Vládní krize zkomplikuje šetření dluhopisů
Nynější vládní krize nejspíš znemožní řešit příčiny jejího vzniku. A po volbách došetřit podezření na obcházení zákona v kauze korunových dluhopisů také nemusí být snadné. Fraška kolem podávání a přijímání demise koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL může vést k zastření celé této záležitosti.

Oznámení demise vlády koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL lze vnímat jakou zoufalý pokus premiéra vymanit se z pasti, do které se tak trochu sám v kauze korunových dluhopisů nechal vmanévrovat. A je to i riskantní krok v situaci, kdy rozhodující vahou na politické scéně se jeví aliance prezidenta Miloše Zemana a majitele hnutí ANO Andreje Babiše. Mocenský trojúhelník mezi Hradem, Strakovou a Agrofertem prostě není rovnonostranný.
Otázkou zůstává, zda toto rozuzlení invektiv létajících mezi Andrejem Babišem a Bohuslavem Sobotkou povede před volbami ke změně vládnutí. Že by couvl jen jeden z aktérů a přijal roli hlavního škůdce je nepravděpodobné. Kýčovitý střet nevinného mučedníka s jediným spravedlivým může posílit nedůvěru v politiku vůbec. Občan vidí jenom spory, ale výsledky žádné. A na došetření podezření na obcházení zákona po volbách věřit může a nemusí..
Tato situace odhalila nejen sporný programový základ končící koalice, ale i její neschopnost včas řešit podezření na konflikt se zákonem uvnitř vlády. Nejde jen o fakt podání trestních oznámení, ta se mohou ukázat jako účelová. Co by ale mělo jasně fungovat stylem padni komu padni, jsou výsledky práce kompetentních státních orgánů. Bez toho nelze vynášet konečné soudy o vině či nevině, bez jejich verdiktu je možné vyslovovat jen politické podezření.
V současné otevřené politické krizi těžko asi očekávat významný posun v šetření kauz vicepremiéra Babiše, a to přesto že o některé se zajímaly i státní orgány včetně policie. V médiích již odeznělo, že o zdanění korunových dluhopisů Agrofertu se zajímá příslušný útvar pro boj s organizovaným zločinem a v poslední době se pod tlakem parlamentu (který tak vlastně zasuploval pasivitu vlády), musel začít o věc zajímat i specializovaný finanční útvar.
Je jasné že práce těchto orgánů by měla být nezávislá na politice, tedy i na ministrech, pod které spadají (tj. ministry vnitra a financí). V případě trestního řízení pak má ještě důležitou roli státní zastupitelství, které dozoruje práci policie. Pokud se šetření příslušných kauz táhne, může to být složitostí případu. Problém by samozřejmě byl aktivismus či selektivní přístup, šetřit jen co se někomu hodí. V atmosféře vládní krize a ožívající tahanice o mocenský vliv to ovšem bude těžké. Plošnou inzercí už včera Andrej Babiš obvinil svého konkurenta ze snahy po ovládnutí nejen policie, ale i státních zástupců
Povinnost posoudit, zda vydání korunových dluhopisů Agrofertu nenese znaky obcházení zákona měl mít jako první finanční úřad. Daňový řád proto správci daně dává možnost zjišťovat fakta a i důkazní prostředky dokonce i před zahájením daňového řízení. Podnětem pro takové vyhledávání může být i podnět parlamentu, zcela v logice jeho kontrolní funkce.
Zvláštní předmět zdanění korunových dluhopisů byl do zákona o dani z příjmu vložen legálně v roce 2012. Umožnil využít starého ustanovení o zaokrouhlení na celé koruny dolů. A tady už lze se ptát po ekonomickém smyslu takového podnikání. Jak se snáší požadavek zajištění zdrojů pro Agrofert s použitou alternativou. Nelze výběr dluhopisů zrovna s tou nejnižší možnou nominální hodnotou interpretovat jako zneužití subjektivního práva?
Ekonomické srovnání ceny těchto zdrojů je rozporováno na základě znaleckého vyjádření (nezajištěné korunové dluhopisy a krátkodobé zajištěné úvěry mohou mít různou cenu). Proč ale nebyly použity vyšší nominály, což by v případě miliardové emise bylo jinak logické? Jaké jiné vysvětlení je, když ne účelové snížení daňové povinnosti pro osobu spojenou s emitentem? To nejsou smyšlenky, to je pochybnost opírající se o podnět potvrzeném parlamentní většinou.
Bohužel tyto argumenty, nyní zřejmě budou zakryty vládní krizí. A pouhé předvolební rozhořčování nad politickými konkurenty se bude míjet důvěrou lidí. Zbude jen dojem, že zloděj křičí chyťte zloděje. Že státní úřady se ani nenamáhají iniciativně indikovat možnost obcházení zákona. Že celý systém je impotentní a že nadále chybí návrh o plošném majetkovém přiznání, který v této věci nastavil jasné povinnosti. Nyní to může rozhodnout až volič.

