Před svým odchodem z ministerstva financí uspořádal Andrej Babiš oslavnou tiskovku k předběžnému návrhu rozpočtu na rok 2018. Pochlubil se všemi předvolebními vládními sliby, které by měl tento rozpočet zafinancovat. Jeho nástupce Ivan Pilný ovšem z oslavného tónu rychle vycouval. Premiér Bohuslav Sobotka návrh označil jako šitý horkou jehlou a mezi nespokojenými ministry se začalo šuškat, že by měl být přepracován.



Návrh státního rozpočtu na rok 2018 bude schvalovat až nově navolená poslanecká sněmovna. Vláda však musí ukončit práci na rozpočtu do 30. září. Letní měsíce budou sloužit především k licitaci mezi resorty. A jednotliví koaliční ministři mají další požadavky v desítkách miliard na které nový ministr financí nechce hledat zdroje. Návrh rozpočtuje se tak stává předvolebním kolbištěm. Do sporů se zapojil sám nový ministr za ANO, když prohlásil že musí skončit „levicové rozdávání“.
Předběžný návrh rozpočtu vychází z dubnového odhadu reálného růstu HDP 2,4% (prognóza ČNB uvádí 2,8%). Růst trvá už pátý rok, s ním se svezla i současná vláda. Makroekonomické klima se ale poněkud mění i s ohledem na dopady ukončení kursových intervencí ČNB a na opožděné čerpání fondů EU a stagnující vládní investice. V ČR lze rovněž očekávat vyšší tržní úrokové sazby vůči eurozóně a nadále stagnující vládní investice. Otázkou je, co udělají s evropskou ekonomikou výsledky voleb ve významných zemích EU (Británie, Francie, Německo).
Květnový návrh rozpočtu na rok 2018 uvažuje objem příjmů 1292 miliard korun, z toho 700 miliard z daní. Rozpočtové příjmy tedy vzrostou oproti schválenému letošnímu rozpočtu o 3,4% Reálný nárůst ovšem určí až výsledky letošního roku. Nejistý je přitom daňový dopad zavedení EET. Příjmy sníží další změna sdílených daní, kterou klesne podíl státu na DPH o 8,5 miliard ve prospěch obcí. Rozpočet má vylepšit 15 miliard z privatizačního účtu. Na druhou stranu jen podpora obnovitelných zdrojů energie má činit v příštím roce 45 miliard.
Proti příjmům stojí plánované výdaje v objemu 1342 miliard korun, což je nárůst o 2,5%. To by odpovídalo deficitu -50 miliard korun, což koresponduje se strategií udržet rozpočtové saldo na úrovni -1% HDP. Představa že by se zopakovalo kladné saldo z předchozího roku je zřejmě nereálná. Ministr Pilný má dokonce obavy že se nevejde ani do plánovaného deficitu. Netají se s tím, že by po volbách nejraději vládl s ODS a že by se vrátil do časů rozpočtových škrtů zejm. v oblasti mandatorních výdajů Tedy další útok na sociální stát.
Prorůstový rozpočtový impuls se zatím očekává spíše z podpory spotřeby domácností. Predikce pracuje s růstem mezd a platů o 4,8%, ovšem především ve veřejném sektoru. Výdaje na platy jsou rozpočtovány o 21,8 miliard vyšší. Navýší se také o 4760 počet míst, zejm. s rozšířením personálních kapacit v regionálním školství.V tržním sektoru ale sílí tlak zaměstnavatelů proti nákladům práce (zejm. proti růstu minimální mzdy a výši odvodů). Pravice chce proto po volbách zvýšit čistou mzdu především snížením pojistných odvodů.
Strukturální provětrání předběžného návrhu rozpočtu a nalezení vnitřních rezerv pro potřebné změny nebude snadné. Zákony, z kterých vychází návrh na rok 2018, tato sněmovna, už nepochybně nezmění. V případě vítězství pravice ale může být i hůře Volebním tématem by se proto měly stát zejm. strategické reformy daňového a penzijního systému. Z pohledu územních rozpočtů čeká na systémové řešení financování regionální dopravy, krajských nemocnic a sociálních služeb. Od populistických témat se tak veřejná debata může posunout k sice složitějším, ale reálnějším problémům.