Suverén Viktor Orbán, vládne v Budapešti nepřetržitě již od roku 2010. Zastánce myšlenky Velkého Maďarska, využívající starého traumatu z Trianonských dohod (ztráty 2/3 území a 1/3 obyvatelstva). Jeden z nejkontraverznějších politiků Evropy. V poslední době proslul předpovědí, že EU se do 8 let rozpadne a nahradí ji uskupení Visegrádu založené 1991. Stává se tak Maďarsko se svou ostře protievropskou rétorikou trojským koněm uvnitř EU?



Jakou roli může hrát Orbánovo Maďarsko v dalším vývoji zejména na evropském kontinentu?. V migrační krizi si Orbán hrál na ochránce křesťanské Evropy, v době války na Ukrajině odmítl válečnou podporu této napadené země. Význam EU podle něj pro nás skončí, pokud země Visegrádu přestanou být čistými příjemci evropských peněz. Asi předpokládá, že se v Praze a Bratislavě vymění dosavadní rozpolcené koaliční vlády, a vůdci jako Babiš a Fico se připojí k jeho konzervativně křesťansko národovecké vizi budoucnosti.
Varovný byl Orbánův nechutně extrémní projev 23,7.2022 v Sedmihradsku. ve kterém se vyslovil proti „míchání ras“. Madarský premiér tehdy , řekl, že míšení mezi Evropany je přijatelné, ale míšení Evropanů s Neevropany vytváří lidi „smíšené rasy“.„Jsme ochotni se vzájemně mísit, ale nechceme se stát národy smíšené rasy,“ řekl Orbán. Dodal, že země, které to považovaly za přijatelné, „už nejsou národ“. Svým chováním jako by měl dnes Orbán blíže k nacistické loutce admirálu Mikloszi Horthymu. Orbánova Ústava z roku 2011 ostatně otevřela dveře možnému vracení území ztracených „trianonským diktátem„ z roku 1920.

Staré maďarské politické ambice jsou zřejmé. Jak ale silná je maďarská ekonomika? Od roku 2013 do roku 2019 ekonomika Maďarska kontinuálně rostla, průměrně o 3,8 % HDP ročně. Je ale slabší než ČR. HDP na obyvatele v paritě kupní síly v ČR v roce 2021 stoupl na 94 % průměru EU, kdežto maďarská ekonomika je na 74%. Maďarská ekonomika je současně velmi otevřená a silně navázaná na EU, kam směřují přes čtyři pětiny exportu. Rizikem je nedostatečné čerpání investice z fondů EU- Opustit EU by tedy pro Maďarsko nebylo snadné.
Pokud srovnáme míru veřejného dluhu tak v ČR činí dnes podíl veřejného dluhu na HDP 43%, zatímco v Maďarsku už 78%. Maďarský veřejný dluh má také relativně krátkou dobu splatnosti, což vede k vyšším výpůjčním požadavkům, které patří v porovnání s ostatními státy regionu k nejvyšším a překračují úroveň 20 % HDP. Hvězdná není ani situace maďarské energetiky A to přes to že odmítlo evropskou politiku k ruskému plynu a ropě a má od Ruska nadstandardní dodávky. Dnes už také mluví o nutnosti redukovat spotřebu plynu o 25%, omezuje rozsah podpory domácnostem a požaduje už také teplot v místnostech 18 stupňů..
Meziroční míra inflace v Maďarsku je výrazně nad průměrem EU a blíží se té české (stoupla v srpnu na 15,6%) Maďarská centrální banka (Magyar Nemzeti Bank) odhaduje inflaci pro letošní rok ve výši 13,4%. Nejvíc zdražily potraviny (meziročně až 31%). Například cena margarinu stoupla o 67%, chleba o 64%, sýrů o 61%, mléka a mléčných výrobků o 54%, vajec o 42 % a masa o 41 %. Proti rostoucí inflaci se snaží bojovat centrální banka zvyšováním sazeb – v červenci prolomila hranici 10% a nyní zvýšila základní úrokovou sazbu na 11,75%, což je nejvíce v EU.

To vše mluví pro to, že je v zájmu Maďarska se s Evropskou komisí na čerpání z Fondu oživení ekonomiky dohodnout. Své hry mezi Kremlem a Bruselem a v rámci Visegrádu bude Orbán nepochybně hrát dál. Ona ta dohoda mezi Budapeští, Varšavou, Bratislavoua Prahou v řadě bodech ale zdaleka není jistá.