null
Oznámení demise vlády koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL lze vnímat jakou zoufalý pokus premiéra vymanit se z pasti, do které se tak trochu sám v kauze korunových dluhopisů nechal vmanévrovat. A je to i riskantní krok v situaci, kdy rozhodující vahou na politické scéně se jeví aliance prezidenta Miloše Zemana a majitele hnutí ANO Andreje Babiše. Mocenský trojúhelník mezi Hradem, Strakovou a Agrofertem prostě není rovnonostranný.
Otázkou zůstává, zda toto rozuzlení invektiv létajících mezi Andrejem Babišem a Bohuslavem Sobotkou povede před volbami ke změně vládnutí. Že by couvl jen jeden z aktérů a přijal roli hlavního škůdce je nepravděpodobné. Kýčovitý střet nevinného mučedníka s jediným spravedlivým může posílit nedůvěru v politiku vůbec. Občan vidí jenom spory, ale výsledky žádné. A na došetření podezření na obcházení zákona po volbách věřit může a nemusí..
Tato situace odhalila nejen sporný programový základ končící koalice, ale i její neschopnost včas řešit podezření na konflikt se zákonem uvnitř vlády. Nejde jen o fakt podání trestních oznámení, ta se mohou ukázat jako účelová. Co by ale mělo jasně fungovat stylem padni komu padni, jsou výsledky práce kompetentních státních orgánů. Bez toho nelze vynášet konečné soudy o vině či nevině, bez jejich verdiktu je možné vyslovovat jen politické podezření.
V současné otevřené politické krizi těžko asi očekávat významný posun v šetření kauz vicepremiéra Babiše, a to přesto že o některé se zajímaly i státní orgány včetně policie. V médiích již odeznělo, že o zdanění korunových dluhopisů Agrofertu se zajímá příslušný útvar pro boj s organizovaným zločinem a v poslední době se pod tlakem parlamentu (který tak vlastně zasuploval pasivitu vlády), musel začít o věc zajímat i specializovaný finanční útvar.
Je jasné že práce těchto orgánů by měla být nezávislá na politice, tedy i na ministrech, pod které spadají (tj. ministry vnitra a financí). V případě trestního řízení pak má ještě důležitou roli státní zastupitelství, které dozoruje práci policie. Pokud se šetření příslušných kauz táhne, může to být složitostí případu. Problém by samozřejmě byl aktivismus či selektivní přístup, šetřit jen co se někomu hodí. V atmosféře vládní krize a ožívající tahanice o mocenský vliv to ovšem bude těžké. Plošnou inzercí už včera Andrej Babiš obvinil svého konkurenta ze snahy po ovládnutí nejen policie, ale i státních zástupců
Povinnost posoudit, zda vydání korunových dluhopisů Agrofertu nenese znaky obcházení zákona měl mít jako první finanční úřad. Daňový řád proto správci daně dává možnost zjišťovat fakta a i důkazní prostředky dokonce i před zahájením daňového řízení. Podnětem pro takové vyhledávání může být i podnět parlamentu, zcela v logice jeho kontrolní funkce.
Zvláštní předmět zdanění korunových dluhopisů byl do zákona o dani z příjmu vložen legálně v roce 2012. Umožnil využít starého ustanovení o zaokrouhlení na celé koruny dolů. A tady už lze se ptát po ekonomickém smyslu takového podnikání. Jak se snáší požadavek zajištění zdrojů pro Agrofert s použitou alternativou. Nelze výběr dluhopisů zrovna s tou nejnižší možnou nominální hodnotou interpretovat jako zneužití subjektivního práva?
Ekonomické srovnání ceny těchto zdrojů je rozporováno na základě znaleckého vyjádření (nezajištěné korunové dluhopisy a krátkodobé zajištěné úvěry mohou mít různou cenu). Proč ale nebyly použity vyšší nominály, což by v případě miliardové emise bylo jinak logické? Jaké jiné vysvětlení je, když ne účelové snížení daňové povinnosti pro osobu spojenou s emitentem? To nejsou smyšlenky, to je pochybnost opírající se o podnět potvrzeném parlamentní většinou.
Bohužel tyto argumenty, nyní zřejmě budou zakryty vládní krizí. A pouhé předvolební rozhořčování nad politickými konkurenty se bude míjet důvěrou lidí. Zbude jen dojem, že zloděj křičí chyťte zloděje. Že státní úřady se ani nenamáhají iniciativně indikovat možnost obcházení zákona. Že celý systém je impotentní a že nadále chybí návrh o plošném majetkovém přiznání, který v této věci nastavil jasné povinnosti. Nyní to může rozhodnout až volič.