prolétl světem obrovský skandál spojený s manipulací londýnskou sazbou LIBOR. Tato sazba má samozřejmě celosvětový význam s dopadem na biliónová aktiva (zejm. šlo o hypotéční trhy). V této kauze proběhlo také policejní vyšetřování. globálních bank i některých bank centrálních Deutsche Bank musela za újmu klientům v roce 2012 vyplatit 259 milionů eur.
Český trh, který je spojen se sazbou PRIBOR, je ve srovnání s tímto velmi malý. A argumenty obsažené v zmíněném článku v Hospodářských novinách jsou spíše spekulativní (odlišné trendy tržních sazeb, EURIBORU a PRIBORU nejsou důkazem manipulace). A bez vážných indicií nekalých postupů těžko mohou státní orgány něco dělat.
Mechanismus kalkulace referenční sazby je poměrně jednoduchý, jak se lze přesvědčit ze sdělení ČNB stanovující pravidla pro fixing těchto kursů Dopoledne zašlou příslušné banky (zde jde o ČSOB, ČS, KB. Raiffeisenka a Expobanka) své kotace a provede se aritmetický průměr pro příslušné splatnosti. Součástí jsou také tzv, rizikové prémie. Sem tedy cílí podezření pana náměstka Prose.
Smysluplnost referenčních sazeb jako PRIBOR a zájem klíčových bank se na tvorbě takové informace pro trh nějak podílet je možné dál diskutovat. Ale k vysloveným vážným podezřením je třeba udělat brzy jasné závěry. Nejen z důvodů spravedlnosti (takové manipulace mohou být klasifikovány jako trestný čin), ale také z důvodů kredibility finančního sektoru ČR a péče o peníze jeho klientů. Nekalé praktiky jsou zde podobně nebezpečné jako případné nedomyšlené politické tahanice.